To, že z prudkých změn teplot způsobených klimatizací můžeme nastydnout nebo chytit angínu, není žádné tajemství. Ovšem nástrah číhá v chladicím zařízení mnohem více. A některé důsledky mohou být dokonce nezvratné. Kromě bolesti hlavy, zatuhlých krčních svalů, vysušené kůže či zhoršeného astmatu může klimatizace přivodit také již zmíněný syndrom suchého oka.
O co jde?
O co jde?
Syndrom suchého oka patří mezi nejčastější oční problémy v současné době a znamená poruchu slzného filmu na povrchu oka. Tato porucha může být způsobena nedostatečnou tvorbou slz, jejich rychlejším odpařováním nebo změnami ve složení slzného filmu.
„Náchylnější k němu bývají lidé, kteří trpí zhoršenou kvalitou slzného filmu nebo nedostatkem slz. Pacienti pak popisují nepříjemné projevy jako pocit písku v očích, pálení, řezání či paradoxně i zvýšené slzení,“ objasňuje Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini, a dodává, že pokud se obtíže spojené se suchostí očí neléčí, může dojít ke zhoršení projevů, nebo dokonce k oslabení přirozené ochrany povrchu oka. A hrozí také vyšší riziko infekce a vzniku zánětu rohovky.
Jak tedy o zrak pečovat?
„Důležité je oči pravidelně hydratovat ještě předtím, než člověk příznaky suchosti očí pocítí. Aplikace umělých slz bez konzervačních látek může nepříjemným projevům předejít nebo očím ulevit,“ upozorňuje oční lékařka Andrea Gregůrková. Kapky umělých slz je pak dle oftalmoložky vhodné přibalit i s sebou do auta. Oči totiž trpí při dlouhodobém pobytu v klimatizovaných prostorách zejména u činností, při kterých je zrak namáhán. Tedy i při řízení automobilu. „Na delší trasu proto doporučujeme lidem se suššíma očima umělé slzy přibalit s sebou a na odpočívadle aplikovat do oka jednu či dvě kapky.“
Otázkou zůstává, proč je vlastně autoklimatizace pro naše oči tak škodlivá? Viníkem je dle odborníků nastavení trysek pro přívod vzduchu. „Pokud si studený vzduch necháváme foukat přímo na obličej, možná se budeme v horku cítit lépe, ale naše oči budou více namáhány. Proud ochlazeného vzduchu by měl proto směřovat nejlépe na čelní sklo, o které se vzduch v kabině rozptýlí,“ radí Pavel Stodůlka. To největší riziko však pro náš zrak představují škodlivé mikroorganismy, plísně a bakterie, které se mohou vyskytovat ve špatně udržovaných klimatizacích. „Nejčastěji je to bakterie Legionella, která způsobuje takzvanou ‚nemoc z klimatizace‘. Ta se velmi podobá zápalu plic. Jejími příznaky jsou celková slabost, bolesti hlavy a suchý kašel, který doprovází bolest na hrudi,“ uvádí lékařka. Dezinfekce a čištění pylových filtrů v klimatizaci by se proto mělo provádět ideálně každý rok.
Kromě zrakových potíží dokáže klimatizace potrápit také svalovou ztuhlostí a akutními blokádami, způsobenými příliš nízkou teplotou. První pomocí pak bývá teplo. „Po dlouhé cestě za volantem, když má člověk pocity ztuhlé šíje, bolesti při otáčení hlavy, které mohou přecházet až v migrénu, nebo po prochladnutí u otevřeného okna lze použít gelové sáčky, které svaly prohřejí do hloubky (až na 40 °C). Mezi gelový sáček a kůži doporučuji položit bavlněný kapesník nebo utěrku. Výborná je také elektrická dečka. Obecně platí pravidlo, že šíje nejvíce bolí ráno a s postupem dne intenzita bolesti ustává. Zkuste se tedy co nejvíce hýbat a krk si jednoduchými cviky protáhnout,“ radí fyzioterapeutka Iva Bílková.
TIP na závěr:
TIP na závěr: Optimální rozdíl mezi teplotou v autě a venkovní teplotou je podle odborníků 5 °C. Obecně by teplota v autech neměla klesnout pod 21 °C. Klimatizaci spouštějte a vypínejte v patnáctiminutových intervalech. Pravidelně větrejte a obměňujte vzduch.
Zdroj: prevention.com gemini.cz fyzioklinika.cz
