Na začátku sprovodíme ze světa jeden zažitý omyl, který kdysi kdosi dotáhl do českých vod a který tak rádi využívají muži v debatách o gentlemanství. Otevřít někomu dveře není ponižující, nikdy nikdo za to nikoho nezažaloval, a jestli to ještě někdy vytáhnete jako argument, možná dostanete od své dámy kabelkou přes hlavu. Tak, to bychom měli, a teď vážně.

Říkají to mladé maminky s kočárky a říkají to starší dámy s hůlkou – v současné době je mnohem pravděpodobnější, že vám do schodů, do dveří nebo s něčím těžkým pomůže žena než muž. Čekáte s kočárkem pod schody? Mine vás pět mužů a pomoc nabídne žena s nákupní taškou. Stojíte v tramvaji a máte za sebou dlouhý den? Místo vám nabídne jen o málo mladší žena, zatímco pořízek před ní si dál čte na mobilu sport a pán v obleku za ní kamenně hledí z okna. Co se to stalo? Proč se to děje? Psychoterapeut Wolfgang Krüger si myslí, že naše společnost zdrsněla: „Jsme chladnější, hrubší. V práci myslí každý hlavně sám na sebe, arogance je snad dokonce v módě. A to se přenáší i do osobního a veřejného života.“

I když žádná generalizace nemá pravdu, naše společnost by užila o dost víc laskavosti, milosti a vstřícnosti. Tedy pravých vlastností gentlemana. Jak vlastně tento záhadný tvor vypadá a jak se pozná? Ne podle cylindru a lakýrek, ale podle chování.

1. Chovají se slušně

Spisovatel Moritz Freiherr Knigge to krásně popsal na svém blogu: „Gentleman si dává záležet na tom, aby lidem kolem něj bylo dobře bez zbytečného vyvolávání pozornosti. Nabízí svou židli, jako kdyby na ní nikdy ani neseděl, pomáhá do kabátu tak, aby to skutečně byla pomoc, a naslouchá tak pozorně, jako kdyby naslouchal sám sobě. Kdybyste si náhodou v restauraci spletli misku s vodou a citronem na mytí rukou s aperitivem, napije se taky z té své. Gentleman nevyvolává pozornost a přenechává hlavní roli ostatním. A je tak pozorným divákem, že se lidé kolem něj cítí jako hvězdy.“

2. Mají ušlechtilou duši

Velmi starodávný výraz, že? Ale u gentlemana jde jeho kvalita opravdu zevnitř, z jeho postojů, z duše. Psychoterapeut a spisovatel Wolfgang Krüger z Berlína tvrdí, že dobré chování vychází z vnitřního postoje: „Každý, kdo touží se k ostatním chovat hezky, je automaticky slušný, nápomocný a vstřícný – třeba i v diskusi. Jak k ženám, tak kolegům, přátelům, sousedům. Vychází to z jeho vychování a sebevědomí. Jenom ti, kdo jsou smíření sami se sebou, jsou smírní i ke světu.“

3. Oblékají se ve svém stylu

Módní návrhář Bent Angelo Jensen říká, že i svým vzhledem dáváme lidem najevo, jestli si jich vážíme. A nejde o cenu modelu nebo luxusní látku, ale o vyjádření úcty k lidem kolem sebe: „Je důležité věnovat pozornost ostatním lidem i situaci, ve které se nacházíme. Každý člověk si zaslouží naši úctu a uspořádaným zevnějškem mu ji prokazujeme. U oblečení nezáleží na tom, kolik stálo, ale jak vyjadřuje vaši osobnost, jak zapadá do dané společnosti, jaký dojem vyvolává. A klidně může být obnošené.“

4. Jsou upřímní

Pravý gentleman přistupuje k ostatním lidem s otevřeným srdcem. Mladá německá pastorka Jil Becker se přiznává: „Znám touhu po slušném, upřímném a důvěryhodném muži, do kterého bych se mohla zamilovat. Je důležité, aby si lidé mohli navzájem věřit. Aby si mohli nabídnout otevřené srdce – upřímnost je víc než slušnost. Hledám ji u každého.“

A to jsou hned čtyři důvody, proč po gentlemanech nikdy nepřestaneme toužit. Ať už pod schody s kočárkem, nebo v práci, nebo v lásce, nebo v politice.

Zdroje: www.freiherr-knigge.de; www.taz.de