Někteří lidé si myslí, že je lepší sníst kousek přirozeně zkaženého jablka než ovoce ošetřené proti plesnivění a shnití. Raději si z něj odkrojí, než by do sebe cpali krásně vypadající, ale nastříkané jablko z dovozu. A kdejaká spořivá hospodyňka, když uvidí třeba na kompotu šedé chomáče, jednoduše je odstraní lžičkou. Nebo odřízne mrkvi černou čepičku a zbytek vloží zpátky do polévky. Tak tohle je hodně špatně!

„Trochu“ plesnivá potravina neexistuje

Samozřejmě že když se jednou za čas omylem zakousnete do plesnivého rajčata či hrušky, nic hrozného se nestane. Možná vám bude jen překážet nepříjemná chuť či ztuchlé aroma a vyplivnete to. Nebo vám bude špatně od žaludku a potrápí vás průjem. Citlivěji ale můžou reagovat děti. Pokud máte rozum, dobrovolně zkaženou potravinu nesníte ani ji nenabídnete svému potomkovi. Podhoubí plísně totiž prorůstá celou potravinou a nemusí být vidět.

Doc. Ing. Elena

Doc. Ing. Elena Piecková, MPH, PhD., z mykologické laboratoře říká: „Vědecké výzkumy potvrzují, že při dlouhodobé konzumaci plesnivých potravin, byť i v malých dávkách, hrozí poškození vnitřních orgánů. Zvyšuje se riziko rakoviny jater, ledvin, jícnu, ale také snížené imunity, krvácení do trávicího traktu, dýchacích cest a podkožní krvácení. Zvlášť nebezpečné jsou takové potraviny pro malé děti a plod v matčině těle.“

Pozor na nebezpečné toxiny

Plísně jsou mikroskopické houby. Když mají vhodné podmínky, tedy vlhké, teplé a světlé prostředí, v potravinách mohou tvořit jedovaté látky mykotoxiny. Zplesnivět může téměř každá potravina, kterou špatně skladujete. Mykotoxiny si však „nevyrobíte“ jen doma, můžete si je donést i z obchodu. Kupujete zlevněné otlučené ovoce, zapařenou zeleninu nebo výrobky těsně před koncem záruky? Je to vaše rozhodnutí a vaše riziko. Horší je, že toxiny mohou zaútočit například i na zrnkovou či instantní kávu, snídaňové cereálie, čaje, exotické sušené ovoce a arašídy, džusy či různé výrobky z práškového kravského či sójového mléka. Tedy na potraviny, o kterých vůbec netušíte, že by mohly být rájem pro plísně.

Důležité je také skladování

Mykotoxiny se mohou nacházet ve všech zemědělských rostlinných výrobcích, ale také v mléčných produktech a ve vnitřnostech, méně v mase domácích zvířat. Plesnivá ale může být i plodina, ze které kontaminovanou potravinu vyrobili nebo do níž plíseň pronikne při přepravě či ve výrobě. Na vině může být i špatné skladování v obchodě a v domácnosti. V případě živočišných produktů je to poněkud jinak. Nákaza přechází do těla zvířat přes plesnivé kukuřičné, sójové nebo arašídové směsi, kterými je chovatelé krmí.

Nepomůže vám, když

Nepomůže vám, když plesnivou potravinu omyjete, uvaříte či zmrazíte. Mykotoxiny přežijí i teplotu 250 °C, při které se peče chléb, i -18 °C v mrazničce. Pro nebezpečné mykotoxiny jsou v evropských zemích stanoveny maximální přípustné koncentrace, které nesmí v jednotlivých druzích potravin překračovat. U nás limity určuje vyhláška Ministerstva zdravotnictví. Nejpřísnější jsou v kojeneckých potravinách, následuje dětská výživa, mírnější jsou v potravinách pro dospělé. Kvalitu rostlinných potravin kontroluje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, veterinární produkty zase Státní veterinář.

