Zpočátku jí ani tak moc nevadilo, že si užívá s dcerami sama, manžela nechávala odpočívat. Pak se jednou vrátila domů dřív a ejhle – manžel „odpočíval“ v náruči jiné ženy. To byla poslední kapka jejich odcizení a Pavlína podala žádost o rozvod. „Cítila jsem se bídně, byla jsem na prahu padesátky a měla jsem najednou na vše zůstat sama. Nejdříve jsem se svého rozhodnutí ohledně rozvodu zalekla, pak jsem si ale uvědomila, že jsem sama v podstatě už několik let. Vše, co jsem kdy potřebovala, jsem si zařizovala sama, na dovolené jsem jezdila s dcerami nebo kamarádkami… Věděla jsem, že mi samotné bude líp než s nudným a nevěrným mužským.“

Po rozvodu jsem začala žít ještě aktivněji

„Aby mi nebylo doma samotné smutno, měla jsem skoro na každý večer nějakou zábavu. Také jsem si pořídila malou zahrádku, kde jsem v létě trávila hodně času. Měla jsem spoustu energie. Začala jsem ještě více cestovat. Dcery se o mě ze začátku bály, nevěděly, jestli život bez jejich otce zvládnu. Byly moc rády, že nesedím doma na zadku a netruchlím,“ vypravuje Pavlína.

Vše se změnilo, když se holkám narodily děti

Nejdříve bylo vše v pořádku, Pavlíniny dcery si obě našly pohodové partnery, na rodičovství se těšily a pečlivě se na něj připravovaly. Když měly malá miminka, trávily hodně času na Pavlínině zahrádce, aby mohly být děti na čerstvém vzduchu. „Když začaly děti odrůstat, dcery automaticky počítaly s tím, že jim je budu kdykoli ochotně hlídat. Já svá vnoučata samozřejmě moc miluju, tak jsem začala své koníčky upozaďovat. Začala jsem s sebou vnoučata brát i na dovolenou a někdy to byl docela záhul, ale já se několik let nedovolila ozvat a snažila se dcerám vycházet vstříc.“

Konflikt na rodinné oslavě

Když slavila nejstarší vnučka páté narozeniny, došlo k výměně názorů mezi partnerem mladší dcery a Pavlínou. „Manžel mé dcery Tomáš mě provokoval, říkal, že se jejich synům dost nevěnuju a nejsem vůbec klasická babička. Když to zopakoval poněkolikáté, ozvala jsem se. Chtěla jsem vědět, v čem podle něj jako babička nefunguju. Měl už trochu upito a byl najednou hrdina. Vyčetl mi, že u mě jejich synové přespávají méně často než nejstarší vnučka a že na dovolenou s sebou beru také nejčastěji jen ji. Ohradila jsem se, že Kristýnka je už klidnější než ti malí sígři, ale že se jim snažím pomoci s hlídáním, kdykoli můžu,“ popisuje konflikt Pavlína.

Po tom, co se ohradila, Tomáš přestal s výčitkami, ale ona cítila po návratu domů čím dál tím větší vztek a křivdu. Vzdala se za posledních pár let, kdy byla babičkou, téměř všech svých koníčků, destinace dovolených podřizovala vždy tomu, aby se tam líbilo hlavně dětem, a stejně to pro jejího zetě není dost.

Řekla jsem jim dost!

„Když jsem si to všechno zpětně uvědomila, řekla jsem si, že takhle svůj vlastní život vnoučatům podřizovat nehodlám. Ještě stále pracuju a potřebuju taky nějaký čas pro sebe. Dcerám jsem to vysvětlila, myslím si, že mě vnitřně i chápou a souhlasí, ale z obou jejich partnerů při každé příležitosti cítím, že jim mé rozhodnutí vadí. Asi se proti mně spikli. Řekla jsem jim, že vnoučata budu hlídat maximálně jednu noc v týdnu a na dovolenou je s sebou budu brát každý druhý rok.

Zeťáci si myslí, že je to tím, že jsem někoho potkala, ale já opravdu potřebuju občas čas sama pro sebe. Vadí mi neustále napjatá atmosféra na všech rodinných setkáních a nevím, jestli má smysl toto téma znovu otvírat. Bojím se ale, že i když jim to vysvětlím, jejich postoj vůči mně se stejně nezmění,“ říká Pavlína.

Pohled mediátorky: Odpovídá Kateřina Bělková, mediátorka

Pohled mediátorky: Odpovídá Kateřina Bělková, mediátorka

Ve své praxi často vnímám, že se lidé konfliktů stále velice bojí. Přitom otevřený přístup ke konfliktu a jeho následné konstruktivní řešení může velice často celé zamotané situaci hodně pomoci. Pokud bude Pavlína k řešení rodinného konfliktu přistupovat klidně a pevně, mělo by se jí ze strany její rodiny dostat pochopení. Naopak je téměř pravidlem, že problémy, které necháváme takzvaně vyhnít a o nichž neumíme komunikovat, na nás často číhají a celá situace po čase vyeskaluje v ještě mnohem závažnější problém. Proto bych Pavlíně určitě radila, ať si o svém postoji a pocitech se zeťáky otevřeně promluví.

Kontakt: www.katerinabelkova.cz