Dokáže laik rozeznat omikron od delty? Co je pro něj typické?

Nedokáže. Koronavirus má od začátku velice různorodé příznaky, a že by šlo na první dobrou poznat rozdíl, to určitě ne. Průběh bude o něco odlišnější, měl by více napadat horní cesty dýchací, takže hlavní příznaky by měly být rýma, chrapot, bolest v krku, únava. Ale jak už jsme se mockrát s koronavirem přesvědčili, vůbec to tak nemusí být.

Co by měl pacient udělat, když mu není dobře? Je nutné, aby se nechal otestovat?

To záleží na dalším rozhodnutí vlády, pravidla se teprve budou formovat. V každém případě ale pokud bude mít pacient příznaky, měl by kontaktovat praktického lékaře – buď telefonicky, nebo jakýmkoliv jiným distančním způsobem, podle toho, jaký je zvyk u dané ordinace. Ordinace si pacienta protřídí podle toho, zda je nezbytně nutné jej ten samý den vidět, případně v jiném datu, nebo zvolí distanční přístup. Hlavně by pacient neměl přijít do ordinace mezi neinfekční pacienty bez objednání. To se pak zhroutí ostatní léčba a budeme léčit jen covid.

Co následuje, když test omikron odhalí? Co může praktický lékař v tu chvíli pro pacienty udělat?

Zásadní rozdíl oproti variantě delta je to, že na variantu omikron nefungují monoklonální protilátky, takže ty nemá smysl používat. Jedinou možností bude prozatím podání molnupiraviru, antivirotika v tabletách, který je dostupný na stejných místech jako dosud byly monoklonální protilátky. Účinnost je sice kolem 30 %, ale je alespoň nějaká. Nejúčinnější „léčbou“ u rizikových pacientů je tedy očkování, podání 3. dávky. Proto se na její podání nyní tak apeluje.

Jakou doporučujete léčbu? Stejnou jako v případě delty?

Symptomatická léčba doma bude určitě stejná jako u delta varianty, tedy paracetamol, ibuprofen, vitamin C a D, zinek. Důležitý je také pitný režim. Kvůli omezeným léčebným metodám v ambulantní péči bude u nemocných naprosto klíčové včasné vyšetřování. To znamená časté kontroly, případně zakoupení oxymetrů na měření saturace krve kyslíkem doma a v našich ordinacích ještě více stoupne úloha ultrazvukového vyšetřování plic. Covidové zápaly plic totiž v naprosté většině nejsou slyšet při klasickém vyšetření fonendoskopem. V naší ordinaci se ultrazvukové vyšetření velmi osvědčilo, zvláště u pacientů, kteří už se třetí až čtvrtý den nelepší. Díky ultrazvuku nalézáme velké množství zápalů plic, které bychom jinak lehce přehlédli.

Je dost možné, že lékaři budou přehlceni, doporučujete v takovém případě shánět za každou cenu lékaře, nebo se prostě léčit sám doma, případně se otestovat jen antigenem nebo jít na PCR test v rámci těch, co jsou zadarmo?

Pokud bude průběh omikronu v ČR stejný, jako byl ve Velké Británii nebo JAR, a bude ve stejném čase desetkrát větší počet nakažených, než kolik bylo s varintou delta, tak se dá čekat, že celý zdravotní systém bude nesmírně zatížený. Je tak velice pravděpodobné, že nedává smysl kontaktovat lékaře s lehkým průběhem první dva dny, ostatně tak, jak to dříve vždy bylo u obyčejného nachlazení. Pokud ale infekce třetí den nepřechází, tak je jednoznačně potřeba reagovat lékařským vyšetřením a cíleně se snažit vyloučit například covidový zápal plic.

V současné době hrozí souběh chřipky a covidu… Dokáže to laik poznat? Jak má postupovat?

Velmi pravděpodobně nedokáže. Nemoc bude zřejmě probíhat jako viróza, ale my jsme se za ty dva roky setkali s tolika verzemi klinických příznaků covidu, že reálně nemyslím, že by to pacient dokázal rozlišit. To bude zase možné až na základě dalšího vyšetření.

Co už jsou pro pacienta varovné signály? Kdy už by si měl například zavolat záchranku?

Já bych to ještě rozlišil na dva případy. První je, kdy by měl volat svého praktického lékaře, a to je tehdy, když se tři dny ty příznaky nelepší, teplota neklesá a obecně se pacient necítí lépe. Záchranku voláme až tehdy, kdy hrozí reálné ohrožení na životě pacienta, všechno ostatní počká na kontaktování praktického lékaře. Čili volat záchranku až ve chvíli, kdy je pacient dušný, zadýchává se i v klidu při sedu nebo při řeči, promodrává, trpí bolestí na hrudi – to jsou stavy, kdy má smysl volat záchranku. Jinak všechny ostatní stavy a jejich zhoršení je na kontaktování praktického lékaře. Všechny tyto informace jsou na stránkách Společnosti všeobecného lékařství v sekci Pro pacienty, kde jsou tyto situace jasně popsány, tedy kdy kontaktovat lékaře, kdy záchranku a jak postupovat při domácí léčbě.