Pro vředy je typická bolest žaludku, ať už nalačno, nebo po jídle – roli může hrát, co jsme si zrovna dali. Každopádně po jídle bývá bolest silnější, svíravá a člověk ji pociťuje v nadbřišku nejčastěji do dvou hodin po tom, co si něco dopřál.

Vředy se mohou objevit jak přímo v žaludku, tak ve dvanáctníku – v druhém případě může bolest vystřelovat do zad a objevuje se o něco později, než když se jedná o žaludeční vředy, obvykle přichází zhruba dvě až čtyři hodiny po jídle. Mezi příznaky toho, že člověk trpí žaludečními vředy, patří i nechutenství, zvracení či průjem.

Obtíže většinou probíhají dlouhodobě a pozor, často vůbec nemusejí odpovídat skutečnému rozsahu vředu. Vředy se mohou rozvíjet i bez vnějších projevů a přijde se na ně náhodou. Neznamená to bohužel, že koho vředy nebolí, nemusí je řešit. Protože rizikové jsou úplně stejně – hrozí, že například prasknou nebo proděraví žaludek.

Příčina? Žádný stres

„Před deseti lety se jako hlavní příčina vzniku žaludečních vředů uváděla infekce bakterií Helicobacter pylori. Dnes tyto vředy ale bývají především následkem nadužívání antirevmatik, tedy léků na bolest,“ vysvětluje gastroenterolog Jan Martínek z pražského IKEM.

Že takové léky neberete? Jste si jistí? Typickým příkladem je například brufen a všechny další léky s účinnou látkou ibuprofen, případně lék nalgesin obsahující naproxen. Češi je dlouhodobě užívají přes míru, krom žaludku škodí také ledvinám a játrům. Pokud se k doktorovi vydáte s příznaky odpovídajícími žaludečním vředům, měl by se vás mimo jiné zeptat na užívání takových léků.

A samozřejmě musí provést vyšetření zaměřená na přítomnost bakterie zvané Helicobacter pylori a její působení na zažívací trakt – helikobactera lze prokázat buď vyšetřením ze stolice, nebo pomocí gastroskopie, tedy vyšetření žaludku sondou. Lékař během něj odebere vzorek sliznice, laboratorní vyšetření zjistí, zda se na ní helikobacter vyskytuje, či nikoliv. Gastroskopie bohužel není moc příjemná, ale moderní sondy jsou šetrnější, navíc se před vyšetřením můžete nechat medikovat, a tak o něm skoro nebudete vědět.

Antibitoika ano, ale…

Pokud se přítomnost helikobactera potvrdí, čeká vás léčba kombinací antibiotik, kterou je někdy potřeba chvíli ladit. Součástí léčby je i úprava jídelníčku. Poslední roky se hledají i jiné způsoby léčby, protože helikobacter patří k bakteriím, jejichž rezistence na antibiotika stoupá.

Celkově bacila ubývá, zásadní vliv má lepší hygiena a strava. Děti si myjí ruce, čistí zuby, potraviny se skladují tak, jak mají. Léčba infekce helikobacterem má i svá negativa. S tím, jak se snižuje výskyt této bakterie, stoupá například počet případů reflexní choroby jícnu, projevující se pálením žáhy a bolestí na hrudi.

Občasné pálení žáhy nic neznamená a není se třeba znepokojovat. Problém nastává, máte-li tyhle potíže více než jednou za týden. „V tom případě hrozí nebezpečí naleptání jícnu, jeho krvácení, zjizvení, vznik vředů a v některých případech dokonce rakoviny,“ říká pražský internista Jan Martínek.

Pravda o stresu a jeho vlivu na vředy

Výzkum, který vyšel v 2007 v renomovaném odborném časopise American College of Gastroenterology, jasně doložil, že takzvaný emoční stres nemá na vznik žaludečních vředů žádný vliv. Nicméně, tento typ stresu, pramenící třeba z přemíry práce či starostí, může zhoršovat již existující vředy.

Medicína zná i jiný typ stresu, v něm se tělo ocitne například po nějakém šoku, těžkém úraze nebo náročné operaci – vliv tohoto stresu rovněž odborníci zkoumali a ukázalo se, že ani on nemá na vznik žaludečních vředů skoro žádný vliv. Objevily se pouze u necelého půl procenta pacientů po těžkém kardiochirurgickém zákroku, spouštěčem v tomto případě byly tělem vyplavené glukokortikoidy.

Bakterií jménem Helicobacter pylori objevili vědci Barry Marshall a Robin Warren relativně nedávno, v roce 1982. Většina odborníků však nechtěla věřit, že způsobuje zánět žaludku či vředy – mimo jiné proto, že se autorům objevu nedařilo infikovat laboratorní zvířata a dokázat to jejich prostřednictvím. Nakonec se jeden z nich sám úmyslně bakterií nakazil a do pár dnů se u něj rozjel přímo ukázkový zánět žaludku čili gastritida. Pomohlo to, stejně jako zjištění, že Helicobacter pylori se vyskytuje u 95 procent osob s vředem dvanáctníku a u 85 procent pacientů s vředem žaludku. Marshall s Warrenem za svůj objev získali v roce 2005 Nobelovu cena za fyziologii a lékařství.

Celkově naštěstí helikobactera ubývá, zásadní vliv má lepší hygiena a strava. Děti si myjí ruce, čistí zuby, potraviny se skladují tak, jak se mají.

Za co může helicobacter a za co ne

V Česku má bakterii způsobující vředy zhruba polovina lidí, přičemž míra postižení se zvyšuje s věkem. Mladých lidí je nakaženo jen asi patnáct procent, seniorů naopak většina. Příčinou infekce je nedostatečná hygiena. Ne všichni infikovaní lidé musí mít vředy či trpět na zánět žaludku, pravděpodobnost rozvoje potíží je však vysoká. Krom peptických vředů bakterie Helicobacter pylori přispívá také ke vzniku rakoviny žaludku. Další poměrně častou příčinou vředů je užívání léků proti bolestem, konkrétně nesteroidních antirevmatik (například brufen). Mezi rizikové faktory, které přispívají k tomu, že se nemoc rozvine, ačkoli nejsou její příčinou, patří kouření, pití kávy, pití alkoholu, stres, špatná životospráva (vysoký obsah tuku a soli v potravě), roli hraje i dědičnost. Vředy mohou vzniknout i z jiných důvodů, například jako důsledek nádorů, Crohnovy choroby, tuberkulózy, syfilis či kvůli působení herpetického viru. Takových vředů je však výrazná menšina.