Co všechno po takovém nálezu hrozí?

Nositelé genetické mutace BRCA1 nebo BRCA2 mají vysoké riziko vzniku rakoviny prsu nebo ovaria. Když jsem si šla vyslechnout výsledek mého genetického vyšetření, paní doktorka mi jasně řekla, jak vysoká procenta vzniku to jsou u mě. Předala mi hromadu papírů, kde byl popis různých doporučení a na základě toho jsem začala pátrat po lékařích, kterým bych se svěřila do péče.

To musel být šok, který ve sledu událostí mohl vyvolat i oprávněný strach.

Když jsem zjistila, že jsem nositelkou genetické mutace BRCA 2, bylo to krátce po smrti mé matky. Měla jsem čerstvou informaci, že má sestra onemocněla rakovinou a další čerstvou informaci, že i můj táta má rakovinu, která je už ale ve fázi, kdy ji není možné léčit. To je tolik smutku najednou, že informace o mé genetické mutaci mi vůbec nepřipadala tak strašná. V tom náporu událostí jsem tu informaci přijala jako něco, co snad ani nemohlo dopadnout jinak.

Jak se vám podařilo uklidnit?

Tím, že jsme podstupovali genetické testy na vlastní žádost (potřebná kritéria jsme splňovali, testy hradila pojišťovna), neposlal nás žádný lékař, bylo složitější zorientovat se v následujících krocích. Lidé, kteří jsou na testy posláni svým lékařem, to mají asi jednodušší, protože ten je na základě výsledků testů odkáže na správná místa. Vše jsem ale řešila velice klidně. Začala jsem pátrat, které lékaře vyhledat, kam bych měla jít jako první. Moc mi pomohla Pacientská organizace Veronica, kde jsou úžasní lidé, kteří poradí, kam jít, na co si dávat pozor, vysvětlí všechno od A po Z. Jestli někdo tápe a neví, jestli má na test nárok, nebo nemá nebo už má za sebou výsledek testu a neví, jak co nejlépe postupovat dále, doporučuji se na tuto pacientskou organizaci obrátit.

Jak těžké pro vás bylo, když jste zjistila, že si musíte najít vlastního onkologa?

Věděla jsem, že se stávám onkologickým pacientem, že si musím najít onkologa, ale pro mě je to naštěstí vše v rámci prevence. Jsem teď hlídaná, mám řadu pravidelných vyšetření, upravila jsem si životosprávu… Jsem zdravá a to je podstatné.

V jakém časovém úseku se u vás vše událo? Kdy jste podstoupila vyšetření a kdy poslední zákrok?

V říjnu 2019 jsem podstoupila test, v lednu 2020 jsem dostala výsledek testu a v červenci 2021 jsem podstoupila poslední preventivní zákrok.

Preventivně jste si nechala odstranit vaječníky, vejcovody i prsní žlázy. Řekli vám lékaři, na kolik vás toto reálně chrání?

Než jsem operace podstoupila, měla jsem osmdesátiprocentní riziko vzniku rakoviny. Teď je to pět procent, což je méně než u běžné populace.

Jaká je vaše rada dívkám, ženám, ale i mužům? Co rozhodně nemají podceňovat?

Všechny ženy by se měly naučit dělat správně samovyšetření prsu a alespoň jednou za měsíc si svá prsa překontrolovat. Určitě nevynechávat pravidelné návštěvy gynekologie a co se chlapů týká, tak to bohužel netuším. Ale pokud mají chlapi v přímé pokrevní linii vysoký výskyt rakoviny, ať se obrátí na Pacientskou organizaci Veronica a poradí se, jestli by i v jejich případě bylo možné podstoupit genetické testování.

Snažím se tu a tam na svých sociálních sítích zveřejňovat nějaké informace ohledně osvěty a prevence. Párkrát za měsíc si mě ženské na mých „sockách“ samy vyhledají, píši mi, ptají se, co a jak, hledají radu a toť asi mé zapojení, které je ovšem celoroční.

ZDROJ: ve spolupráci s časopisem Story

Související články