Střevní mikrobiom se ve světě zdraví probírá ze všech úhlů. A přestože se o něm stále mluví, mnozí z nás si stále nedokážou představit, co že to vlastně je. Zjednodušeně bychom mohli říct, že jde o společenství bakterií, kvasinek, hub, virů a prvoků, které se vyskytují a starají se o dobro v našem těle. „Téměř všechny bakterie se soustřeďují v tlustém střevě, kde se živí nestrávenými zbytky potravy a významným způsobem se podílejí na našem zdravotním stavu,“ říká propagátor zdravého stravování s ohledem na šetrnost Martin Kudera.

Jakým způsobem naše zdraví ovlivňují, je přitom z velké části závislé na nás samotných. Druh bakterií ve střevech totiž dokáže ovlivnit strava, stres, spánek, pohyb, ale třeba i přítomnost domácích mazlíčků. „V případě časté konzumace průmyslově zpracovaných potravin, nadužívání antibiotik, nadměrného stresu a vysokého příjmu cukru či tuku nemají přátelské bakterie v našem těle takřka šanci,“ varuje Kudera. Zároveň však dodává, že k vypěstování zdravého mikrobiomu mohou pomoc probiotické potraviny.

Které to jsou?

Které to jsou?

  • mléčné výrobky (kefírové či acidofilní mléko, sýry jako ovčí brynza nebo obecně zrající sýry)
  • kvašená zelenina (kysané zelí, nakládané houby, korejské kimchi)
  • kombucha

Probiotika, prebiotika, synbiotika - jak se v nich vyznat?

Že jste se na obalech potravin setkali nejen s nápisem probiotika, ale také prebiotika a synbiotika, a jste ze všech těch cizích názvů zmatení jak Goro před Tokiem? Nebojte, pokusíme se to hezky, stručně a jasně vysvětlit a udělat vám v tom jednou pro vždy pořádek.

1. Probiotika

Zjednodušeně můžeme probiotika popsat jako malé bakterie, které za nás tráví a upravují střevní mikroflóru tak, aby posilovala zdraví a imunitu. V reálu to funguje stylem, že bakterie rozloží složité cukry na jednoduché, díky čemuž lépe trávíme a získáváme z jídla více vitamínů, minerálních látek a živin.

2. Prebiotika

Jsou to vlastně nestravitelné složky potravy, jako například vláknina, laktulóza, rezistentní škrob či oligosacharidy, které pozitivně ovlivňují stav střev tím, že podporují růst a aktivitu přátelských bakterií v tlustém střevě. Dá se říct, že prebiotika jsou výživou pro probiotika. „Nacházejí v běžných potravinách, jako jsou banány, cibule, česnek a v mnoha dalších. Pro správnou funkci trávicího systému je důležitá kombinace prebiotik a probiotik. Díky ní budou optimálně fungovat střeva, zvýší se buněčná imunita a dokonce může dojít i ke zmírnění symptomů atopického ekzému, akné nebo potravinových alergií,“ upozorňuje na benefity Martin Kudera.

3. Synbiotika

Přestože jsou synbiotika nejméně známým pojmem, pro lidský organismus jsou nejpřínosnější. Představují totiž kombinaci probiotické a prebiotické složky. Pokud potravina obsahuje synbiotika, prodlužuje se životaschopnost probiotik, čímž se zvyšuje šance, že se dostanou do tlustého střeva a neskončí pouze v žaludku nebo v tenkém střevě. Synbiotika se dají koupit jako doplněk stravy v lékárně, ale i mezi běžnými potravinami v obchodě. Sehnat se dají například synbiotické jogurty.

Jíte probiotika a cítíte se hůř?

Začali jste jíst probiotické potraviny a najednou je vám hůř? Nebojte, je to pouze přechodný stav. Po pár dnech se mikroflóra upraví a přizpůsobí. Nejdříve však musejí umřít kolonie, která tráví cukr a musí je nahradit kolonie, které jsou zvyklé trávit zeleninu a vlákninu. Délka přizpůsobení je závislá dle toho, jak jste se stravovali předtím. "Pokud jste holdovali nezdravým potravinám a fast foodu, může chvíli trvat než se mikrobiom přenastaví. Jakmile k tomu však dojde, vaší střevní mikroflóře se vrátí rovnováha, trávicí systém začne lépe trávit a zlepší se vám také imunita,“ uzavírá Martin Kudera.

Zdroj: vlasta.cz zivina.cz

Související články