Žádná jiná potravina nemá tak všestranné využití. Navíc vzniká přírodní cestou, dá se jednoduše vyrobit doma, takže odpovídá současnému trendu.

Ocet má dlouhou historii, jako jedni z prvních ho začali vyrábět Babyloňané okolo roku 4000 před naším letopočtem, kvasili ho z datlového a hroznového vína a používali k nakládání zeleniny a masa. Zmínka o octu jako o vzácném moku je i v Bibli. Zakladatel moderní medicíny Hippokrates ho podával svým pacientům. Japonští samurajové pili jablečný ocet, aby měli dostatek energie a síly. Kryštof Kolumbus měl na svých výpravách vždy s sebou barely s jablečným octem kvůli prevenci kurdějí…

Zdroj: Youtube

Vyladí naše zažívání

Jablečnému octu se přezdívá elixír mládí. „Jeho skvělé účinky jsou způsobené jeho složením. Obsahuje kyseliny octovou, citronovou a jablečnou, minerály – sodík, draslík, hořčík, vápník a další, vitaminy C, B1, B2 a B6, kyselinu listovou, niacin, pektin, který působí prebioticky – podporuje růst přátelských bakterií, probiotické mikroorganismy (přátelské bakterie),“ vypočítává MUDr. Alena Hamplová, lékařka a bylinářka, která propojuje klasickou a alternativní medicínu a předkládá spoustu rad a informací.

Zdůrazňuje, že mluví o nepasterizovaném a nefiltrovaném jablečném octu, nejlépe doma vyrobeném. Sama si pravidelně připravuje také kombuchový ocet (kombucha je symbiotická kultura bakterií a kvasinek) a užívá je oba nejen v kuchyni, ale i jako lék.

Účinky jablečného octa jsou opravdu široké, například zkvalitňuje zažívání. „Kyselina octová totiž ničí patologické bakterie ve střevě, ale látky obsažené v octu, včetně prebioticky působícího pektinu, zároveň podporují prospěšné bakterie v růstu,“ odhaluje působení této vzácné tekutiny v našem těle. Pomáhá u průjmových onemocnění – po dietní chybě, při otravě potravinami, také u infekčního průjmu. „Jeho konzumace může být prevencí dysmikrobie při terapii antibiotiky. A pokud si ho dáme třicet minut před jídlem, může fungovat jako prevence zažívacích potíží po něm,“ popisuje lékařka.

Posiluje imunitu a pomáhá třeba při hubnutí

Tím ale výčet zdravotních plusů zdaleka nekončí. „Ocet má i antibiotické a antimykotické účinky, znesnadňuje růst a množení kvasinek Candida albicans a jiných plísní. Podporuje také fyziologické bakteriální osídlení kůže. Přestože je jablečný ocet kyselý, celkově organismus alkalizuje. Posiluje imunitu i organismus jako celek, snižuje riziko rakoviny a zvyšuje energii. Lze jej podávat při únavě nebo po nemocech…“

Alena Hamplová upozorňuje, že má také vliv na redukci hmotnosti. „Zmírňuje chuť k jídlu, zpomaluje vyprazdňování žaludku, zrychluje metabolismus, snižuje retenci vody v těle a interferuje se vstřebáváním škrobů. Pomáhá snižovat hladinu cukru v těle po jídle a snižuje cholesterol,“ objasňuje a přidává vlastní zkušenost s dalším „zázračným“ působením, které by nás možná nenapadlo: „Pravidelná konzumace jablečného octa ulevuje od příznaků artritidy.“ Jí pomohla při bolestech kloubů po prodělané borrelióze.

Navíc pomáhá detoxikovat organismus, zlepšuje kvalitu mozkových funkcí a zpomaluje proces stárnutí. Můžeme ho také používat lokálně ve zředěné podobě při akné, jako pleťové tonikum, ke zklidnění spálenin od slunce, na pásový opar, ke zmírnění svědění po bodnutí hmyzem a rovněž na zlepšení lesku vlasů a proti lupům.

„Skvěle účinkuje při kožní a nehtové plísni. Má výborný efekt při vaginálních infekcích, pokud jej trochu přidáme do koupele. Ve zředěné formě jím můžeme kloktat při bolestech v krku a lze ho používat ve formě obkladů a zábalů při horečce,“ dodává Alena Hamplová, jež se octu a jeho využití při nemocech i prevenci věnuje ve svých knihách

Čarovná lékárna kolem našeho domu, Domácí lékař aneb jak sám bez cizí pomoci zvládnout běžné nemoci a Domácí lékař II aneb jak pečovat o své tělo, aby nám nic nechybělo. Posledně jmenovaná vychází v těchto dnech.

