Pravda je, že italský král Umberto I. Savojský a jeho manželka Margherita vskutku navštívili v roce 1889 Neapol. Stalo se tak necelých třicet let po sjednocení Itálie, přičemž Umberto I. zvaný Dobrý byl druhým korunovaným králem země, v níž ještě mnohé oblasti se sjednocením příliš nesouhlasily. Patřila k nim i Neapol, někdejší Neapolské království. Ostatně při první Umbertově návštěvě o deset let dříve, na něj byl ve městě spáchán neúspěšný atentát.

V červnu 1889 však přijel znovu, tentokrát i s manželkou, královnou Margheritou u nás známou jako Markéta Savojská, mimo jiné i aby trochu uchlácholil vysokými daněmi podrážděné Neapolce a ukázal, jak si přímořského města a jeho obyvatel váží. Jednoho dne se - jak už bylo řečeno - s manželkou procházel po neapolských uličkách, když ucítil vůni linoucí se z restaurace Raffaela Esposita. Zašli dovnitř a neapolský pizzař jim připravil tři své nejlepší kousky. Dva své majstrštyky a pak jeden úplně nový – inspirovaný vzácnou návštěvou.

Zdroj: Youtube

Na pizzové těsto dal červená rajčata, bílý sýr a čerstvou zelenou bazalku. Použil přitom barvy vlajky, která už 28 let vlála nad sjednocenou Itálií. Panovníci ochutnali všechny pokrmy a druhý den Esposito dostal pochvalný dopis od tajemníka krále Camilla Galliho, že vzácným hostům chutnalo, přičemž královna oceňovala především pizzu v barvách Itálie. Esposito měl fištróna, takže nové jídlo hned pojmenoval po královně a zrodila se "královna všech pizz".

Pravá neapolská pizza 

Pravá neapolská pizza 

- je od roku 2010 coby tradiční výrobek chráněna EU, těsto nesmí obsahovat tuk

- schváleny jsou dva druhy: 

Margherita - rajčata, mozzarella, bazalka, extra virgin olivový olej
Marinara - rajčata, česnek, oregáno, extra virgin olivový olej

Tenhle příběh zná každé dítě v Neapoli, možná v celé Itálii, vypráví ho kdejaký průvodce a píše se o něm v kdekteré knize o italské gastronomii, přesto to tak nakonec být vůbec nemuselo. Historici v průběhu let nalezli několik trhlin v bezmála 150 let starém pizzovém příběhu. Je sice pravda, že – jak shrnul web časopisu National Geographic – Raffale Esposito měl v Neapoli restauraci, že Galli byl v té době skutečně tajemníkem panovníka a že král Umberto I. s manželkou roku 1889 navštívili Neapol. Dobový tisk tehdy návštěvu zevrubně popsal, a to i většinu procházek a úkonů panovníků ve městě, jakákoli zmínka o návštěvě restaurace tam ale chybí.

Rodinný poklad

Někteří se proto domnívají, že celý příběh mohl být konstruktem vytvořeným královským dvorem pro posílení obliby panovníků. Zkrátka diplomatickým tahem, jak ukázat, že i krále s vytříbeným jazýčkem může na ulici zlákat vůně fantastické neapolské pizzy a že i královna si pochutná na jídle obyčejného lidu.

Nicméně ani dvorní rádci možná nebyli v královském PR natolik zruční. Možná totiž šlo o chytrý tah majitelů neapolské restaurace, kterou zdědili Espositovi příbuzní. Slavný Galliho dopis se totiž našel až ve 30. letech, přičemž adresátem byl Raffaele Esposito Bardi. Bardi bylo příjmení Espositovy manželky a jen málokdo věří, že by Ital používal jméno své ženy. Ve 30. letech už se však Espositova pizzerie jmenovala Restaurace Bardi, a to po synovcích pizzařovy manželky. Podle některých si tak bratři Bardiové, Giovanni a Pasquale, pochvalný dopis prostě vymysleli jako reklamu pro svůj podnik. Kdo ví. Každopádně fungovala. Restaurace Bardi patřila k turisticky vyhledávaným místům. Aby ne. Kdo by nechtěl ochutnat pizzu Margheritu na místě, kde vznikla. A šlo to až do října letošního roku. Než proslulou italskou restauraci zavřela hygiena.

Tradiční pizza Margherita:

Těsto:

- 375 g hladké mouky

- 3 g droždí (nebo méně cca 1,5 gr suchého droždí)

- špetka cukru na kvásek

Navrch:

- 180-200 g loupaných rajčat v konzervě

- 130 g mozzarely

- trocha olivového oleje k zakapání náplně

- čerstvá bazalka (může být i sušená)

Příprava:

Droždí rozdrobíme do misky s vlažnou vodou (cca 2,5 dc), necháme 15 min v klidu na teplém místě vzkypět. Vezmeme mísu s moukou, přilijeme kvásek a zamícháme nejprve vařečkou, potom propracujeme rukama. Hnětení je důležité, vzpomeňte na pizzaře v restauracích, můžete si pomoci i hnětačem (robotem) puštěným na malé obrátky. Pracujte s těstem, dokud není hladké a pružné, nesmí lepit. Vraťte do mísy a nechte cca hodinu kynout, než zdvojnásobí objem. Znovu těsto propracujte a vytvořte čtyři placky, nemusejí to být profi kola, neděláte zkoušku z geometrie, prostě těsto natahujte do jakžtakž kruhové placky. Nebo to udělejte úplně jinak a prostě si kupte předpřipravené těsto na pizzu.

Placky potřete propasírovanými osolenými a opepřenými rajčaty (v létě dejte klidně čerstvá rajčata ze zahrádky), na rajčata položte kousky natrhané mozzarelly. Pak pokapejte kvalitním olivovým olejem a dejte péct do trouby předem rozpálené na 220 stupňů na zhruba 10 až 15 minut. Po vyjmutí z trouby posypte lístky čertvé bazalky.

Buon Appetito!

Zdroj: vlasta.cz www.nationalgeographic.co.uk/history-and-civilisation/2022/04/pizza-margherita-may-be-fit-for-a-queen-but-was-it-really-named-after-one

Související články