Jedno ze zlidovělých doporučení, které se šíří mezi věčnými dietářkami, zní: Po třicítce/čtyřicítce/padesátce už nikdy žádný bílý rohlík! Tohle pečivo z bílé mouky se totiž stalo symbolem zla, po němž se přibírá.

Jenže takhle radikální přístup vůbec není potřeba. „Vyřazení pečiva, zejména bílého, je jedním z velkých mýtů. Pečivo a přílohy je sice třeba omezit, ale rozhodně není nutné se jich vzdávat. A hlavně, celozrnné pečivo je energeticky vydatnější než bílé, jelikož obsahuje vedle sacharidů více bílkovin a tuku. Rozdíl tedy není v energii, ale v obsahu vlákniny a živin,“ vysvětluje dietoložka Karolína Hlavatá, odborná garantka iniciativy Vím, co jím. V praxi to znamená, že takové pečivo vás zasytí lépe než obyčejný rohlík, po kterém vám brzy vyhládne.

Na co si dát pozor v obchodě

Tmavá barva není zárukou. Při nákupu bychom se měli řídit nikoli barvou, ale složením. Pokud je chléb třeba žitnopšeničný, pak si můžete být jisti, že převažuje žitná mouka. Ze zákona musí totiž výrobci uvádět složení sestupně. Tedy to, co je první, tvoří největší podíl. Tmavé barvy se bohužel dá dosáhnout například přidáním karamelu.

Žitné pečivo je správnou volbou. Je vlastně o dost chutnější, déle vydrží, má více minerálů a obsahuje vlákninu. Té by mělo být v pečivu alespoň šest procent. Pokud na výrobku není údaj o gramech či procentech napsán, hledejte alespoň označení „s vysokým obsahem vlákniny“.

Kromě žitného pečiva doporučuje Karolína Hlavatá a Petr Havlíček z iniciativy Vím, co jím a piju také pečivo celozrnné, grahamové. Překvapivě naopak zrazují od pečiva označovaného jako cereální nebo vícezrnné – bývá sice efektně posypáno semínky, ale ve složení převažuje pšeničná – tedy bílá – mouka.

Jedním z vodítek při nákupu kvalitního celozrnného pečiva může být vyšší cena. Poznat se dá také tak, že tmavý chléb s celými zrny má výraznou chuť a je hustý a hodně kompaktní, což platí o celozrnném pečivu obecně.

A co když mi nedělá dobře?

Někteří lidé mají problém s celozrnným pečivem, které je příliš nadýmá, potom je lepší se mu vyhnout. Ale pokud se chcete vyvarovat i bílého pečiva – co pak? Zkuste třeba křehké tmavé chleby, někdy jsou doplněné například i vlákninou.

Na první pohled se na hubnutí moc nehodí – protože tyhle knäckebroty mají mezi 1300 až 1500 kilojouly na sto gramů, rýžové chlebíčky dokonce 1590 kilojoulů. Ale co je zkusit zvážit? To je rozdíl! Pak snadno zjistíte, že byste museli sníst hned několik plátků křehkého chleba, abyste se dostali na hodnotu jedné housky nebo rohlíku. Přepočteno na kusy má rohlík nebo houska dle velikosti 400 až 500 kilojoulů, zatímco plátek křehkého chleba kolem 150 kilojoulů. Například ke snídani vám většinou stačí nejvýše dva.

Tip na mlsání? Budete se divit, ale popcorn je vlastně celozrnný. Pokud zvolíte ten připravený v mikrovlnce, tedy bez másla a přidané soli, máte mísu dietní dobroty. Má sice na sto gramů přes 1400 kilojoulů, ale zkuste sníst sto gramů, když neváží skoro nic.