Můžeme použít zbytky ze štrúdlu

Příprava jablečného octa není nic složitého. Vše potřebné máme doma a zužitkovat můžeme například letní jablka, která jsou pro nás moc kyselá, nebo přebytky na podzim.

Pravidelně se do výroby octa pouští Eva Horáčková z projektu Superkvašáci (www.superkvasaci.cz), kde propaguje domácí kvašení a udílí cenné rady, jak na to. „Protože je všestranný, snadný na přípravu a levný,“ odpovídá na otázku, co ji k tomu vede. „A navíc do něj spotřebuji zbytky našich domácích jablíček z přípravy koláčů a štrúdlů, takže je nemusím vyhazovat, což dělám nerada. Takto je skvěle využiji a vznikne téměř zadarmo a bez práce domácí poklad,“ pochvaluje si (recept viz rámeček Recepty: jak na to).

Zatím připravuje pouze ocet jablečný, protože je nejjednodušší a je u něj největší pravděpodobnost úspěchu, ale letos by chtěla zkusit i další ovocné druhy. Zpracovat se dají třeba maliny, rybíz, hrušky, broskve, mix ovoce… Zkusit se dá vlastně cokoli, kromě chuti můžeme experimentovat i s barvou. Pokud třeba použijeme zelená jablka, bude světlý, červená ho zabarví dorůžova. Také se dá dál ochucovat, stačí jen do něj na měsíc vložit například estragon, rozmarýn nebo klidně chilli papričky.

Alena Hamplová vyrábí Ocet čtyř zlodějů (recept viz rámeček Recepty: jak na to), jehož užívání její rodinu většinou uchránilo od chřipky nebo v případě již propuknuté nákazy přineslo rychlou úlevu.

„Jednou jsme všichni měli těžkou chřipku s vysokými horečkami. Bolel nás každý kousek těla. Jídlo šel ohřát vždy ten, kdo měl o stupeň nižší teplotu a cítil se o trochu lépe než ostatní,“ vzpomíná. Zkusila tehdy zředěný Ocet čtyř zlodějů na potření celého těla. „Zanedlouho jsem pocítila obrovskou úlevu, horečka začala ustupovat a svaly přestaly bolet,“ líčí s tím, že stejný efekt se dostavil i u ostatních. Nyní se občas v období chřipkové epidemie členové rodiny tímto octem potírají i preventivně a užívají ho také vnitřně.

Pozor na zuby

Při léčebném využití octa bychom ale měli dodržovat pár pravidel. V první řadě je k vnitřnímu užívání vhodný zejména jablečný či kombuchový.

„Kvasný lihový ocet je dobrý spíše ke sterilizaci zeleniny či jako prostředek k péči o domácnost, v malém množství též k dochucování potravin,“ říká Hamplová, podle níž se dá léčebně použít také vinný ocet. Varuje však, že komerčně vyráběný bývá pasterizovaný a již to není živá potravina. „Hodí se třeba k dochucování potravin, ale také jako prostředek proti kožní a nehtové plísni,“ radí.

Stačí polévkovou lžíci jablečného nebo kombuchového octa rozmíchat ve sklenici vody – preventivně popíjejte tento nápoj jedenkrát denně, při zdravotních potížích až třikrát. „Tekutinu raději vypijeme pomocí brčka, aby nepřišla do styku se zubní sklovinou. Nekonzumujeme ji nikdy v koncentrované formě, mohla by způsobit poleptání sliznic. Také na kůži a do koupelí ji ředíme vodou,“ udílí cenné rady lékařka.

Pozor by si podle ní měli dát diabetici, zejména léčení inzulinem, protože by současná konzumace octa mohla způsobit hypoglykemii (nízkou hladinu cukru v krvi). „Pokud užíváte lék Digoxin, neměli byste ocet pravidelně užívat, případná hypokalemie (snížení draslíku v krvi), kterou může jablečný ocet paradoxně způsobit, by mohla způsobit toxicitu Digoxinu. Také když berete diuretika (močopudné léky), současné podávání octa by mohlo riziko hypokalemie zvýšit,“ doplňuje informace Alena Hamplová.

