Jakmile se začnete v obchodě dívat po potravinách, které jsou zdravější než jiné, snadno získáte dojem, že jsou jich plné regály. Alespoň podle toho, co píšou výrobci na obalech. Jenže jejich tvrzení je třeba často brát s velkou rezervou.
„Nenechte se ale nachytat, přečtěte si vždy důkladně složení a podívejte se na výživové údaje. Mnohdy zjistíte, že má taková potravina do zdravé výživy hodně daleko,“ říká Hana Pávková Málková ze společnosti Stop obezitě. A na webu společnosti upozorňuje hned na několik takových chytáků.
1. Fitness, fit, active
Toto označení vyvolává dojem něčeho zdravějšího, nutričně hodnotnějšího, člověk má pocit, že už díky jejich konzumaci je aktivnější – zákon přitom nijak nedefinuje, co by tyto pojmy na výrobcích měly znamenat a jaké nároky plnit. Fit tak podle Málkové může být i tyčinka, jejímž základem je tuková poleva, škrobový sirup, palmový tuk a extrudované obiloviny. Pokud hledáte opravdu kvalitní müsli tyčinku, chcete mít ve složení na prvním místě vločky nebo celozrnné obiloviny, minimum přidaného cukru a určitě se obejděte bez polevy.
2. Výrobky bez přidaného cukru
Tady výrobci nejspíše nelžou, ale stejně mohou být jejich produkty sladké až až – protože v nich je cukr sám od sebe a o doslazování by tak stejně nemohla být řeč. Jde například o ovocné džusy, raw tyčinky, ovocné müsli a podobně. Věděli jste, že v litrovém džusu se skrývá až 140 g cukru? To už je mnohem lepší volbou čerstvé ovoce.
3. „Light“ potraviny
Tento typ výrobků už má sice boom za sebou, ale pořád se s ním můžeme setkat – podle legislativy mohou nést označení „light“ produkty, které mají alespoň o 30 procent snížený obsah některé živiny oproti běžným výrobkům, většinou se to týká tuku nebo cukru. Takže v praxi může výrobce například výrazně ubrat cukru, ale o to více přidat tuku, aby jeho produkt pořád dobře chutnal. Nebo naopak, samozřejmě. Nízkotučné ochucené jogurty obsahují běžně spoustu cukru, a ještě škrob, aby byly hustší.
4. Veganské, bezlepkové výrobky
Mnoho lidí věří, že veganské nebo bezlepkové potraviny jsou samy o sobě zdravější, ačkoli to vůbec nemusí být pravda. Zatímco například má smysl si zpestřit jídelníček tempehem nebo tofu, veganské alternativy mléčných výrobků už tak doporučeníhodné nejsou – jde například o takzvaný „sýr“ složený z vody, škrobu a kokosového tuku anebo sušené nápoje, ve kterých tvoří hlavní podíl kukuřičný sirup a částečně ztužený tuk. Ani bezlepkové neznamená automaticky zdravější, leckdy je tomu přesně naopak. Proto pokud netrpíte celiakií či alergií, nemusíte tyto výrobky vyhledávat.
5. Pozor na velikost porce
Někdy vás může zmást pohled na obal, kde je energetická hodnota vztažena kromě energie za celé balení také k jedné doporučené porci, takže už nevypadá tak hrozně – ale pozor, často jde o porci dost malou, u sušenek jde zpravidla jen o malou část balení.
Zdroje:
https://www.health.com/food/16-most-misleading-food-labels
