Infarkt je akutní a život ohrožující situace, kdy dojde k odumření části srdečního svalu. Vzniká náhlým uzavřením nebo výrazným zúžením věnčité tepny, která příslušnou oblast srdce zásobuje. To je po prodělaném infarktu oslabené a může se rozvinout takzvané chronické srdeční selhání.


Zatímco při srdečním infarktu dojde k zprůchodnění cévy zásobující srdce, v případě srdečního selhání jde spíše o dlouhodobé problémy, které ukazují, že oběh krve není v pořádku. Co by vás mělo varovat a jak to řešit?

Jeden z pěti

Podle vedoucího oddělení srdečního selhání IKEM Vojtěcha Melenovského srdeční selhání může postihovat odhadem dvě až tři procenta dospělé populace a tento počet poroste. Mezi současnými čtyřicátníky se rozvine srdeční selhání u jednoho z pěti, onemocní každý třetí současný pětapadesátník. Nad 70 let ho má deset procent lidí.

Příznaky srdečního selhání jsou zprvu nenápadné, nastupují pozvolna a se srdcem si je nemusíme hned spojit. Lidé je běžně přisuzují špatné kondici nebo přibývajícímu věku, o to více v době pandemie. Často se na ně přijde až s první nutnou hospitalizací, kdy se srdce při akutním zhoršení může poškodit ještě více.


Problém je, že nemocných se srdečním selháním přibývá, dle odborníků je jich v Česku už okolo 300 tisíc. Na vině je často i nedostatečná péče po infarktu, ve které hraje důležitou roli spolupráce pacientů a jejich aktivní přístup k následné léčbě, a zanedbání, ke kterému teď kvůli pandemii často docházelo. „Vidíme, že v období pandemie roste množství lidí, kteří se bojí cesty k lékaři a tím ohrožují své zdraví. Problémem nejsou jen preventivní prohlídky, ale i větší počet přechozených infarktů, které srdce zásadně oslabují. Takové chování může vést k rozvoji chronických srdečních potíží, jako je srdeční selhání. Pacientů s tímto onemocněním je dnes v ČR už okolo 300–350 tisíc. Ještě před pěti lety jsme přitom toto číslo odhadovali na 200 tisíc,“ říká profesor MUDr. Miloš Táborský, CSc., přednosta I. interní kliniky – kardiologické Fakultní nemocnice Olomouc.

Jak se projevuje srdeční selhání

Mezi příznaky, na které je třeba si dát pozor, patří dušnost, otoky nohou a břicha, únava, nadměrné bušení srdce, nechutenství, náhlý nárůst hmotnosti a časté močení v nočních hodinách. „Je zásadní příznaky srdečního selhání nepodceňovat, být v kontaktu se svým lékařem a informovat ho o změnách, které tělo po infarktu zažívá. Jen tak je možné včas odhalit nastupující chronické srdeční selhání a nasadit léčbu pro zachování kvality života. Pacienti proto nesmí péči o sebe zanedbávat ani v současné situaci,“ zdůrazňuje profesor Táborský.

Co dělat, pokud některý z příznaků máte? Poradit se s lékařem, který může problémy odhalit například z EKG či jiných vyšetření. Varovat by vás každopádně mělo, pokud jste v rodině měli nějaké předky se srdečněcévními onemocněními, zejména ve věku mladším než 45 let. Riziková je nadváha, diabetes a vysoký cholesterol.

Zcela zásadní hodnotou je samozřejmě hladina krevního tlaku, ta může být prvním signálem, že něco není v pořádku. Včasné stanovení diagnózy je přitom velmi důležité. Pokud se totiž toto onemocnění odhalí včas, dá se kontrolovat. Většina lidí ale neumí rozpoznat příznaky a přisuzuje je například vlivům stárnutí.

Jak si můžete pomoci?

Vedle pravidelných kontrol by měli pacienti po infarktu a s již diagnostikovaným srdečním selháním dodržovat režimová opatření. Ta totiž mohou oddálit další zhoršení zdravotního stavu a opakované hospitalizace. „Za posledních 20 let se počet hospitalizací u srdečního selhání až čtyřnásobně zvýšil. Akutní zhoršení stavu s následnou hospitalizací jsou mnohdy zbytečná a srdce mohou výrazně poškodit. Dodržování doporučeného režimu je pro pacienty vhodnou cestou, jak se jim mohou vyhnout. Obzvláště v době pandemie na ně pacienti zapomínají,“ vysvětluje profesor Táborský.

Mezi doporučená opatření se řadí měření tlaku a pulsu, užívání předepsaných léků, kontrola hladiny cholesterolu, abstinence od kouření a alkoholu, přiměřený pohyb, pravidelný odpočinek a vyvážené stravování, se kterým se pojí i zdravá váha. Proberte se svým lékařem všechny možnosti léčby a úpravy denního režimu, které mohou pomoci při srdečních obtížích. Ruku na srdce, starejte se o sebe i v době pandemie. Více na www.rukunasrdce.cz.