Ani zdraví jedinci by neměli nic přehánět, při dlouhodobé nadměrné konzumaci by naopak mohl způsobit problémy, zejména právě s draslíkem. Lékařka si dělává občasné kúry. Pacientům ocet doporučuje jako podpůrný prostředek při hubnutí, po antibiotické terapii či při revmatických potížích, nehtové či jiné mykóze a při pásovém oparu. A také nemocným s nedostatkem železa, kteří musí konzumovat železité preparáty v tabletkách. Železo se totiž pak lépe vstřebává. Dcera Aleny Hamplové si zředěným octem oplachuje vlasy proti lupům.

Vlasy, záchod, plevel…

O tom, že je ocet vynikající prostředek při péči o vlasy, mluví i Veronika Poláčková, která dává tipy do domácnosti i kuchyně. Používá místo kondicionéru malinový ocet – 100 g čerstvých malin zaleje 300 ml jablečného bio octa a nechá měsíc stát na tmavém místě, pak ho přecedí. Stačí dvě až tři lžíce octa rozmíchat s hrnkem vody, přelít umyté vlasy, nechat minutu působit a smýt. „Vlasy jsou po něm krásně lesklé, budou se lépe rozčesávat, příjemně voní a pomáhá i proti lupům,“ líčí mladá žena. Připravený ocet samozřejmě můžeme použít i k dochucení salátů a přípravě různých zálivek.

Veronika Poláčková dosud domácí výrobu octa nezkusila, ale chystá se takto zpracovat jablečné slupky a ohryzky. Ocet ovšem používá prakticky na úklid celé domácnosti, nahradí tím většinu úklidových prostředků. „Je to šetrné nejen k mé peněžence, ale i životnímu prostředí,“ usmívá se a vyjmenovává, na co všechno u ní doma slouží: „Používám ho na vytírání, mytí oken, místo aviváže (funguje jako změkčovadlo), k dezinfekci povrchů i leštění skla, v kombinaci s jedlou sodou na čištění odpadů nebo WC, k čištění rychlovarné konvice nebo pračky, mytí lednice…“

Vatou namočenou do octa ošetřuje místo po bodnutí včelou nebo jiným hmyzem, na zahradě ho užívá k hubení plevele.

Eva Horáčková také svůj jablečný ocet neuplatňuje jen v kuchyni na dochucení pokrmů. Spolu s jedlou sodou jím čistí WC, odstraňuje vodní kámen a další nečistoty. Je až k neuvěření, co všechno se dá s touto tekutinou dělat. Vlastně si vůbec nezaslouží, že se objevuje v hanlivém označení svobodných dam „zůstaly na ocet“.

Nepleťte si je! Jak se v nich vyznat?

Nepleťte si je! Jak se v nich vyznat?

Kvasný lihový

Lihový 8% ocet je klasika, kterou máme doma asi všichni. Je nejsilnější ze všech octů. Hodí se na zavařování okurek, nakládání hub či utopence. Je perfektním konzervačním, čisticím a dezinfekčním prostředkem.

Jablečný

Funguje jako lék i prevence na mnoho neduhů, uplatní se i v kuchyni – do salátových zálivek, marinád, ochutí polévky, omáčky… Lze ho použít také jako čisticí prostředek.

Vinný

Ať už bílý, nebo červený, případně růžový, uplatní se ve studené kuchyni: v salátových zálivkách (nutný je ve vinaigrette), k dochucení omáček a polévek, při nakládání masa, k výrobě domácí majonézy nebo přípravě čatní.

Balzamikový

Má nasládlou chuť, tmavou barvu a hustší konzistenci. Má nejnižší koncentraci, asi jen 3 %. Využijeme ho do salátových dresinků, k dochucení italského rizota, k „okořenění“ čerstvých sýrů, ovoce, ale i zmrzlinového poháru.

Rýžový

Uplatní se při přípravě sushi nebo jiné asijské lahůdky. Ve specializovaných obchodech pořídíme nejen světlou verzi, ale také tmavou a červenou.

