Zájem o studium psychologického dopadu objímání stoupl během covidových karantén. Lidem chyběl kontakt s ostatními, a tak začalo tohle téma rezonovat i mezi vědci. Tady je několik nejzajímavějších zjištění.

Objetí snižuje stres, i když obejmete sami sebe

Vliv objímání na hladinu stresu zkoumal Aljoša Dreisoener z Goetheho univerzity ve Frankfurtu. A nezaměřili se jen na objetí od druhých lidí, ale rozhodli se vyzkoumat, jaký účinek má, když obejmeme sami sebe. Ano, když zkřížíte ruce, chytíte se někde za rameny a sevřete. Skupinu zkušebních osob nejdřív vystresovali pomocí falešného přijímacího pohovoru do zaměstnání. Dobrovolníci odevzdali vzorek slin, ze kterých se měří hladina stresového hormonu kortizolu. A potom je vědci rozdělili do tří skupin. Lidi v první skupině na dvacet vteřin objal asistent výzkumu, lidi ve druhé skupině se dvacet vteřin objímali sami a lidi ve třetí skupině dostali za úkol složit vlaštovku z papíru. Poté opět odevzdali sliny. Výsledky ukázaly, že lidé z první a druhé skupiny měli hladinu kortizolu významně nižší než ti ze třetí skupiny. Takže máme důkaz, že pomáhá, i když obejmete sami sebe. 

Čtěte také

Klára Kubíčková

Čtěte také

Glosa Kláry Kubíčkové: Matka radí, jak ušetřit. Je to bezva sport!

Délka objetí má vliv na vaši náladu

Že se vám po vítaném objetí nálada zlepší, to asi víme všichni. Ještě lepší to je, pokud nás obejme někdo, koho milujeme. Ale jak přesně se nám posléze změní nálada? Na to se snažil odpovědět výzkum Anny L. Dueren z katedry psychologie na Londýnské univerzitě. Její tým se snažil zjistit, jak přesně objetí náladu ovlivňuje. Skupina pětačtyřiceti žen měla za úkol obejmout figuranta. Nejprve po dobu jedné vteřiny, potom pět vteřin a nakonec deset vteřin. Následně popisovaly své pocity. Výsledky byly jasné. Pěti- a desetivteřinová objetí byla vždy příjemnější než to jednovteřinové. Dalo by se tedy říct, že objetí musí trvat alespoň pět vteřin, aby vám zlepšilo náladu.

Starším lidem vrací objetí zdraví

Na účinky objímání u lidí starších pětašedesáti let se zaměřila studie doktorky Tiy Rogers-Jarrell ze Školy kineziologie a zdravotní vědy při univerzitě v Torontu. Dříve se nijak nezkoumalo, jestli má objímání jiné účinky na různé věkové skupiny, a to se výzkum snažil doplnit. Tým vědců sebral informace od dvaceti tisíc dobrovolníků starších 65 let.

Lidé, kteří do výzkumu vypověděli, že je někdo objímá občas, často nebo pořád, hodnotili svoje zdraví mnohem lépe než jedinci, které neměl kdo obejmout. A to nezávisle na skutečném zdraví, rodinném stavu, příjmech a ostatních faktorech. Starší lidé, které má kdo objímat, se prostě cítili zdravější než ti, kterým takový kontakt chybí.

Čtěte také

Zhubnut je někdy pořádný oříšek

Čtěte také

Kolik můžete zhubnout za rok, když vážíte víc než sto kilo

Vřelé a chladné kultury

Jedna z nových mezinárodních studií, vedená doktorkou Agnieszkou Sorokowskou z univerzity ve Vratislavi, zkoumala, jaké faktory ovlivňují to, zda se lidé objímají a líbají. Vědci shromáždili data od čtrnácti tisíc dobrovolníků z pětačtyřiceti zemí. Jednotlivé krajiny vykazovaly veliké rozdíly v tom, jak k mezilidskému kontaktu přistupují. Záviselo to na míře religióznosti a konzervatismu. Ale i na počasí. Lidé ze zemí s teplejším podnebím se více objímají než Seveřani. Mladší se objímají více než starší. Ženy více než muži. A liberálové více než konzervativci.

Zdroje:

https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S2666497621000655

https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0001691821001918?via%3Dihub

https://journals.sagepub.com/doi/10.1177/0164027520958698?url_ver=Z39.88-2003&rfr_id=ori:rid:crossref.org&rfr_dat=cr_pub%20%200pubmed

Čtěte také

Ležérní střihy v pastelových barvách

Čtěte také

Tuniky a ležérní styl pro hubené i baculky: Noste je v pastelových barvách