Terapeutka Amanda Stuckey Dodson se specializuje na hledání nového smyslu života po prožitém traumatu. Je to vlastně odbornice na nové začátky. A ve svém blogu Ztracený a nalezený život sepsala pět faktorů, na které nesmíte zapomenout, když hodnotíte svůj život.
1. Máte dostatek základních potřeb?
Máte dost jídla a vody? Máte kde bydlet, i kdyby tam nebylo kdovíkolik místa? Jste v bezpečí? Fungují vám důležité orgány? Ano, takhle základní potřeby paní doktorka myslí. Je dobré si uvědomit, že to co považujeme za samozřejmé, vůbec samozřejmé není. Už nejsme malé děti, abychom se smáli argumentům „cop by za to děti v Africe daly“. Víme, že od nejbližší nemocnice nebo hladu nejsme vlastně nikdy tak moc daleko. Tak na to nezapomeňte, až budete hodnotit, jak se vám vede.
2. Komu na vás záleží
Svoje životy pozorujeme jen zevnitř. Takže je dobré se na sebe občas podívat očima ostatních lidí, zvlášť pokud ze sebe nemáte moc dobrý pocit. A neberte v úvahu jen lidi, kteří vás milují, nebo jsou na vás přímo závislí. To by byl přehnaně vysoký standard. Máte kliku, pokud takového máte alespoň jednoho. Zaměřte se ale i na lidi, kteří vás mají prostě rádi, i kdybyste se měli znát jen přes telefon. Lidi, se kterými se zdravíte, nebo občas prohodíte pár slov. Vůbec netušíte, pro kolik lidí má váš život smysl. Komu váš úsměv vylepšil náladu, den, život.
3. Za koho jste odpovědní?
Když se coby dospělý podíváte na svůj pracovní život a nejste zrovna Rihanna nebo Marek Eben, asi vás přepadne silnější či slabší pocit rutiny a nudy. Takhle jste si to jako dítě nepředstavovali! Ale je na čase přijmout fakt, že život je zábava, i když se někdy dost táhne. A za tu nudu dostáváte peníze, kterými podporujete své blízké v jejich radostech a snech. Vždyť to přece úplně stačí. Už tak má vaše práce smysl!
4. Pro koho jste něco obětovali?
Nemyslíme život, ale třeba svoje sny. To je taková ošidná věc, nesplněný sen. Když se na něj zpětně podíváte, můžete vidět své selhání, nebo důvod, proč stálo za to tenhle sen odložit na nikdy. Třeba jste se něčeho vzdali, kvůli někomu jinému, nebo pro svoje bezpečí… a možná je ten důvod teď směšný, jenže tehdy nebyl. Byla to vaše volba a byla v pořádku. Na to rozhodnutí jistě měli právo a v tu chvíli dávalo smysl. Tak mu ho přiznejte i teď.
5. Co jste vůbec nemohli ovlivnit?
V dokonalém světě by šlo všechno podle našich plánů a špatné věci by se děly jen špatným lidem. Tak to ale bohužel není ani ve filmu. Berte to tak, že spousta věcí je prostě mimo vaši kontrolu a kdybyste se na hlavu postavili, tak byt na Staromáku, práci na Srí Lance a bezproblémové děti prostě mit nebudete. Osud po nás hází nemocemi, hloupými náhodami, špatnými partnery a pokud v tom vytrvale kličkujete už padesátým rokem, zasloužíte potlesk i za účast. A teď si těch pět otázek přečtete znovu a buďte na sebe pyšní. Právem!