Zdroj: Se svolením manželů Doležalových
Příběh čtenářky: Manželství je jako židle. O divokém životu na vlnách
Eva s Tomášem se vzali před 11 lety. Mají tři děti a umějí žít tak, aby jim vztah nezevšedněl.
Byla to láska na první pohled. Poprvé jsme se potkali na jachtařských závodech v Chorvatsku. Naší svatbě a společnému životu však předcházela ještě celkem dlouhá a hlavně komplikovaná cesta. Ale byly to možná právě problémy, kterými jsme museli projít, které náš vztah utužily a posunuly k rozhodnutí žít spolu.
Tomáš hrál vabank
Brali jsme se v roce 2009. Jednou, když jsem přišla z práce, zeptal se mě Tomáš, jestli bych si ho chtěla vzít. Asi jo, řekla jsem. Hrál vabank. Všechno už měl zařízené a připravené. O měsíc později byla na zámku Zbiroh svatba. Přesně devět měsíců a jeden den po veselce se nám narodila první dcera Nela, které je 10 let, pak přibyla dnes šestiletá Lila a před třemi roky jsme se rozrostli o syna Adama. Se třemi dětmi, psem, kočkou, papouškem, pěti želvami a spoustou akvarijních rybiček není čas na nesmysly a zbytečné hádky. Na druhou stranu je ale jednou začas nutné pročistit vzduch, aby se uvolnilo vše, co zůstalo nakumulované a nevyřčené. Pak přijde katarze a nejlepší usmiřování.
A když mi v péči o rodinu někdy už opravdu dochází dech, mám velkou oporu i ve svých rodičích, kteří ochotně pomůžou, kdykoliv je potřeba.
Když jedna věc nefunguje, manželství se hroutí
Můj muž je hudebník a podnikatel k tomu. Doma umí vyprat i uklidit a hlavně skvěle vaří, ale má toho opravdu hodně. Obzvlášť v této době, která bohužel nepřeje ani jednomu z jeho povolání, se mu snažím být oporou, jak jen to jde. Například nedávno, těsně před karanténou, otevřel hospodu Na Staré kovárně na Žižkově. Místo aby nadával a stěžoval si, jak to má těžké, bojuje a dělá, co může. Za to ho obdivuju a vážím si ho. Když se pro něco rozhodne, umí být neuvěřitelně umanutý. I když to není vždycky úplně praktická vlastnost, obzvláště do manželství, mně to imponuje. Jedna moje přítelkyně říká, že manželství stojí na čtyřech nohách jako židle. Manželé by měli mít k sobě vzájemný obdiv, přátelství, společnou činnost a sex. Když jedna z těchto věcí nefunguje, lehce se manželství zhroutí.
Divoký život na vlnách
Náš život je docela divoký. Oba jsme jachtaři, milujeme vodu, moře, vítr a slunce. I naše děti vychováváme vcelku volnomyšlenkářsky. Všechny tři je bezpodmínečně milujeme, jak jen rodiče své děti milovat dokážou. Chceme z nich vychovat šťastné dospělé. Rádi s nimi trávíme čas, protože malí jsou jen jednou. A co si neodžijeme teď, už se nevrátí. Pro nás cestovaní s malými dětmi neznamená omezení. Jezdíme společně nejen na jachtu, ale i na koncerty, festivaly nebo na výlety s karavanem.
Ale čas od času si chceme udělat i chvíli jen sami pro sebe. Potom si zařídíme hlídání a vyrazíme na rande. Hezky se oblékneme a jdeme třeba na dobrou večeři. Prostě si pořád hlídáme, aby nám náš vztah nezevšedněl. Také sex nás oba spolu pořád baví. Myslím si, že je důležité nebát se pořád experimentovat, vymýšlet nové věci a znovu a znovu zkoušet se do sebe zamilovávat.
Jaký je recept na dobré manželství?
Jaký je recept na dobré manželství?
„Ani po 16 letech jsme si nezevšedněli. Možná je to tím, jak málo na sebe máme času, ale možná i tím, že se na vztahu snažíme pořád pracovat, vymýšlíme blbosti a pak je navrch ještě realizujeme. Máme se i po těch letech moc rádi a jsem za to opravdu vděčná. Vůbec to neberu jako samozřejmost. A vím, že nikde jinde není tráva zelenější. U nás doma je nejlepší.
ZDROJ: časopis Vlasta
