Pravda je, že italský král Umberto I. Savojský a jeho manželka Margherita vskutku navštívili v roce 1889 Neapol. Stalo se tak necelých třicet let po sjednocení Itálie, přičemž Umberto I. zvaný Dobrý byl druhým korunovaným králem země, v níž ještě mnohé oblasti se sjednocením příliš nesouhlasily. Patřila k nim i Neapol, někdejší Neapolské království. Ostatně při první Umbertově návštěvě o deset let dříve, na něj byl ve městě spáchán neúspěšný atentát.
V červnu 1889 však přijel znovu, tentokrát i s manželkou, královnou Margheritou u nás známou jako Markéta Savojská, mimo jiné i aby trochu uchlácholil vysokými daněmi podrážděné Neapolce a ukázal, jak si přímořského města a jeho obyvatel váží. Jednoho dne se - jak už bylo řečeno - s manželkou procházel po neapolských uličkách, když ucítil vůni linoucí se z restaurace Raffaela Esposita. Zašli dovnitř a neapolský pizzař jim připravil tři své nejlepší kousky. Dva své majstrštyky a pak jeden úplně nový – inspirovaný vzácnou návštěvou.
Na pizzové těsto dal červená rajčata, bílý sýr a čerstvou zelenou bazalku. Použil přitom barvy vlajky, která už 28 let vlála nad sjednocenou Itálií. Panovníci ochutnali všechny pokrmy a druhý den Esposito dostal pochvalný dopis od tajemníka krále Camilla Galliho, že vzácným hostům chutnalo, přičemž královna oceňovala především pizzu v barvách Itálie. Esposito měl fištróna, takže nové jídlo hned pojmenoval po královně a zrodila se "královna všech pizz".
Pravá neapolská pizza
- je od roku 2010 coby tradiční výrobek chráněna EU, těsto nesmí obsahovat tuk
- schváleny jsou dva druhy:
Margherita - rajčata, mozzarella, bazalka, extra virgin olivový olej
Marinara - rajčata, česnek, oregáno, extra virgin olivový olej
Tenhle příběh zná každé dítě v Neapoli, možná v celé Itálii, vypráví ho kdejaký průvodce a píše se o něm v kdekteré knize o italské gastronomii, přesto to tak nakonec být vůbec nemuselo. Historici v průběhu let nalezli několik trhlin v bezmála 150 let starém pizzovém příběhu. Je sice pravda, že – jak shrnul web časopisu National Geographic – Raffale Esposito měl v Neapoli restauraci, že Galli byl v té době skutečně tajemníkem panovníka a že král Umberto I. s manželkou roku 1889 navštívili Neapol. Dobový tisk tehdy návštěvu zevrubně popsal, a to i většinu procházek a úkonů panovníků ve městě, jakákoli zmínka o návštěvě restaurace tam ale chybí.
Čtěte také
Rodinný poklad
Někteří se proto domnívají, že celý příběh mohl být konstruktem vytvořeným královským dvorem pro posílení obliby panovníků. Zkrátka diplomatickým tahem, jak ukázat, že i krále s vytříbeným jazýčkem může na ulici zlákat vůně fantastické neapolské pizzy a že i královna si pochutná na jídle obyčejného lidu.
Nicméně ani dvorní rádci možná nebyli v královském PR natolik zruční. Možná totiž šlo o chytrý tah majitelů neapolské restaurace, kterou zdědili Espositovi příbuzní. Slavný Galliho dopis se totiž našel až ve 30. letech, přičemž adresátem byl Raffaele Esposito Bardi. Bardi bylo příjmení Espositovy manželky a jen málokdo věří, že by Ital používal jméno své ženy. Ve 30. letech už se však Espositova pizzerie jmenovala Restaurace Bardi, a to po synovcích pizzařovy manželky. Podle některých si tak bratři Bardiové, Giovanni a Pasquale, pochvalný dopis prostě vymysleli jako reklamu pro svůj podnik. Kdo ví. Každopádně fungovala. Restaurace Bardi patřila k turisticky vyhledávaným místům. Aby ne. Kdo by nechtěl ochutnat pizzu Margheritu na místě, kde vznikla. A šlo to až do října letošního roku. Než proslulou italskou restauraci zavřela hygiena.
Čtěte také
Tradiční pizza Margherita:
Těsto:
- 375 g hladké mouky
- 3 g droždí (nebo méně cca 1,5 gr suchého droždí)
- špetka cukru na kvásek
Navrch:
- 180-200 g loupaných rajčat v konzervě
- 130 g mozzarely
- trocha olivového oleje k zakapání náplně
- čerstvá bazalka (může být i sušená)
Příprava:
Droždí rozdrobíme do misky s vlažnou vodou (cca 2,5 dc), necháme 15 min v klidu na teplém místě vzkypět. Vezmeme mísu s moukou, přilijeme kvásek a zamícháme nejprve vařečkou, potom propracujeme rukama. Hnětení je důležité, vzpomeňte na pizzaře v restauracích, můžete si pomoci i hnětačem (robotem) puštěným na malé obrátky. Pracujte s těstem, dokud není hladké a pružné, nesmí lepit. Vraťte do mísy a nechte cca hodinu kynout, než zdvojnásobí objem. Znovu těsto propracujte a vytvořte čtyři placky, nemusejí to být profi kola, neděláte zkoušku z geometrie, prostě těsto natahujte do jakžtakž kruhové placky. Nebo to udělejte úplně jinak a prostě si kupte předpřipravené těsto na pizzu.
Placky potřete propasírovanými osolenými a opepřenými rajčaty (v létě dejte klidně čerstvá rajčata ze zahrádky), na rajčata položte kousky natrhané mozzarelly. Pak pokapejte kvalitním olivovým olejem a dejte péct do trouby předem rozpálené na 220 stupňů na zhruba 10 až 15 minut. Po vyjmutí z trouby posypte lístky čertvé bazalky.
Buon Appetito!
Zdroj: vlasta.cz www.nationalgeographic.co.uk/history-and-civilisation/2022/04/pizza-margherita-may-be-fit-for-a-queen-but-was-it-really-named-after-one