V exotickém ovoci i kávě

Velmi opatrní musíte být v případě exotických směsí ovoce nebo třeba kávy. V nich se může nacházet aflatoxin B1. Plísni, co ho produkuje, se daří v teplém a vlhkém klimatu. Jde zejména o obiloviny, sóju a výrobky z nich, arašídy, kešu a para ořechy, sušené ovoce, ale také o kávu, černé, zelené i bylinkové čaje. Tento toxin odolává i vysokým teplotám, tedy přežije i pečení, například u chleba, a pražení u kávových zrn. Promýváním lze jeho obsah jen mírně snížit. Producenti sušeného ovoce přišli na to, že takto spláchnou plíseň viditelnou z povrchu. Pokud se toxin vytvořil v hloubce, nic ho nezlikviduje, to však vy jako konzument netušíte. Ve větší míře je toxický pro játra a kromě toho potlačuje obranu organismu.

Pivo, víno, džus

Dalším nebezpečným toxinem pro tělo je ochratoxin A. Ten produkují houby, kterým se daří v jižních oblastech mírného pásma, například v Itálii či ve Španělsku. Útočí zejména na kukuřici a obiloviny, kávová zrna, čaje i na slad, takže může přejít do piva. A také do červeného vína, napadá totiž červené hrozny. Jeho cílovým orgánem jsou ledviny. Plíseň patulin zase napadá jablka a hrušky a přežije i vysoké zahřívání, takže se může vyskytovat v moštech, v zavařeném ovoci a nebezpečný je zejména v dětských výživách a v pyré. Dostane se do nich tak, že producenti na jejich výrobu použijí plesnivé ovoce. Občas se dokonce setkáváme se skandály, které donutí obchodníky stáhnout z pultů šarže s nadlimitním obsahem patulinu. Nebezpečný je zejména pro kůži a trávicí trakt.

Chléb se zelenkavým povrchem vyhoďte celý. Když plísně na potravině nevidíte, neznamená to, že tam nejsou. Skryté jsou nejnebezpečnější a můžete si je donést již z obchodu. A nejen v sušeném mléce.

Chléb se zelenkavým povrchem vyhoďte celý. Když plísně na potravině nevidíte, neznamená to, že tam nejsou. Skryté jsou nejnebezpečnější a můžete si je donést již z obchodu. A nejen v sušeném mléce.

Obilí a kukuřice

Základem naší stravy však nejsou arašídy ani sušené exotické ovoce či džusy v tetrapacích, ale obiloviny a z nich vyrobené produkty. I v mírném zeměpisném pásmu může obilí snadno zplesnivět, ať už během sklizně, nebo v sile. Z pohledu plísní je nejrizikovější tmavý, vícezrnný a zejména celozrnný chléb. Do celozrnné mouky se totiž přidává zrno i s otrubou. To je vnější slupka, která chrání semínko před škodlivinami. Kromě těžkých kovů a pesticidů se v ní koncentrují i ​​mykotoxiny, které se při pečení chleba či pečiva neodbourají.

Které potraviny obsahují nejčastěji skryté plísně?

Které potraviny obsahují nejčastěji skryté plísně?

  • čerstvé a sušené ovoce, zejména tropické, čerstvá zelenina, zelenina ve fóliích a plastových sáčcích, zejména saláty a předeprané salátové směsi
  • džemy, kompoty, dětské výživy, sterilizovaná zelenina, kečupy
  • obiloviny a výrobky z nich, tedy mouky, hotový chléb, zejména tmavý, celozrnný, nakrájený a balený, pečivo, snídaňové cereálie, ovesné a jiné vločky
  • kukuřice a výrobky z ní, například kukuřičná mouka, kukuřičné vločky
  • sója a produkty z ní, například sójová mouka, sušené sójové mléko, tofu i „maso“
  • ořechy, arašídy, káva, čaje
  • jogurty a jiné zakysané mléčné výrobky, sýry, sušené kravské mléko a výrobky z něj, například instantní omáčky, pudinky a kávoviny
  • čerstvé i sušené houby
  • zvířecí vnitřnosti a produkty z nich, například paštiky, ale také maso, klobásy, šunka
  • pivo, červená vína, mošty, jablečné a hruškové džusy a šťávy v krabicích

Zdroj: www.vlasta.cz časopis Zdravie https://cs.medlicker.com/1329-plisne-na-potravinach https://globe24.cz/revue/66277-plisen-na-potravinach-kdy-jidlo-muzeme-snist-a-kdy-je-lepsi-ho-vyhodit

Související články