Dieta bez lepku je určena lidem, kteří trpí celiakií a nedokážou kvůli tomu zpracovávat lepek neboli gluten. Bezlepková dieta se nicméně stává velkým hitem mezi dietáři, kteří žádná zdravotní omezení nemají. Nemusí přitom jít o zbytečný výmysl – jak potvrzuje odborník na výživu Pavel Suchánek, bezlepková dieta může skutečně prospět i lidem bez celiakie. „Část z nich po konzumaci potravin s lepkem trpí pocity nadýmání, problémy s trávením a potížemi s hubnutím, ačkoli vyšetření žádné potíže s lepkem neprokážou, a naopak jakmile lepek vysadí, prospěje jim to,“ připustil odborník. Proč tomu tak je, to zatím není úplně prozkoumáno.
Nechybí vám náhodou sacharidy?
Ve veškerém běžném pečivu z pšeničné mouky, světlém stejně jako tmavém, je lepek – takže kdo vynechá vše s lepkem, skutečně něco shodí. Vypadá to jako potvrzení domněnky, že kdo nejí lepek, zhubne. Ale je to složitější.
Když se lidé v praxi pak snaží za každou cenu vynechat přílohy a pečivo, aniž by je něčím nahradili, mohou jim tak kvůli tomu paradoxně scházet sacharidy. Ty jsou zdrojem nejen nechtěných kalorií, ale i potřebné energie a například mozek bez nich není zdaleka tak výkonný. Aby bezlepková dieta dodávala tělu skutečně všechny potřebné živiny, musí být komplexní, tedy včetně pečiva nebo příloh. Jen je třeba volit ty bezlepkové.
Alergie nebo celiakie?
Samozřejmě, možná vám lepek skutečně vadí, ale to musí potvrdit nebo vyvrátit lékařské vyšetření a testy. Mnoho lidí si myslí, že celiakie je vlastně jakousi alergií na lepek, ale to rozhodně není totéž. Ať máte alergii, nebo celiakii, lepek vám dobře neudělá. Je tu však zásadní rozdíl v tom, co se děje, pokud ho sníte. Při celiakii tělo nedokáže přijmout lepek, a tak proti němu bojuje vlastními zbraněmi. Při této reakci dochází k poškození sliznice tenkého střeva. Výsledek? Jde hlavně o průjem, rychlé hubnutí, plynatost, pocit plnosti, slabost nebo nechutenství. Naopak bolesti břicha zde nebývají vůbec časté.
V případě alergie tomu tak není, mohou vás však potrápit nevolnosti nebo křeče. Každopádně rozlišit obě potíže musí lékař. I tak se může stát, že ačkoli budete přesvědčeni o tom, že jednu z těchto potíží máte, vyšetření nic neobjeví. Přesto má smysl bezlepkovou dietu vyzkoušet a zjistit, zda vám nepřinese úlevu od potíží s trávením. Pak by mohla pomoci i se shazováním přebytečných kil.
Takže lepek ano, či ne?
Pokud nemáte ani alergii, ani celiakii, lepku se podle lékařů bát nemusíte. Zastánci toho, že lepek patří do stravy, argumentují: Naši předci ho jedli také a byli zdraví.
Jenže na to namítá bezlepková strana sporu: Jedli ho podstatně méně a také složení obilovin bylo jiné. A jak už to tak bývá, pravdu mají obě strany. Ano, před stovkami let se pečivo jedlo. Chléb byl ale na jídelníčku jednou dvakrát denně. V současné době jíme lepku v běžné stravě opravdu hodně: k snídani pečivo, k svačině cereálie, k obědu těstoviny, odpoledne sladkost a večer si něco namažeme – opět na chléb. Navíc kvůli šlechtění a způsobu zpracování obsahuje současná mouka lepku mnohem více. Někteří lidé mohou mít skutečně problém s lepkem hospodařit. Nemusí být nutně nemocní celiakií, mohou mít například na lepek alergii.
Co to vlastně je ten lepek?
Lepek je hlavní bílkovina, která se vyskytuje v obilí, přesněji řečeno jde o směs dvou bílkovin: prolaminu a glutelinu. Říká se mu také gluten, výrobky bez lepku se proto často označují jako „gluten free“.
Lepek najdete v pšenici (včetně semoliny, špaldy a kamutu) a žitu a v menším množství i v ječmeni a ovsu. Z hlediska lepku je také úplně jedno, zda jde o mouku celozrnnou nebo nějakou jinou. Určitě se vyplatí zařadit do jídelníčku bezlepkové obiloviny, jako jsou pohanka, amarant nebo kukuřice. Lepek neobsahuje ani rýže.
Pozor na potraviny a nápoje, u kterých vás nemusí hned napadnout, že by mohly obsahovat lepek – třeba na pivo.