Právě posledně zmiňované příznaky se obvykle projeví dříve než třes. Například až u 90 procent postižených je jedním z nejranějších symptomů porucha čichu. Dalšími prvotními příznaky, jimž většina nevěnuje pozornost, bývají únava, křeče, zpomalená chůze, pocit tuhosti a těžkých končetin a také zvýšená tvorba slin, slz a potu.

Některé příznaky se mohou objevit ještě před 40. rokem věku. Pacienti to nevědí, a proto se dostávají k lékaři až s pokročilými potížemi. Včasná a správná léčba je přitom pro zmírnění následků této choroby klíčová.

Čtěte také

Přetrvávající bolest hlavy je jedním z příznaků postkovidového syndromu

Čtěte také

Postcovidový syndrom: Lékárníci radí, jak se zbavit kašle, únavy a bolestí

Nedostatek informací o léčbě

Problémem také je, že téměř 70 procent dotázaných pacientů s Parkinsonovou chorobou nedostává od svých lékařů úplné informace o všech možnostech léčby. Vyplývá to z dotazníku, který mezi své členy rozeslalo pacientské sdružení Parkinson-Help z.s.

V souvislosti s malou informovaností upozorňuje na to, že lidé ztrácí šanci se rozhodnout, zda by chtěli využít některou z možností, jež jim moderní medicína nabízí. Často se dozví o léčbě pozdě, kdy už ji nemohou – kvůli svému zhoršujícímu se stavu – využít. Tomu se snaží sdružení předejít a spustilo stránky https://jaknaparkinsona.cz, které jsou určeny především pacientům ve střední fázi onemocnění – tedy obvykle po více než třech letech od rozvoje komplikací spojených s léčbou.

 

Čtěte také

Správně vidíme až v sedmi letech

Čtěte také

Co víte o očích: Antikoncepce může způsobit suchost oka. Správně vidíme v sedmi

Deset procent před čtyřicítkou

Parkinsonovou chorobou u nás trpí podle odhadů 20 až 50 tisíc lidí, přesné evidence ale stále neexistují. Přestože si mnozí lidé myslí, že jde o nemoc seniorů, nemusí to být vždy pravda. Nejvíce se nemoc projevuje mezi 55. a 62. rokem života a až v 10 procentech případů se objevuje již před čtyřicítkou.

Nemoc, původně nazývanou obrna třaslavá, popsal poprvé v roce 1817 anglický lékař James Parkinson. Jedná se o druhé nejčastější neurodegenerativní onemocnění, k němuž dochází v důsledku nadměrného odumírání buněk v mozku tvořících dopamin – látku potřebnou k přenosu informací mezi nervovými buňkami. Mozek tedy ví, že má vykonat pohyb, tuto informaci ale není možné přenést.

 

Čtěte také

Syndromem vyhoření jsou ohroženi lidé se sklonem k dokonalosti

Čtěte také

Ženy sendvičové generace: Z přetížení mají gynekologické potíže a nadváhu

Léky, elektrody a speciální pumpy

Dodnes není známo, co způsobuje zánik nervových buněk produkujících dopamin, není tak možná léčba ani prevence této nemoci. „Nemoc způsobuje odumírání mozkových buněk, které produkují především dopamin. Člověk tak postupně ztrácí kontrolu nad svými pohyby. Současná medicína neumí Parkinsonovu nemoc vyléčit, ale zásadně mírní příznaky,“ popisuje prof. MUDr. Robert Jech, Ph.D., vedoucí lékař centra pro intervenční léčbu motorických poruch Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a VFN v Praze.

Jednou z nejmodernějších metod je takzvaná hluboká mozková stimulace (zkr. DBS), což je neurochirurgický zákrok spočívající v zavedení elektrod do mozku. Tato léčba je ale velmi nákladná a v ČR ji využívají pouze dvě procenta pacientů. Důvodem je právě i nízká informovanost. Pro pacienty v pokročilém stadiu nemoci je pak možné léky podávat přímo do tenkého střeva speciální pumpou, která jejich množství přesně nadávkuje.

Podle profesora Jecha by jenom DBS mohlo podstoupit přibližně 15–20 procent pacientů s Parkinsonovou nemocí, podobně jako zavedení pump, reálně se tak děje u pouhého zlomku z nich – do pěti procent. „Ne všichni kolegové jsou plně obeznámeni se všemi možnostmi léčby a mnohdy se mylně domnívají, že jde výhradně o léčbu pozdního stadia, takže do centra dorazí příliš pozdě. U řady z nich pak již zákrok nelze provést,“ uzavírá profesor Jech.

 

 

Čtěte také

Jak ochránit zrak? Nejdůležitější jsou pravidelné kontroly

Čtěte také

Proč nevidíte barvy. Může jít o barvoslepost nebo vážné ohrožení zraku