V přírodě jsou houby mimořádně citlivým indikátorem nejrůznějších změn, ať už jde o počasí, klima, roční období, čistotu ovzduší, nebo světlo a stín. To koneckonců zná každý houbař: rostou nebo nerostou, toť otázka, na kterou mnohdy nejde jednoznačně odpovědět ani v době, kdy jsou všechny podmínky zdánlivě ideální.

Podobné je to i s domácím pěstováním hub. Obchodníci s houbovou sadbou vás budou samozřejmě přesvědčovat, že to není žádný problém, zatímco spousta mykologů si bude klepat na čelo. Ale za pokus to stojí, houbové farmy existují po celém světě a to, že jde některé druhy hub pěstovat, je zcela jisté. Jen musíte vyzkoušet všemožné způsoby, jak houbovou sadbu opečovat co nejlépe. Když to dokážete, odmění se vám i několikrát v sezóně. Navíc je to bezpečné, protože rizika plynoucí z neznalosti divoce rostoucích hub tady neplatí.

Čtěte také

Phalaenopsis je druh snad nejvíc vhodný k domácímu pěstování.

Čtěte také

Největší chyby při pěstování orchidejí. Jak zařídit, aby krásně kvetly?

Asijské hvězdy

Z hub, které lze pěstovat, stojí kromě žampionů za pozornost například i v tuzemsku divoce rostoucí hlíva ústřičná. Ta je velmi dobrá, oproti mnoha dalším houbám i plná zdraví prospěšných látek, roste v bohatých trsech a její konzistence, vůně i neutrální chuť ji předurčují k použití do spousty jídel. Hlíva k pěstování se obvykle nakupuje jako polotovar v podobě substrátu v pytli, který se poté podle návodu zalévá a ošetřuje.

Pěstovat můžete i jiné druhy hlív nebo třeba houževnatec jedlý, zvaný také šitake (shiitake), který je vynikající zvláště v asijských jídlech. Zkusit se dá i proslulá asijská „houba nesmrtelnosti“ reishi neboli lesklokorka lesklá. Všechny patří i k houbám léčivým.

Čtěte také

Disneyho Sněhurka získala svou tvář podle krásné Hedwigy.

Čtěte také

Hedy Lamarr: Krásná vědkyně, která se jako první ukázala nahá ve filmu

Žampiony z pytlů

Vraťme se ale k žampionům, což jsou houby univerzální, v dobrém stavu dostatečně tuhé, chuťově příjemné a neutrální, takže je lze v kuchyni použít všelijak a vždy se zaručeným úspěchem, podobně jako hlívu. Není u nich nutné řešit případný chuťový nesoulad ingrediencí nebo příliš silné aroma, které nemusí každému vyhovovat.

Ve velkém se žampiony pěstují na slámě, často ve sklepích nebo v jeskyních a v prostředí, které doma většinou nemáte k dispozici. Ale zkusit to jistě můžete. Nejjednodušší je pěstovat je ze substrátu, který je naočkovaný podhoubím a obsahuje živiny. Substrát koupíte v pytlích s podrobným návodem k pěstování. Je s ním potřeba ještě nějakou dobu pracovat při různých teplotách a udržovat ho vlhký. Žampionům ze substrátů v pytlích se nejlépe daří v chladnější místnosti. Po první sklizni následuje ještě několik zhruba v týdenních nebo desetidenních odstupech. A pak může substrát na kompost nebo ke hnojení. Stejně to funguje i s hlívou.

Čtěte také

Barvy, které si domů vyberete, o vás hodně prozrazují.

Čtěte také

Barvy v interiéru: Co o vás řekne bílá malba a proč zelená dává sílu

Slámová metoda

Houby nepotřebují přímé sluneční světlo, stačí jim polostín, stín nebo i úplná tma. Máte-li na zahrádce či v domě nějaké nevyužité stinné zákoutí, můžete zkusit metodu slámovou. Je k tomu potřeba silný průhledný igelitový pytel. Do něj se nacpe suchá sláma a zaleje se velkým množstvím vroucí vody. Pytel se pak zaváže a sláma nechá spařit do druhého dne. Pak odstřihněte z pytle dolní rohy, aby mohla voda vytéct, a do slámy dejte zrnitou houbovou sadbu, která je běžně k dostání. U ní bude i návod s dalšími pokyny pro pěstování.

Čtěte také

Takhle vypadala dáma, kterou zná podle jména každý.

Čtěte také

Magdalena Rettigová: Psát mohla jen díky tomu, že její muž jí v tom nebránil