Byly jsme kamarádky už od sedmé třídy, kdy k nám Míša přišla na školu. Žila několik let v Austrálii, nosila úplně odlišné oblečení i účes a působila i přes ten celý, podle mého názoru vzrušující život dost plaše. Hned jsem se jí „ujala“ a přijala ji do naší třídní party, aby se necítila odstrčená. Ona mě na oplátku učila anglicky, její máma byla Češka a táta Angličan. Když jsme byly na gymplu, samozřejmě na stejném, její rodiče se rozvedli, přesto její táta Henry zůstal v Čechách.

Čtěte také

Alena Němečková

Čtěte také

Online seznamky? Nakonec tam kousek štěstí najde skoro každý

První neshody

Po maturitě jsme šly obě studovat vysokou ekonomickou a po státnicích odjely do Anglie. A tam naše přátelství utrpělo první šrámy. Míša si na rozdíl ode mě sehnala senzační brigádu v milé kavárně plné sympatických lidí, kdežto já chodila uklízet do příměstského hotýlku s nepříjemným personálem. Míša měla spoustu nových přátel a na mě se vykašlala, což bolelo. Když jsme se v létě z Londýna vrátily, Míša uspořádala u nich na chalupě uvítací party pro naše kamarády a bývalé spolužáky. Míša byla ve svém živlu, cizina s ní dělala divy, byla jak vyměněná, plná sebevědomí. A já byla šťastná, že jsem doma.

Šaramantní tatínek

Když v neděli ráno přijel její táta Henry, který na chalupě téměř žil, vzbudil u kamarádek velký ohlas, pořád to byl a je krásný chlap. Já ale měla po náladě už od předešlého dne, slyšela jsem totiž Míšu, jak vykládá kamarádkám, že jsem byla venku nemožná, protivná, s nikým jsem se nebavila a že jsem na ni přesto byla přisátá. To mě hrozně rozhodilo a cítila jsem velké zklamání.

Čtěte také

Maminka mi dělá velké starosti

Čtěte také

Hedvika (57): Moje máma vyvolává zbytečné hádky. A táta mluví v 80 o rozvodu!

Večer, když jsme seděli u ohně a já byla zamlklá, si ke mně přisedl Henry. „Copak se děje, kopretinko, jsi nějaká posmutnělá…“ Nechtěla jsem si na jeho dceru stěžovat, ale na druhou stranu byl jediný, kdo si mě vůbec všímal. „Nechceš se jít chvilku projít?“ zeptal se. Proč ne, pomyslela jsem si, stejně jsem tu páté kolo u vozu. Vyrazili jsme na procházku a já si ten večer poprvé uvědomila, jak moc charismatický a přitažlivý muž Henry je. Když jsme se u chalupy po procházce loučili, dali jsme si jen lehkou pusu, oba jsme byli v rozpacích.

Zůstala jsem na chalupě

Míše jsem se druhý den nemohla podívat do očí, ne kvůli procházce s jejím tátou, ale kvůli tomu, že to ani nezaregistrovala. Byla jsem jí prostě úplně ukradená. Chystali jsme všichni odjezd a já zjistila, že na mě nezbylo v autě místo, přestože jsem na chalupu jela právě s Míšou. Můj flek přebrala Katka, která za námi dorazila později, ale potřebovala být v Praze brzy. „Nevadí ti, že pojedeš vlakem?“ suše se zeptala Míša a ani nečekala na odpověď.

Nechala jsem to plavat a rozloučila se se všemi. „Mohl bych tě hodit na nádraží, ale zítra jedu do Prahy, tak jestli ti nevadí den zpoždění, můžeš jet zítra se mnou, dneska si uděláme táborák,“ usmál se na mě Henry, když viděl, jak jsem rozhozená. A v tu chvíli se ve mně všechno zlomilo. Proč bych si měla dávat pozor na to, jak se chovám, když je to ostatním jedno? Je to můj život, Henry je příjemný společník, a ač otec mojí, zřejmě už bývalé kamarádky, klidně s ním strávím večer a možná i noc.

Čtěte také

Jiří Hrzán miloval ženy, výšky a byl skvělý herec

Čtěte také

Jiří Hrzán: Věčný kluk a rebel s talentem od Boha proletěl životem jako kometa

Nečekaný vztah

Což se také samozřejmě stalo a bylo to naprosto skvělé. Ale u jedné noci nezůstalo a my jsme se do sebe s Henrym vášnivě zamilovali. Věkový rozdíl jsem vůbec neřešila, nebylo proč, mladistvý Henry mě bavil po všech stránkách. Stal se z nás oficiální pár, a ačkoli mě moje okolí zrazovalo, že to nemá budoucnost, opak je pravdou. Je to už sedm let, co spolu s Henrym chodíme, a tři roky i společně žijeme, a není jediný den, kdy bych toho litovala. Dokonce už přišlo na přetřes i dítě, které bych si moc přála, a přestože Henrymu táhne na šedesát, nebrání se stát se znovu otcem.

Míša se postavila proti

Jeden jediný problém představuje Míša, která náš svazek absolutně nezkousla. Nejdříve si myslela, že je to moje pomsta, ale když pochopila, že to myslíme oba vážně, udělala tlustou čáru a se mnou odmítá komunikovat. S tátou se potká velmi zřídka na neutrální půdě, ale nějaké společné oslavy narozenin nebo Vánoc nepadají v úvahu. Možná ji obměkčí „bráška nebo sestřička“, ale nejsem si tím vůbec jistá. Je mi to vlastně líto, ráda bych vše dala do pořádku, ale Míša o mně nechce ani slyšet.

Čtěte také

Mám hezký život, nevím, jestli se mi chce s někým bydlet

Čtěte také

Katka (56): Žiji už dlouho sama. Je v mém věku ještě třeba s někým sdílet domov?

Pohled odborníka: Mediátorka Ing. Kateřina Bělková, Škola mediace

Hned v úvodu bych ráda ocenila, že chcete svou situaci řešit a přejete si urovnat dávné křivdy. Píšete, že žijete s otcem své kamarádky, jejíž chování vás před lety ranilo. Nyní s partnerem uvažujete o založení rodiny a přála byste si dávné spory urovnat. Tomuto urovnání by určitě mohl pomoci upřímný rozhovor. Pokuste se domluvit si s Míšou schůzku a předem si promyslete, co byste jí ráda řekla, proč je pro vás váš vztah důležitý, co byste si od ní do budoucna přála a zároveň co byste ráda nabídla do budoucna vy jí.

Důležitou součástí jakýchkoli sporů bývá odpuštění, proto pokud to tak cítíte, řekněte Míše, že vás kdysi její chování ranilo, ale že jste jí už odpustila. Až k samotnému rozhovoru dojde, poproste Míšu, aby vás nejdříve vyslechla, že ji pak určitě také ráda vyslechnete bez přerušování, mluvte klidně, bez velkých emocí a co nejupřímněji.

Kdyby Míša osobní setkání odmítla, můžete vše důležité také napsat – i písemný projev je jednou z forem komunikace. Pokud toto učiníte, budete si moci říci, že jste pro zlepšení situace udělala vše, zbytek už budete muset nechat na Míše. Moc vám přeji, aby se vám podařilo vztah s kamarádku znovu navázat.

Kontakt: www.katerinabelkova.cz