1. Oběd musí tvořit polévka a hlavní jídlo

Polévka je grunt, říkávalo se ještě v osmdesátých letech. Je to pravda? Vůbec ne, zvláště pokud je jedno nebo druhé z těchto jídel vydatné. Přijatelnou výjimkou je například vývar se zeleninou a něco málo nudlemi, který je pro tělo spíše tekutinou a zároveň může zabránit tomu, že se druhým jídlem přejíme? Ale polévka s kapáním nebo dokonce zahuštěná jíškou a po ní knedlíky s omáčkou a masem? To už raději ne.

2. Večeře nemusí být velká, ideální je chleba s něčím

Oblíbená večeře klame tělem. Mnoho lidí by si večer nedalo teplé jídlo a dají si proto jen pečivo s máslem a třeba salámem v domnění, že jde o dietnější alternativu, která má méně kalorií, protože je zkrátka menší. „Večeře by skutečně měla být lehčí, je dobré v ní ubrat sacharidů, ale naopak by v ní mělo být dost bílkovin, aby zasytila, ideální je například nějaký lehčí salát s vejcem nebo tuňákem, s kusem celozrnného pečiva,“ vysvětluje dietoložka Karolína Hlavatá.

3. Dětská oplácanost nevadí, však z toho vyroste

Velký omyl! Může se to samozřejmě stát, ale rozhodně se na to nedá spoléhat. Skutečnost je spíše taková, že z dětí s nadváhou vyrůstají dospělí s nadváhou, která později přechází v obezitu. Roli hrají geny, odkoukané stravovací návyky a životní styl. Prevence má proto smyls vždycky, ale na druhou stranu, nestrašte děti tím, že budou tlusté. Lepší je prostě jíst doma zdravě a zároveň pěstovat zdravý vztah k pohybu.

4. Ryby jsou moc drahé, mražené je k ničemu

Průměrná spotřeba ryb v Česku je pouhých pět kilo na osobu ročně, třikrát menší než ve světě. „Ryby bychom měli jíst dvakrát až třikrát týdně. Nejlepší jsou čerstvé, dobře poslouží ale i mražené nebo konzervované,“ říká odbornice na výživu Karolína Hlavatá, která spolupracuje s iniciativou Vím, co jím. Rybí maso nám dodává plnohodnotné, lehce stravitelné bílkoviny. Obsahuje omega-3 mastné kyseliny, kterých máme ve stravě nedostatek. Je zdrojem vitaminů A, D a vitaminů skupiny B. Dodává nám minerální látky: vápník, hořčík, fosfor, sýru a jód. Pokud nemáte možnost koupit si čerstvou rybu, klidně si kupte mraženou. Při výběru jen musíte sledovat podíl vody, který má být co nejnižší a také přítomnost látek, které se využívají jako vazače vody. Stejně dobře poslouží i ryba konzervovaná.

5. Slunečnicový olej je lepší než řepkový

„Z hlediska výživového je řepkový olej výhodnější než slunečnicový. Obsahuje totiž kyselinu linolenovou (omega-3), jejíž příjem je nedostatečný. Slunečnicový olej tuto kyselinu neobsahuje,“ říká profesorka Jana Dostálová z VŠCHT. Možná vás překvapí, že obsah prospěšných omega-3 mastných kyselin v řepkovém oleji je dokonce vyšší než v olivovém oleji. Řepkový olej působí pozitivně na snižování hladiny cholesterolu a krevního tlaku. Hodí se do studené kuchyně i na smažení.

6. Po páté odpoledne už by se jist nemělo

Tohle odborníci nedoporučovali nikdy, ale trochu smysl to možná dávalo v době, kdy se chodilo spát takzvaně se slepicemi. Poslední jídlo by si člověk měl dát dvě až tři hodiny před spaním, jinak ho může večer dohnat hlad, kdy si dá něco nezdravého nebo příliš kaloricky vydatného, například půl sáčku oříšků. Nebo bude mít hlad v noci a pořádně se kvůli tomu nevyspí.

7. Mléko zahleňuje

Zahleňuje, ale jenom na chvilku, a navíc se to střev netýká. Na sliznici v ústech a hltanu se vyrobí na krátkou dobu z mléka ochranný film, který skutečně připomíná hlen. Tato emulze se ale po chvíli přemění na jednotlivé živiny a je po zahlenění. Jsme jediní savci, kteří pijí mléko i v dospělosti? Ano, ale je nějaký důvod s tím mít problém? Stejně tak jsme jediní savci, kteří maso vaří, nebo z pšenice vyrábí těstoviny.