Naordinovat si po dnech hojnosti na pár dní odlehčený jídelníček? Proč ne, člověka to může povzbudit nejen tělesně, ale i psychicky, kdy se díky tomu naladí na zdravější stravování a pomůže mu to nastartovat shození několika přebytečných kil. Ale mluvíme o pár dnech, nikoli týdnu, či dokonce dvou. A o odlehčeném jídelníčku, nikoli o něčem extrémním, co zavání takzvanou detoxikací organismu.

Když se začnete zajímat o to, o co v podobných kúrách – návody najdete snad všude kolem, někdy i za peníze – běží, zjistíte, že většinou se točí kolem zásadního omezení energetického příjmu, doporučují půst a hladovění, pití spousty různých šťáv a čajů, případně všemožné potravinové doplňky, které mají celý proces učinit ještě úspěšnějším. Přitom doplňky se na rozdíl od léků netestují na účinek, který slibují, výrobce garantuje pouze zdravotní nezávadnost.

Jakmile zazní slovo detox, dost možná se poblíž skrývá i další, totiž překyselení. Jenže naše tělo si svoje pH ve správné hodnotě 7,4 dokáže hlídat samo a rozhodně ho nedokážeme ovlivnit tím, co jíme nebo pijeme, ani potravinovými doplňky ne. „Může se skutečně stát, že krev je kyselejší, než by měla být – stav acidózy opravdu má vážné zdravotní následky. Ovšem je vyvolán určitými onemocněními a patologickými stavy, jako je například chronická renální nedostatečnost,“ vysvětluje odborník na výživu Pavel Suchánek ze společnosti FitBee.

Tím, co pozřeme, můžeme ovlivnit nejvýše pH moči a přesně to si také změříme lakmusovými papírky. Dokonce ani pálení žáhy není příznakem toho, že by snad naše tělo bylo příliš kyselé, jen máme problém s refluxem.

Všeho moc škodí, i vody a kurkumy

Mimochodem, když se zeptáte vyznavačů detoxikačních kúr, čeho přesně se při nich tělo zbavuje, nebývá odpověď příliš přesvědčivá. Mnohé z těchto extrémních dietních změn mohou způsobit více škody než užitku. Například očista kurkumou – v malých dávkách příjemně zpestří jídlo, ve větších může vyvolávat pocity úzkosti nebo nespavost.

V těle se samozřejmě různé zplodiny metabolismu objevují, ale tělo se jich umí zbavit samo například pomocí potu či moči. Takže nejlepší, co můžete dělat, je podporovat tělo ve správné funkci – tedy jíst zdravou stravu, průměrně 30 minut denně cvičit, v noci dobře spát, odpočívat a pít dostatek vody, s níž se to ale nemá přehánět.

Bohužel, některé takzvané detox kúry doporučují jako cestu ke zdraví a štíhlosti právě nadměrný příjem tekutin, což je poměrně nebezpečné, protože si můžete extrémně snížit hladinu sodíku v krvi a způsobit si mimo jiné otok mozku. Když se takzvaně skutečně přepijete, pozor na příznaky, jako je nevolnost, zvracení, bolest hlavy, zmatenost, únava, svalové křeče. V krajním případě mohou vyžadovat hospitalizaci. I když se k ničemu takovému nedopracujete, věřit, že zvýšeným příjmem tekutin detoxikujete tělo, je naivní.

Zelenina ano, ale zázraky nedokáže

Je pravda, že většinou nejíme moc zdravě a že s jídlem přijímáme i nadměrné množství soli a různých konzervantů, které sice samy o sobě nejsou jedovaté a splňují normy, ale jejich nadměrný přísun mimo jiné přispívá k rozvoji obezity. Ale doufat, že se tohoto vlivu zbavíme třídenním pitím bylinných čajů a pojídáním syrové zeleniny? Těžko, jakkoli zelenina sama o sobě je samozřejmě v pořádku a jíst bychom ji měli.

Některé detoxikační tipy vycházejí z odborných prací, ale často jejich výsledky vykládají špatně. Japonský vědec Jošinori Ósumi získal v roce 2016 Nobelovu cenu za výzkum autofagie – proces, při kterém buňky pojídají samy sebe, aby získaly potřebnou energii. Často se na něj odvolávají například propagátoři detoxu spočívajícího v přerušovaném půstu, při němž člověk třeba 14 až 20 hodin denně hladoví, jídlo přijímá jen ve zbylém čase, a ani tehdy se nesmí přejídat. Zdá se, že právě takový postup skutečně může některým lidem pomoci zhubnout, ale s mytickým detoxem to rovněž nemá nic společného.