Recepty: jak na to

Jablečný ocet podle Evy Horáčkové

Suroviny na 1 velkou sklenici:

  • 3–4 chemicky neošetřená jablka jakékoli odrůdy (cca 400 g),
  • 1 l vody,
  • 100–200 g cukru (pokud jsou jablka kyselejší, přidáme 100 g navíc)

Postup:

1. Jablka jemně opláchneme, odstraníme stopku a bubáka a nastrouháme je (i s jádřincem) nahrubo. Do sklenice nasypeme cukr a zalejeme vodou. Rozmícháme, aby se cukr rozpustil. Přidáme nastrouhaná jablka, zakryjeme ubrouskem nebo látkou a upevníme gumičkou, aby do octa nelítaly mušky. Necháme stát v kuchyni na světlém místě (ale ne přímo na slunci). Jednou až dvakrát denně po dobu 10 dní obsah sklenice promícháme čistou lžičkou, vždy opět zakryjeme.

2. Následně obsah scedíme přes jemné plátno nebo sítko do jiné nádoby. Scezené zbytky jablek vyhodíme a ocet nalejeme zpět do sklenice. Opět zakryjeme a postavíme na 3 týdny do chladu a temna (např. do spíže). Už nemícháme. Ocet pak přecedíme a přelijeme do tmavé uzavíratelné láhve. A máme hotovo. Uchováváme jej v kuchyni (můžeme i v lednici, pokud nechceme prodlužovat zrání).

3. Během kvašení může na povrchu octa vzniknout gelovitá hmota, tzv. octová matka. Tu lze použít jako startér pro výrobu dalšího octa.

Tip: Můžeme použít

Tip: Můžeme použít i zbytky z výroby jablečného štrúdlu nebo „odpad“ z odšťavňování. A pokud máme domácí jablečný mošt, můžeme si proces výroby zkrátit. Stačí ho nalít do sklenice, zakrýt látkou a nechat při pokojové teplotě kvasit (1x denně promíchat). Po 5 dnech vznikne cider a do měsíce ocet.

Ocet čtyř zlodějů podle MUDr. Aleny Hamplové

Zavařovací sklenici naplníme směsí bylin a koření:

  • 10 g routy vonné,
  • několik snítek rozmarýny,
  • zhruba 10 g listů šalvěje,
  • trochu pelyňku (nejlepší je pravý, ale může být i černobýl),
  • několik snítek levandule,
  • 5 g kořene anděliky,
  • 5 g oddenku puškvorce,
  • 5 g hřebíčku
  • 5 g skořice.

Postup:

1. Můžeme přidat 2 stroužky česneku (pak je jím ale ocet cítit), i bazalku, yzop, mátu peprnou, nať tymiánu či drcené jalovčinky.

2. Byliny zalejeme 1 l jablečného octa a necháme macerovat 8 dní. Pak přecedíme a skladujeme v chladu.

3. Ocet vydrží i několik let. V době chřipkové epidemie tento ocet užíváme zevně i vnitřně.

Vnější užívání:

3–4 lžíce tohoto octa zalejeme sklenicí vlažné vody a roztokem potíráme trup a končetiny.

Vnitřní užívání:

1 lžíci bylinného octa nalejeme do sklenice vody a při chřipce užíváme 3x denně, preventivně 1x denně (dětem jen lžičku, mladším než 3 roky ocet nepodáváme vůbec).

Další účinky:

Další účinky:

  • Posiluje imunitu, odstraňuje únavu, detoxikuje organismus.
  • Při bolestech v krku lze kloktat ředěným (2 lžíce do 100 ml vody). 
  • Při kašli můžeme inhalovat roztok, kdy 1–2 lžíce přidáme do misky s horkou vodou. 
  • Dá se použít k ošetření drobných poranění, kousnutí hmyzem, po vytažení klíštěte či bodnutí vosou a včelou (snižuje svědění). Natíráme buď v koncentrované formě, nebo můžeme zředit. 
  • V případě napadení vší dětskou, ocet naneseme na vlasy, zabalíme a necháme několik hodin působit. Poté vlasy vyčešeme „všiváčkem“ a dokonale opláchneme. 
  • Zkvalitňuje vlasy a prokrvuje vlasovou pokožku.

ZDROJ: časopis Květy, https://mudr-alena-hamplova.cz/ocet-ctyr-zlodeju/, https://mudr-alena-hamplova.cz/jablecny-ocet/, https://mudr-alena-hamplova.cz/category/choroby-a-ucinky-rostlin/plisen/, https://www.zijemehomemade.cz/malinovy-ocet/