Hlavní myšlenka přerušovaného půstu je jednoduchá. Když necháte tělo trochu hladovět, bude muset sahat do svých tukových zásob. Navíc toho celkově nesníte tolik. Pozor, v praxi byste nikdy neměli hladovět celé po sobě jdoucí dny, ale spíše třeba vždy jen půl dne.
Typickým příkladem je metoda zvaná 16/8, kdy 16 hodin v kuse nejíte a jídlo si rozvrhnete jen do zbylých osmi – oněch 16 hodin pokrývá i spánek. Je na vás, kterých osm hodin si určíte jako dobu, v níž se několikrát pravidelně najíte. Někomu bude vyhovovat třeba interval 7–15 hodin, jinému 12–20, záleží na životním stylu. Jinou možností je poměr 14/10. K přerušovanému půstu lze přiřadit i metodu 5 : 2, kdy se pět dní stravujete víceméně normálně a dva hodně střídmě, přičemž tyto dva dny by neměly jít po sobě.
1. Hned se přejíte
Metoda přerušovaného půstu funguje jen tehdy, když se v oknech či dnech vyhrazených jídlu nepřejídáte. Je pochopitelné, že po 14 nebo 16 hodinách bez jídla pociťujete hlad. Ale neměli byste na to zareagovat tak, že si v ten moment naložíte na talíř jídlo bez ohledu na to, kolik kilojoulů obsahuje – i při přerušovaném půstu musíte hlídat spotřebu energie během dne.
2. Vybrali jste si špatný plán
Musíte si vybrat takový, jehož dodržování pro vás bude reálné. To, že někdo, koho dobře znáte, šíří slova chvály na dietní plán 16 : 8, neznamená, že stejně dobře se podle něj bude hubnutí dařit i vám – například proto, že vaše biorytmy a režim dne jsou úplně jiné. Zhodnoťte také svou fyzickou, duševní a emocionální sílu a teprve pak si vyberte některý z časových plánů přerušovaného půstu.
3. Jíte příliš málo
Podobně jako přejídání vadí i to, když v součtu během dne sníte příliš málo kilojoulů. Samozřejmě pokud jste se rozhodli shodit, měli byste nejspíše jíst celkově o něco méně, ale rozhodně byste neměli skrouhnout energetický příjem nějakým přehnaným způsobem – protože nakonec byste neshodili nic, podobně jako kdybyste se v povolených oknech přejídali. Je pravda, že někteří lidé v důsledku přerušovaného půstu cítí menší hlad, ale snažte se tomu nepodlehnout a nejíst denně méně než 5000 kilojoulů.
4. Nehýbete se
I u přerušovaného půstu coby metody hubnutí platí, že aby byl efekt skutečně výrazný a dlouhodobý, měli byste zároveň cvičit a celkově se dost hýbat. Zůstaňte fyzicky aktivní, kombinujte posilování svalů s pohybem ve vysokém tempu, kterým spalujete tuky.
5. Pozor na to, co pijete
Mnoho lidí si úzkostlivě hlídá jídlo, ale moc neřeší, co vlastně vypijí. Takže přijmou nečekaně mnoho kilojoulů třeba v podobě kávy s mlékem a cukrem, džusů, či dokonce sladkých limonád a vody s ovocnými šťávami. Pít je přitom potřeba, ale při přerušovaném půstu se držte čisté vody, kávy a čistého čaje. Zásadně omezte i alkohol – když si chcete dát třeba víno, volte vinný střik.
Očima odborníka: Jak vlastně přerušovaný půst funguje
Karolína Hlavatá, dietoložka, pro inciativu Vím, co jím
Přibližně za 3–8 hodin od posledního jídla nastává tzv. „postabsorpční“ fáze. Během tohoto období významně klesne hladina inzulínu a hladina krevního cukru v krvi je udržována glykogenolýzou, což je proces získávání glukózy z glykogenu uloženého v játrech. Zároveň se zvyšuje lipolýza (štěpení tuků za účelem uvolnění mastných kyselin, které se stávají zdrojem energie). Krátkodobé hladovění neovlivňuje zásoby vlastních bílkovin, jelikož energie se získává z glykogenu a tukových zásob.
Redukční dieta spojená s přerušovaným půstem tak může v porovnání s běžnými nízkokalorickými dietami působit méně nepříznivě na klidový metabolismus (nebude docházet k jeho zpomalení a adaptaci na nízký energetický příjem, jako je tomu u nízkokalorických diet), což ve výsledku nahrává i dlouhodobému udržení hmotnosti.
Studie poukazují na celou řadu pozitivních účinků intermitentního stravování, a to především v prevenci i léčbě cukrovky 2. typu a kardiovaskulárních chorob. V současnosti je také studován pravděpodobný efekt na snížení rizika vzniku nádorových onemocnění.
Zdroje: vimcojim.cz
