Listovní tajemství

Mluvit rostliny neumí, ale jasné signály o svém stavu nám dávají pomocí listů. Na rozdíl od přírody rostliny na doma nejsou opadavé, to znamená, že u nich nehrozí období, kdy odhodí úplně všechno. Mezi výjimky patří třeba zmijovec, který v době klidu celý zaschne. Lidé, kteří ho neznají, ho často považují za uhynulý a hodí ho do popelnice. Nebo se stává, že se na zazimovaný květináč zapomene, a když se objeví, už se v igelitové tašce, která je na přečkání ideální, kroutí nový bledý stonek.

Zdravé rostliny se chlubí výraznou zelenou barvou listů. Když jsou dvoubarevné, tedy panašované, například fikus benjamina, kontrast mezi zelenými a bílými pruhy či plochami by měl být dostatečně výrazný.

Při růstu a vývoji nových listů musí rostlina staré odhazovat. Ovšem děje se to spíše po jednotlivých listech a odspoda. Přirozené odhazování chvíli trvá, podle toho ho poznáte. List začne mírně, rovnoměrně ztrácet barvu a svěžest a sám odpadne. Rychlé žloutnutí, zasychání krajů a další změny jsou voláním o pomoc.

Jak na to:

  • Listy sledujte pravidelně, při každém zalévání, což je v průměru v suchém a teplém panelákovém bytě jednou týdně, v domě, kde bývá chladněji a lepší vlhkost, stačí 10–14 dní.
  • Škody, které napácháme my, například špatné zalévání a světelné podmínky, bývají viditelné z dálky. Ovšem škůdce, kteří rostliny napadají, často odhalí jen pohled zblízka a také kontrola spodní strany listů.
  • Listy při kontrole jednou začas také omyjte vlhkým hadříkem od prachu nebo osprchujte mírným proudem vlažné vody tak, aby se nevyplavila zemina z květináče. Stačí rostlinu trochu naklonit a nechat okapat ve vaně.

