Velká Deštná

Orlické hory možná nepatří k nejvyšším, k těm nejpůvabnějším ale rozhodně ano. Pokud tedy plánujete do někdejšího kraje pašeráků zavítat, určitě nevynechejte nejvyšší vrchol Velká Deštná (1115 m), odkud je rozhled, který překvapí. Za dobrého počasí a viditelnosti dohlédnete až na Hradec Králové, Rychnovsko, Broumovsko, polské Stolové a Bystřické hory, Králický Sněžník, Krkonoše, Sněžku a Ještěd. V minulosti na samém vršku stávala dřevěná rozhledna ve tvaru pyramidy. Nesla jméno Štefanova vyhlídla na počest hajného a člena Horské služby Štefana Matějky. V roce 2010 byla stržena, aby na stejném místě na podzim roku 2019 vyrostla zbrusu nová, devatenáct metrů vysoká rozhledna Velká Deštná. Dostat se k ní můžete hned z několika směrů. První možností je vydat se po zelené turistické značce z Luisina údolí. Na vrchol je to sice jen něco málo přes 2 km, jedná se však o nejstrmější cestu. Vyjít můžete i ze sedla pod Šerlichem po Jiráskově cestě kolem přírodní rezervace Jelení lázeň, tato zhruba 3,5 km dlouhá cesta je nejsnazší a nejfrekventovanější. I proto zde bylo zřízeno parkoviště a autobusová zastávka. Nahoru vede i červeně značená hřebenovka, po níž vede cyklotrasa. Pod vrcholem na Pěticestí stojí skromný bufet patřící horské službě.

Rozhledna Velká Deštná v zimě Rozhledna Velká Deštná v zimě Zdroj: Profimedia

Čtěte také

Turecko

Čtěte také

Turecko: Kebab a bazar s fejky? Ale kdeže! Ráj adrenalinu a panenská příroda

Suchý vrch

Úchvatným turistickým místem, kde můžete spojit hned několik možností vyžití, je Suchý vrch (995 m). Leží na pomezí Orlických hor a Hrubého Jeseníku a je tradičním výletním místem už od pradávna. Již za první republiky zde vyrostla podle plánů architekta Jaroslava Stejskala turistická chata, pojmenovaná po prvním předsedovi vlády Karlu Kramářovi. Později byla k chatě přistavěna vodárenská věž, která od té doby slouží také jako rozhledna. Z pětadvacet metrů vysoké vyhlídkové plošiny je možné zahlédnout Šerlich, Králický Sněžník, polské Kladsko, Orlickoústecko, Hrubý Jeseník s Pradědem a za dobrých podmínek také Sněžku. Na vrchol dojdeme z Červenovodského sedla po zelené turistické značce zhruba po tříkilometrovém stoupání lesem. Výlet si po zelené můžeme prodloužit až k dělostřelecké tvrzi Bouda, která je ještě o 3 km dál. Rozhledna s Kramářovou chatou dnes slouží jako restaurace a pension a je přístupná celoročně. V letních měsících je cílem pro pěší výpravy, běžce a cyklisty, kteří rádi potrénují kopečky, v zimě je pak okolí rájem pro běžkaře s desítkami kilometrů pravidelně udržovaných běžkařských tratí. V minulých letech pak v lesích kolem Suchého vrchu přibyly také terénní cyklo tratě, tzv. singl treky. Nabídka sportovních aktivit se tak ještě rozšířila.

Čtěte také

Turecko

Čtěte také

Turecko: Kebab a bazar s fejky? Ale kdeže! Ráj adrenalinu a panenská příroda

Zemská brána

Máte náladu spíše na nenáročný výlet bez kopců, který zvládnou i menší děti? Pak se vydejte na území přírodní rezervace Zemská brána. Vyrazíte-li  po zdejší naučné stezce, poznáte nejkrásnější úsek řeky Divoké Orlice. Lesnaté říční koryto totiž obklopují nejrůznější rulové skalní útvary, jejichž výška dosahuje místy až 25 metrů. Začátek údolí protíná silnice z Bartošovic do Českých Petrovic, která prochází přes obloukovitý kamenný most. Ten společnými silami postavili v letech 1900 - 1903 čeští a italští kameníci. V roce 2005 pak došlo k jeho celkové opravě a rozšíření. Stal se dokonce stavbou roku 2006 Královéhradeckého kraje v kategorii dopravních a inženýrských staveb. Most vytváří v romantickém údolí pomyslný dojem vstupní brány do Čech. Na naučnou stezku můžete nastoupit právě od zmíněného kamenného mostu nebo z druhé strany z Kláštěrce nad Orlicí. Je dlouhá 3 km a má celkem 22 zastavení. Kromě náročného úseku mezi mostem a Pašeráckou lávkou, kde se překonávají rozčleněné skalní stěny, je terén vhodný i pro cyklisty. Pokud se tedy podél řeky vydáte na kole, tento úsek budete muset objet. Cestou narazíte na dřevěný mostek, neboli Pašeráckou lávku, která byla původně postavena pro potřeby dřevorubců a formanů, svážejících dřevo z panských lesů. V nočních hodinách však byla využívána k paši různého zboží, právě odtud získala své jméno. Minout byste během svého putování však neměli ani několik staveb vojenského opevnění z období 1937–1938, která prostředí dodávají tajuplný ráz. Na trase bohužel není žádné občerstvení. Nezapomeňte proto na svačinku!

Pašerácká lávka Pašerácká lávka Zdroj: Petra Šmídová

Zdroj: autorka tato místa procestovala, Vlasta.cz orlickehory.net naucnoustezkou.cz region-orlickehory.cz

Čtěte také

Maroko

Čtěte také

Oceán, hory, pouště i rozmanitá kultura. Seznamte se s pestrobarevným Marokem