Svalové problémy ze stresu se během pandemie spíš zhoršují. Doba je psychicky náročná, pokud nedbáte na dostatek pohybu, máte ho pravděpodobně méně než dříve, protože ani nechodíte do práce. Navíc často nemáte domácí kancelář v ideálním stavu, přiznejme si, kolik z nás sedí na křesle a notebook má na klíně? Kdo z nás má i doma tak dobrou židli jako v kanceláři?

Stres, špatné sezení a nedostatek pohybu se pak výrazně podepisují na zdraví. Zaťaté žvýkací svaly, strnulá krční páteř, migrény – to jsou problémy, které se dnes dotýkají všech věkových kategorií. Udržet si zdravou mysl i během koronakrize pomůže pravidelný pohyb venku a správné dýchání.

 

Čtěte také

Čtěte také

Otužování: Proč je teď tak moderní se nořit do ledové vody a jak s tím začít

Strach a nepohoda

„Špatná psychika a nedostatek pohybu jsou spojité nádoby, které stojí za častými zdravotními problémy v moderní populaci. Běžně má až 50 procent bolestí zad psychosociální příčinu. Většinou jde o kombinaci pracovního a osobního stresu a bolesti se nevyhýbají ani třicátníkům. Po nouzovém stavu lze předpokládat, že se počet takových případů krátkodobě zvýší. Stres se může na organismu projevit okamžitě, například urputnou bolestí hlavy, ale i po několika měsících blokádou bederní páteře,“ upozorňuje hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky Iva Bílková.

Problém zhoršuje psychický tlak, nepohoda a stres – třeba obavy o práci nebo o své blízké. „Pokud se cítíme pod tlakem, mnohdy nevědomě rychleji dýcháme, potíme se a svaly reflexně zvyšují své napětí a reagují ztuhlostí. Takový stav běžně odezní do několika hodin či dnů. Proti trvajícímu napětí se svaly brání zkrácením a vytvořením reflexních změn – takzvaných trigger pointů, což může způsobit až opakující se blokády meziobratlových kloubů a žeber. Ty mohou ztěžovat dýchání. Problémy se na sebe nabalují a řetězí, dokud se neprojeví jako vážný strukturální problém,“ popisuje fyzioterapeutka.

 

Čtěte také

Nachlazení? Vsaďte na bylinné čaje

Čtěte také

Babské rady: Zelí na žaludeční vředy, kmín na plynatost. Jak je vidí odbornice

Bolesti hlavy i nevolnost

Příznakem dlouhodobého stresu mohou být časté bolesti hlavy, chronické bolesti zad, bolesti a ztuhlost krční páteře, nedostatek energie, nespavost, žaludeční nevolnost i tíživé deprese. Neřešené problémy se pak snadno stanou chronickými. „Lidské tělo a psychika jsou úzce propojené. Předpokládáme, že prvotní příčinou vzniku většiny onemocnění je faktor biologický čili dlouhodobé jednostranné zatěžování nebo krátkodobá nevhodná tělesná námaha, při které se bolest objevuje. Přidá-li se k bolestivému stavu faktor psychický, například tendence k depresím, úzkostem, nebo sociální, jako krize v zaměstnání, rodině, mohou se problémy fixovat, bolest se stává chronickou a standardní léčba už nebývá účinná,“ doplňuje Iva Bílková.

Účinnou prevencí proti stresu je zpomalit, naučit se odpočívat a uvolnit se. To se samozřejmě dobře radí, ale ve chvíli, kdy sama pracujete a máte doma dvě děti na online výuce a manžela, který se bojí o práci, a tak u počítače na home office sedí místo osmi hodin rovnou dvanáct, není moc kde brát. Zkuste alespoň chodit ven na rychlou, minimálně hodinovou procházku. I když se vám nechce, i když je brzo tma. Uvidíte, že si to nakonec oblíbíte. 

Čtěte také

Ženy potřebují více spánku než muži, přitom ale častěji trpí nespavostí

Čtěte také

Kdo z rodiny spí nejhůř? Odpověď vás překvapí!

 

Jaké jsou nejčastější svalové potíže ze stresu? 

  • Chronické bolesti zad, krční páteře, zablokovaná krční páteř: ve stresu dochází k zatuhlosti trapézových svalů, krátkých extenzorů šíje, ve svalech se tvoří na dotek nepříjemné trigger pointy (spouštěcí body, ve kterých sval ztrácí elasticitu a poddajnost, zhoršuje se jeho prokrvení), které bývají zdrojem bolesti.
  • Bolesti v kříži spojené s pocitem ztuhlosti v bederní krajině: s tím někdy také souvisí brnění nebo pálení dolních končetin, ve vážných případech může dojít až ke snížení svalové síly z důvodu útlaku nervu a podklesnutí/nespolehlivosti dolních končetin.
  • Bolesti hlavy: stres může být příčinou přetížení žvýkacích svalů a blokády čelistního kloubu (říká se, že člověk ve stresu zatíná zuby). Obě funkční poruchy často vedou k sužujícím bolestem hlavy a migrénám, hučení v uších nebo drobným světélkům v zorném poli, která nelze zrakem zaměřit – jako by neustále uhýbala vždy, když se na ně chceme přímo podívat.
  • Dechové potíže, zablokovaná žebra: dlouhodobý psychický stres působí na zvýšení napětí hladké svaloviny bronchů (plicní cesty). Vzniklá svalová nerovnováha posturálního (nosného) systému v důsledku negativního psychického ladění člověka nedovoluje provést správnou dechovou vlnu (nádech-výdech) a dechové obtíže jako následek stresu se prohlubují.