Zdroj: ČTK/Jovan Dezort
Olga Schoberová: Nechtěla se stát herečkou a přebrala muže Streisandové
Přes noc se stala hvězdou a za svůj život natočila jen dvaadvacet filmů. I ty ji ale stačily proslavit. Byla krásná a sexy, přirovnávali ji k herečce Brigitte Bardot, a přestože pobláznila ve svých filmech nejednoho muže, po herectví vlastně nikdy netoužila.
Narodila se před osmasedmdesáti lety za války v Praze. Rodiče byli úředníci a nezdálo se, že by dívka měla herecké ambice. Vystudovala střední ekonomickou školu a začala pracovat v Technomatu, kde se vyráběly žárovky. Už tehdy měla svůj typický rozcuchaný účes a kolegyně jí prý říkaly „rozdrápané povětří“. Fakturantkou ale dlouho nebyla. Její sestra Eva pracovala jako modelka a jednou Olgu požádala, aby ji zaskočila. A tehdy se začal psát Olinčin jiný osud.
Kráska v černém roláku
Blonďatá atraktivní dívka nezůstala bez povšimnutí. Začala fotit, objevovala se na reklamních fotografiích, ale pořád to považovala jen za dobrý přivýdělek. Až v roce 1963 přišla první nabídka od režiséra Antonína Kachlíka, aby si zahrála v hudebním filmu Bylo nás deset. Následovala malá role ve sci-fi Ikarie XB1 a v roce 1964 si zahrála arizonskou naivku Winnifred v parodii Jiřího Brdečky Limonádový Joe (1964). V tomtéž roce se také objevila jako první Češka v historii na titulní straně pánského magazínu Playboy, kam si ji vybral sám zakladatel Hugh Hefner. Zajímavostí je, že vlastně vůbec nebyla nahá, ale oblečená do černého roláku.
Pro krásnou Schoberovou znamenala role Winnifred vstupenku mezi celebrity, a také šanci hrát i v zahraničí. Ještě v témže roce si zahrála ve dvou západoněmeckých filmech, o rok později natočila další německý snímek. V té době používala také pseudonym Olinka Bérová. Pak se vrátila do Československa, kde zazářila hned v několika snímcích – v roce 1966 v komiksovém sci-fi Václava Vorlíčka Kdo chce zabít Jessii, objevila se i v komedii Flám a detektivním příběhu Slečny přijdou později. Poté opět natáčela v zahraničích produkcích v Německu, Itálii, Rakousku, Francii i Velké Británii, kde byla jako první herečka z východního bloku představená královské rodině. V roce 1967 se objevila ve francouzském dramatu La 25e Heure, který natočil slavný režisér Verneuil, a kde si zahrála po boku Anthony Quinna.
Vorlíčkova "dvorní" herečka
V roce 1970 se vrátila do Československa, aby si zahrála Molly Adamsovou ve filmu Pane, vy jste vdova, který režíroval Václav Vorlíček. Juraj Jakubisko si ji ve stejném roce vybral do svého filmu Dovidenia v pekle, priatelia, diváci jej však mohli vidět až o dvacet let později. Postupně pověsila herectví na hřebík, žila v USA jako Olly Schober a do rodné země přijela až v roce 1977, aby si zahrála ve slavné Vorlíčkově komedii Adéla ještě nevečeřela, kde ji namluvila Libuše Švormová. Naposledy se před kamerou objevila v roce 1984 ve filmu Vrak.
Její osobní život byl spojen téměř vždy s herectvím. Mezi její partnery patřila spousta známých mužů, randila s psychiatrem Plzákem, kreslířem Saudkem, jehož byla múzou a inspirací pro film Kdo chce zabít Jessi, mezi její lásky patřil i Juraj Jakubisko. I prvního manžela Brada Harrise poznala během natáčení, a to v roce 1964 v Německu, když točila film Tajemství čínského karafiátu. Herec a kulturista se do Olinky zamiloval na první pohled a byla z toho dcera Sabrina, která dnes pracuje jako stylistka a kostymérka filmových hvězd v Hollywoodu. Manželství skončilo v roce 1969.
Hollywood z jiné strany
O rok později pozval Olinku na večírek Miloš Forman k americké herečce Barbře Streisand. Slavná herečka posadila krásnou Olgu vedle svého tehdejšího přítele, producenta Johna Calleyho, který se později stal prezidentem Warner Brothers. Calley se do Olinky zamiloval a se Streisandovou se rozešel. O dva roky později si českou sexbombu vzal za ženu. Schoberová se sice dostala do Hollywoodu, ale nikoli proto, aby hrála, ale jako manželka slavného producenta. Netrápilo ji to, později v několika rozhovorech řekla, že po kariéře netoužila, protože nebyla dost cílevědomá a byla „jen“ hezká.
Život po boku milujícího muže a péče o dceru byly pro Olgu dostatečně naplňující. Díky manželovi poznala řadu slavných hereckých osobností a také luxus. Rozvedli se v roce 1992, pak žila herečka nějakou dobu ve Francii a poté se vrátila do Prahy, kde žije dosud. Odmítá se vracet ke své herecké minulosti a střeží si svoje soukromí. Naposledy se veřejně vyjádřila k úmrtí Václava Vorlíčka před dvěma lety, kdy řekla: „Na pana režiséra budu vždycky vzpomínat v nejlepším.“
