Nikdo neví, kolik superpotravin vlastně existuje, protože k mání není žádná jejich oficiální vědecká definice. Ti, kdo o nich mluví, se většinou shodnou na tom, že jde o jídla, respektive suroviny, prospěšné zdraví a pomáhající udržet štíhlou linii.

Dokážou to díky vysokému obsahu živin a antioxidantů, které brání stárnutí buněk, a jen přiměřenému množství kalorií, které obsahují. Snad nejčastěji se coby superpotravina zmiňuje losos, brokolice a borůvky. Berme to tak, že pojem se hodí producentům, kteří nabízejí suroviny jako quinoa, chia semínka nebo třeba kustovnice čínská, které se rovněž často objevují na seznamu superpotravin – určitě jsou zdravé, ale to spousta běžného ovoce, zeleniny nebo semínek také. Jenže takové fazole nezní tak superzdravě.

Jedno superjídlo nikoho nespasí

„Superpotraviny mají v porovnání s jinými potravinami téhož druhu vyšší obsah zdraví prospěšných látek – především vitaminů, minerálních látek, antioxidantů, vlákniny nebo n-3 mastných kyselin,“ vysvětluje dietoložka Karolína Hlavatá, odborná garantka Vím, co jím a piju, a připomíná, že „žádná definice daná zákonem neexistuje, takže základem dobrého zdraví je pořád to samé – vyvážená strava, dostatek spánku, pohybu, odpočinku a co nejméně stresu. Pokud tedy budete denně pít dva litry slazených nápojů, pojídat hamburgery, chroupat oplatky a týdně sníte jednu superpotravinu, tak si nijak nepomůžete.“

Takže vhodnější než myslet na superpotraviny je snažit se vylepšit celkový jídelníček tak, aby obsahoval hodně zdraví i linii prospěšných potravin. Borůvky jsou určitě výtečné, ale jablko je taky dobrá volba. Spousta takzvaných superpotravin se k nám dováží, což s sebou nese i jistou ekologickou zátěž. I proto je lepší dávat přednost tuzemským superpotravinám, kterých také není tak málo. Ať už je to zmíněná brokolice, nebo třeba vejce, která podle některých výčtů rovněž spadají mezi superpotraviny.

Kvalitní jídelníček nám toho zajistí víc než jen nezbytný přísun energie, protože dodá tělu v hojné míře vitaminy, minerální látky nebo vlákninu. Funguje jako obrana proti nepříznivému působení volných kyslíkových radikálů (volné kyslíkové radikály vznikají v organismu a přispívají ke vzniku mnoha onemocnění, jako je ateroskleróza, Parkinsonova choroba, nádorová onemocnění), je součástí prevence vzniku civilizačních onemocnění.

Ukažme si to na brusinkách

Příkladem superpotraviny, o kterou má smysl se zajímat, jsou třeba brusinky. O jejich zdravotní prospěšnosti byli přesvědčeni již naši předkové, kteří je využívali v lidovém léčitelství. Plody brusnice brusinky mají vysoký obsah vitaminů C, K a E. Dále jsou bohaté na mangan, hořčík, draslík, vápník a fosfor. Brusinky obsahují velké množství látek, které mají silný antioxidační účinek. Perfektní jsou i jako prevence zánětů močových cest.

Studie prokázaly, že brusinky také snižují riziko vzniku zubního kazu, zánětu dásní a paradentózy. Mechanismus spočívá v tom, že polyfenolické látky omezují tvorbu organických kyselin v zubním plaku a tím snižují riziko vzniku zubního kazu.

A co třeba mléčné výrobky, patří také mezi superpotraviny? Ano, pokud jsou zakysané, zjednodušeně řečeno. Zakysané mléčné výrobky jsou důležité pro správné složení střevní mikroflóry, což má značný vliv na zdraví – kdo si je občas dopřeje, může se těšit na zlepšení zažívání, posílení imunitního systému a snižování hladiny cholesterolu v krvi.

O jakých dalších supepotravinách se ještě mluví? Seznamy se sice různě liší, ale můžeme zmínit například ovesné vločky, avokádo, kapustu a růžičkovou kapustu, ořechy, cibuli, česnek, tučné mořské ryby, červenou řepu, zakysané mléčné výrobky, kakaové boby, lněné semínko, konopná semínka, drobné plody (borůvky, brusinky, maliny, kustovnice čínská – goji), zelené potraviny (zelený ječmen, mořské řasy), některé druhy hub (hlíva ústřičná, shiitake), quinou. Takže shrnutí? Jezte prostě v podstatě všechno, ale dbejte při tom na to, aby byl váš jídelníček pestrý.