Finále československé Miss probíhalo v Ostravě pod hlavičkou Dívka roku v červnu 1967 a v porotě tehdy seděl i spisovatel Milan Kundera. Soutěžící dívky nezažily nic z toho, co zažívají dnešní adeptky na titul Miss, plavky si například Alžbeta šila sama, jak prozradila. Soutěž se mohla uskutečnit díky politickému uvolnění, ovšem ani tak se to moc vedení Československého svazu žen nelíbilo. Po třech letech se soutěže krásy na dvacet let zase zakázaly, ženy se přece hodnotily podle práce, nikoli podle vzhledu.

Tanečnice i hlasatelka

Alžbeta odmalička tancovala ve folklórním souboru Čarnica, takže trémou netrpěla. Studovala gymnázium a po maturitě Přírodovědeckou fakultu Univerzity P. J. Šafárika v Košicích. Už v sedmnácti absolvovala konkurz na externí hlasatelku televizního studia v Košicích – a uspěla. Později vzpomínala, že s ní na konkurzu byly i známé herečky, které na rozdíl od ní působily mnohem sebejistě. Pro slovenský deník Korzár před několika lety uvedla: „Říkala jsem si, že s nimi určitě žádnou šanci nemám.“ Přesto to dokázala.

Uspěla i v Londýně

Později si jí všiml režisér Štefan Uher, který ji v roce 1967 obsadil do jedné z hlavních rolí ve filmu Tři dcery, který po roce 1968 skončil v trezoru. V průběhu natáčení se Alžbeta Štrkulová zúčastnila soutěže krásy, která se tehdy stala doslova bombou – do té doby si o podobných soutěžích mohly dívky nechat zdát.

Do soutěže se prý dostala úplně náhodou, s folklórním souborem, s nímž tančila, vystupovala na krajském kole v Košicích. Několik účastnic se nedostavilo, tak je pořadatelé poprosili, jestli by za ně nezaskočili. Úplně podobně jako ve Formanově filmu Hoří, má panenko. Na pódium šla tedy bosá, protože neměla vhodné boty. Přesto vyhrála. Ve finále si vítězství z krajského kola zopakovala. Zda by vyhrála i dnes? Pravděpodobně ne. Alžbeta měřila „jen“ 168 cm a vážila skoro 60 kg, a ani její další míry nebyly zrovna „modelkovské“ (96-64-98). Každopádně oslnila i na světové soutěži Miss World v Londýně v listopadu 1967, kde z 55 dívek skončila na 5. místě (některé zdroje uvádějí 6. místo).

Čtyři filmy a dost…

Vítězstvím v soutěži krásy se jí více otevřel i filmový svět. Režisér Paľo Bielik ji obsadil o rok později do historického dramatu Tři svědci, zahrála si v adaptaci Turgeněvovy prózy Jarní vody, kterou režíroval Václav Krška. Objevila se i v televizních filmech Čas slunce a růží, Pomsta staré dámy a 87. revír. Za svou práci dostala dokonce cenu Zlatý krokodýl.

Filmová kariéra bohužel po roce 1968 skončila, i nadále ale pracovala jako televizní hlasatelka. Vdala se a k příjmení Štrkulová přidala Šebová. Porodila dva syny a po sametové revoluci začala podnikat. Několik let strávila v USA. V 90. letech navázala spolupráci s televizí Markíza, pro kterou v Americe natočila několik reportáží. K soutěži krásy se po letech vrátila – už ale v roli moderátorky. V roce 1997, tedy přesně po třiceti letech od své účasti v soutěži, moderovala finále Miss Universe na Havaji.

Milovnice cukrárny

Ti, kteří ji znají, o ní říkají, že výhra ji nijak nepoznamenala a že vždy zůstala skromná a nohama na zemi. Podle webu kosicednes.sk ráda chodila do košické cukrárny „U Šerifa“ a zbožňovala banány v čokoládě. S médii ale nikdy moc nekomunikovala, měla ráda svoje soukromí. Pořád je prý ale ve svých 75 letech elegantní dáma s šibalskými dolíčky ve tvářích.