Skupinové myšlení je přirozená věc a přináší nám pocit bezpečí. Je ale dost nebezpečné pro rozvoj schopnosti kritizovat a tříbit si názory. V době pandemie jsme omezili styky s cizími lidmi na minimum a situace se tím ještě zhoršila. Už jsme ze své bubliny skoro nevystupovali.

Poprvé s tímhle pojmem přišel psycholog Irving Lester Janis, profesor z univerzit v Yale a Berkley, a to začátkem sedmdesátých let minulého století. Pojmem skupinové myšlení popsal jev, kdy lidé nevědomě zablokují své kritické názory tak, aby zapadli do skupiny lidí kolem sebe. Už naši dávní předkové se sdružovali do skupin podle společných zájmů a tvořili tak funkční cechy a komunity. Instinkt někam patřit je jedním z našich nejsilnějších. Nicméně teď se ke slovu dostaly tři moderní síly, které akcelerovaly skupinové myšlení až na nebezpečnou úroveň.

Čtěte také

Slavná pěvkyně Ema Destinová se proslavila hlavně v zahraničí.

Čtěte také

Ema Destinnová: Slavná sopranistka a vlastenka zemřela osamocená a s dluhy

Za prvé – stres z pandemie nás všechny zatlačil do bezpečí našich názorových bublin. V čase krize je to přirozená lidská reakce. Někam patřit a cítit se chráněn je v těžkých časech jedna z největších lidských potřeb. Světová i česká politika zaznamenala v poslední době hodně výstředností, které jdou rozhodně na vrub stresu a zvýšené touze shlukovat se s podobně smýšlejícími lidmi. 

Za druhé – moderní technologie zapůsobily na skupinové myšlení jako turbo pohon. Algoritmy sociálních sítí a diskusních fór na internetu jsou sestavené přesně s tímto záměrem. Ačkoliv si dnes můžeme vybrat jakýkoliv zdroj zpráv a informací, zamyslete se nad tím, kolikrát jste otevřeli jiný článek než ten, který vám doporučil některý z reálných či digitálních přátel.

Čtěte také

Alena Němečková

Čtěte také

Proč máme tak rádi třídní srazy? A jak je snadné se tam zamilovat?

Rozdělení společnosti

A za třetí – společnost je stále více rozdělená. Ti, kdo se mají dobře, často vyhledávají zprávy, které posilují jejich vidění světa, zatímco ti, co trpí, hledají jiná řešení obecných problémů. To zahnalo lidi natrvalo do bublin, kde cirkulují ty samé informace a posilují společný názor.

Skupinové myšlení je svůdné, ale v dlouhodobém horizontu nebezpečné. Ukotvuje rozdíly mezi lidmi, podporuje netoleranci, otupuje naši schopnost sledovat a kriticky hodnotit politický i společenský vývoj. Prostě se zacyklíme v tom, co si myslí všichni kolem nás.

Čtěte také

Vojtěch Nýdl

Čtěte také

Příběh naší nedonošené dcery je plný zázraků, říká Vojta Nýdl ke svému debutu

Na osobní úrovni způsobuje stres, protože si uvědomujeme, že za hranicí naší bubliny jsou jiné, a máme pocit, že nás ohrožují. Omezuje to počet našich přátel, otupuje schopnost myslet a navazovat nové vztahy.

A jak se dá skupinové myšlení narušit? Jak ty naše bubliny když ne popraskat, tak aspoň ztenčit? Doktor Gurnek Bains, ředitel konzultační psychologické agentury Global Future Think Tank, popisuje tři kroky:

  1. Musíte narušit neprostupnou bublinu svých přátel. Udělejte si seznam deseti lidí, kteří nejvíc ovlivňují vaše názory. Liší se nějak? Máte různé zdroje? Nebo jsou všichni ze stejného hnízda? Pokud ano, aktivně hledejte nová spojení.
  2. Při skupinových diskusích si vědomě zahrajte roli ďáblova advokáta a zkuste hájit opačný názor než ten, který obvykle zastáváte.
  3. Aktivně vyhledejte jiná média, ze kterých berete novinky. Jiné zpravodajské pořady, servery, skupiny na sociálních sítích. Rozšíří vám to perspektivu a vytříbí názory.

Čtěte také

Vysoké kozačky

Čtěte také

Nejvyšší z nejvyšších. Kozačky, ve kterých vám letos opravdu nebude zima