Listy pod lupou

Listy pod lupou

  1. Ztráta sytosti zeleně a žloutnutí 
    Existují varianty pokojových rostlin, které mají různobarevné listy, ale klasiku znamená zelená, způsobená chlorofylem, nezbytným pro proces fotosyntézy. Když celá rostlina odspodu ke špici začne blednout, chybí jí světlo. Stává se to v zimních měsících, a dokonce ji tím můžete rychle zahubit. Přitom stačí přisunout ji blíže oknu nebo třeba úplně vytáhnout žaluzie, které necháváte spuštěné a jenom regulujete jejich stínění. Samozřejmě extrém v podobě slunečného parapetu taky každá rostlina neuvítá. Překvapivě ani v zimě, protože v tomto období nám sluníčko svítí do bytu z nižší polohy než v létě, takže jsou paprsky přímější a ostré.Rychlé žloutnutí listů často doprovází rostliny, které šidíte a nehnojíte. Chybějící živiny, železo a dusík doplňujte průběžně. Jestli máte pocit, že vaše rostliny mají zeminu blahodárnou, zaměřte se na vodu. Příliš tvrdá voda nebo přechemizovaná jim nejede. Už naše babičky nechávaly plnou konvičku odstát do druhého dne. Když vám nos naznačuje, že ve vodě je moc chemie, zkuste ji převařit.
    TIP: Voda na zalévání má mít pokojovou teplotu. Opravdová lahůdka je voda dešťová, ale lapat ji na balkoně či zahradě kvůli zalévání pokojovek už je výzva pro opravdu zapálené pěstitele.
  2. Hnědé a suché listy
    Tady odhalíte problém snadno – málo zálivky. Většině pokojovek vyhovuje zemina mírně vlhká. Nechat květináč vyschnout, až začne zemina pukat a oddělujte se od obalu, to je extrém. Pak se většinou pěstitel vyděsí a rostlinu přelije, takže stojí v blátě, a ještě má misku plnou vody. To už ji obvykle nezachrání. Vlhkost, především ve větších nádobách, zkontrolujte prstem. Strčte do zeminy ukazováček po druhý článek. Pokud je aspoň na špičce mokrý, klidně 2–3 dny se zálivkou počkejte. Jestli je prst úplně suchý, zalévejte hned. Když začnou okorávat do hněda jenom špičky listů, máte doma příliš suchý vzduch. Rosení funguje, pokud je pravidelné, alespoň 1–2 týdně, většina ze spršky se totiž vypaří bez efektu. Vlhkost se dá vylepšit častějším větráním, nebo mini vodní plochou, kterou vytvoříte na misce, do které nalijete vodu a naaranžujete oblázky.
    TIP: Řešením pro zapomnětlivé osoby je určit si pro zalévání pravidelný den. Například pondělí, start nového týdne, se dobře pamatuje.
  3. Opadávání listů
    Řídnoucí olistění varuje před nadměrnou vlhkostí. Přelitý květináč je nápadně těžký. Jasným důkazem je také voda v misce nebo na dně obalu. Sklony k přelévání vyřeší vzdušnější substrát s přídavkem písku. U dna by neměla chybět drenážní vrstva, ať už z drobných kamínků, nebo speciálních porézních materiálů ze zahradnictví či hobby marketů. Při přelévání často opadávají listy, které předtím zežloutly. Když se to stane rychle i listům zeleným, mohl by být příčinou také průvan. Nesvědčí rostlinám, stejně jako lidem. Mnohdy nadělá větší škodu než nedostatek světla. Proto rostlinu odsuňte dále od okna, které je určené k větrání.
    TIP: Bahno v přelitém květináči vysychá příliš dlouho. Pomůže mu, když zeminu provzdušníte odvodňovacími kanálky. Opatrně, abyste neporušili kořeny, propíchejte zeminu špejlí až ke dnu.
  4. Kroucení listů
    Choulením do sebe se listy chrání před nevhodnou teplotou. Možná je moc mrazíte, většina pokojovek pochází z teplých krajin, kde mají ideální podmínky mezi 15–23 stupni. Vadí jim také teplotní nárazy, třeba když na ně otevřete okno. Ale nepotěší je ani sluneční výheň, v té chvíli se zkroucením snaží zmenšit plochu, do které by se paprsky mohly opírat. Pro takto náchylnou rostlinku je ideální místnost se stálou teplotou, třeba ložnice. A místo půl metru od okna.
    TIP: Odolnost rostlin všeobecně posilujte pravidelné hnojení. V případě kroucení listů zkontrolujte, zda hnojivo obsahuje i mangan a hořčík.
  5. Skvrnitost listů
    Hnědé skvrny nebo tečky vznikají při spálení sluníčkem. Bývá to třeba na parapetech, kam svítí slunce od oběda, tedy v době, kdy pobýváte v práci nebo jste zabraní do pracovních úkolů home office a nevšimnete si toho. Nebo třeba u okna v kuchyni orientované na východ, kterou opustíte po uvaření snídaně a vrátíte se až k obědu. Postižené listy ostříhejte a přesuňte rostlinu do polostínu. Měla by se do dvou týdnů vzpamatovat.
    Hnědé suché mapky vyzývají k tomu, abyste více naklonili konvičku. Zalévejte o trochu víc. Trojrozměrné skvrny, které z listů vystupují a jsou vlhké, nebo dokonce mokvavé, většinou způsobují škůdci. Poptejte se na radu zkušenějšího pěstitele.
    TIP: Pozor, jedna nakažená rostlinka může zničit celou vaši minizahrádku. Než se problém vyřeší, dejte ji do izolace.
  6. Suché špičky listů
    Překvapivě mohou mít i jinou příčinu, než je suchost. Častou chybou bývá také přelévání rostlin, o kterém píšeme na začátku. I když je povrch zeminy suchý, nemusí to tak být v nižších vrstvách. Odhalte to prstem – jako v radě číslo 2 „Hnědé a suché listy“. Problém s přelitím může být pro rostlinu osudovější než na zálivku zapomínat. V mokré zemině totiž zahnívají kořínky, a pokud je tento stav trvalý, rostlina zahyne.
    TIP: Jistotu do zalévání přinese vlhkoměr, který vám po vpíchnutí do květináče ukáže aktuální stav zeminy.

Související články

Záchranka z domácích zdrojů

Bylinky proti mšicím

Jemný způsob boje, který je vhodný i do domácnosti alergiků. Nejvíce zabírá ve chvíli, když se mšice teprve zabydlují. Platí na ně především rostlina vratič. Přisuzuje se jí kouzelná moc, ale prokazatelně má pronikavou vůni, která je hmyzu nepříjemná. Hrstku bylin povařte v litru vody. Po vychladnutí přeceďte a dejte do rosítka. Stříkejte tak často, jak si vzpomenete. Menší rostliny ve výluhu rovnou vykoupejte.

Česnek proti plísním

Platí na prevenci před houbovitými chorobami a plísněmi díky sirnaté sloučenině alicinu. Stačí, že se odpařuje do vzduchu a přenáší do zeminy. Česnek oloupejte, rozkrojte stroužek na půl a zapíchejte do zeminy okolo rostliny.

Cibule proti roztočům

Když na rostlinách bují parazité, kteří sají z listů šťávu, nakrájejte středně velkou cibuli na drobné kousky, zalijte ji šálkem vody a nechte dvě hodiny louhovat. Postřik rostliny nebude nežádoucím společníkům chutnat.

Mýdlo proti puklicím

Hmyz spláchne mýdlový roztok. Nastrouhejte kousek přírodního mýdla bez umělé parfemace, asi jako vrchovatou polévkovou lžíci. Rozpusťte v šálku horké vody, potom nařeďte studenou do litru a přidejte lžíci lihu. Napadené rostliny stříkejte dvakrát za týden, dokud se neuzdraví.

ZDROJ: časopis Vlasta

Související články