Princip proteinové diety je prostý. Úkolem je konzumovat kvalitní bílkoviny, jež jsou základním stavebním kamenem svalové hmoty, a znatelně snížit příjem sacharidů. Zároveň je nutné zvýšit příjem zeleniny a zdravých tuků. Jelikož jsou sacharidy primárním zdrojem energie, začne tělo po nějaké době jako „palivo“ využívat zásobní tuk. Tím dojde ke zmenšení břišní pneumatiky i faldíků kolem stehen. Při držení bílkovinné diety se tělo po dvou až třech dnech dostane do stavu takzvané ketózy, při které odbourává podkožní tuk a zbavuje se všeho škodlivého. Ketózu rozpoznáte většinou tak, že se objeví mírná zácpa, která však během jednoho až tří dnů zmizí. Určit ji můžete také pomocí diagnostických proužků, které zakoupíte v lékárně.

Přemíra bílkovin zdraví nesvědčí

Doporučený denní příjem bílkovin je zhruba 0,9 g na kilogram váhy. To znamená, že pokud vážíte 60 kilo, neměli byste za den zkonzumovat více než 54 g bílkovin. Pokud budete tento limit delší dobu překračovat, zaděláte si na řadu zdravotních problémů. Nadměrný přísun bílkovin vede k vyčerpání vitaminů skupiny B a minerálních látek (vápník, zinek), které jsou zapotřebí pro odbourávání nadbytku aminokyselin (minerály a stopové prvky však lze doplňovat jednoduše formou potravinových doplňků). To má pak negativní dopad na zdraví kostí a kloubů i na celkovou obranyschopnost organismu. V ohrožení jsou také ledviny, které přetěžuje nadměrné množství rozkladných metabolických produktů, což může způsobit jejich zhoršenou funkci. A v neposlední řadě trpí i játra, která mají plné ruce práce se zpracováváním toxických látek, vzniklých při rozkladu proteinů.

Pro lepší představu – 100 g sóji obsahuje 50 g bílkovin, 100 g kuřecích či kachních prsou 20 g bílkovin, 100 g vepřového nebo tresky 17 g bílkovin, 100 g tvrdého sýra asi 30 g bílkovin, celozrnný chléb, rýže, fazole a piškoty o váze 100 g kolem 10 g bílkovin, 100 ml mléka nebo kefíru ukrývá 3 g bílkovin.

Sedmi- až desetidenní jídelníček s převahou bílkovin a striktně omezeným množstvím sacharidů (denní příjem nesmí být vyšší než 40 g) nikoho na zdraví neohrozí.

Řečí čísel – 100 g pečiva obsahuje asi 50 g sacharidů, 100 g těstovin či rýže 30 g, 100 g jablek, borůvek, meruněk, vlašských ořechů nebo brambor skrývá 15 g sacharidů, 100 g bílého jogurtu, žampionů, papriky, kapusty nebo mazacího sýra kolem 5 g. Na rozdíl od jiných diet při držení té proteinové nehladovíte. Jídlo, i když jednotvárné, máte pětkrát denně, navíc zvýšená konzumace bílkovin může potlačovat chuť k jídlu, takže zhubnete o to víc.

Na druhou stranu je zapotřebí uvědomit si, že jídelníček obsahuje velmi málo vlákniny a některých minerálních látek, naopak je v něm větší zastoupení živočišných tuků, což není dobré pro činnost střev ani pro hladinu cholesterolu v krvi. Dlouhodobé držení této diety je proto na pováženou a nedoporučují ho ani lékaři, ani specialisté na výživu.

Chcete-li držet radikálnější formu ketogenní diety, je lepší učinit tak pod dohledem odborníka, který vám sestaví jídelníček (jehož součástí jsou zejména speciální proteinová jídla nebo nápoje) na míru.

Co si myslí odborníci

Martina Knapková, specialistka na proteinovou dietu (www.carediet.cz)

Proteinová (ketogenní) dieta je velmi efektivní, jednoduchý a zároveň příjemný způsob hubnutí. Ve stravovacím režimu hubnoucího nahrazujeme zpravidla tři až čtyři denní jídla speciálními pokrmy s vysokým podílem proteinů a se sníženým obsahem sacharidů a tuků. Tato jídla se vyrábějí hlavně z rostlinných bílkovin a vaječného bílku a nabídka příchutí jídel je velmi pestrá. Současně se přidává zelenina, libové maso, ryby a vejce. Důležité je dodržování pitného režimu. Návrat k vhodné běžné stravě je velmi pozvolný, klienti se učí pravidelně jíst, vybírat si vhodné potraviny, zařazují přiměřenou pohybovou aktivitu. Než se ale do ketogenní diety pustíte, je dobré přijít na vstupní konzultaci, kde zhodnotíme váš zdravotní stav a zjistíme, zda je pro vás dieta vhodná.

Pavlína Dostalíková, Institut zdravého životního stylu (www.nutricentrum.cz)

Proteinová dieta je založena na výrazném omezení příjmu sacharidů tak, že tělo začíná využívat pro svou činnost (mozek, svaly) tzv. necukerné zdroje – ketolátky. Zároveň si sahá do zásob a dochází k hubnutí. Často tento jev provází úbytek nejen tuků, ale také svalové hmoty, únava, nechutenství, nevolnost, bolení hlavy, zácpa, fobie z normálního jídla po ukončení diety. Nedoporučuji její dlouhodobé užívání.