Vážně, není moc druhů zeleniny s tak mnohostranným využitím v teplé, studené, vegetariánské, ale i typicky české kuchyni. Pro pokusy získat úspěšnou sklizeň z vlastní minizahrádky není lepší kandidát než rajče.

Princ Bajaja

Nádoby s rajčaty samozřejmě nemusí stát jen na balkóně, ale mohou přinést úrodu i tam, kde není pozemek pro záhon či prostor pro skleník. A připomeňme si, že rajčata zdaleka nejsou jedinými plody, které lze v nádobách či pytlích s trochou úsilí zdárně vypiplat.

Čtěte také

Pokud chcete, aby k vám na zahradu létali motýli, musíte jim nabídnout rostliny a květiny, které jim vyhovují.

Čtěte také

Jak dostat na vaši zahradu zvířata? Vysaďte správné stromy a nakrmte je

Budete potřebovat v zásadě dvě věci: vhodnou nádobu a pěknou zdravou sazenici. Je dobré vědět, že existuje neuvěřitelné množství odrůd rajčat, které se liší velikostí, vzhledem, tvarem, barevným odstínem, šťavnatostí, více či méně intenzivní vůní, ale i předpoklady pro růst v nádobách. Mezi odrůdami je ideální hledat takové, které i obchodní názvy označují jako „balkónové“, například Vilma, Minigold, Gold Krone, Balkon Star, Aztek či Tiny Tin. Třeba odrůda s poetickým názvem Bajaja vám bude při správném pěstování hojně plodit malá šťavnatá rajčátka, někdy i sedm set kusů na jednom keříčku. Seženete-li sazenice, vysazují se právě v květnu do lehkého substrátu a sklizeň vás čeká od července do září.

Hlínu to chce novou

Rajčata mají ráda slunce, teplo a čerstvý vzduch a je pro ně ideální, pokud mohou čerpat sluneční energii alespoň šest až osm hodin denně. O moc víc by však toho slunce zvláště při vyšších teplotách být nemělo, to už rajčatům neprospívá, stejně jako poryvy větru. Přímý sluneční svit ani severní strana proto rajčatům nesvědčí.

Čtěte také

Pěkně udržovaný trávník dává pozemku kolem domu či v zahradě často větší hodnotu než pracně pěstované záhony květin.

Čtěte také

Jarní trávník: Začněte výběrem správného osiva a vyhněte se levným nákupům

Pro pěstování jsou vhodné velké květináče a pěstební bedničky (seženete je v zahradnictvích i v zahradnických odděleních hobbymarketů), ale klidně popusťte uzdu fantazii. Pěstební substrát lze nasypat i do starého vědra, osvědčené jsou i odolné plastové zednické vaničky, zelenina poroste i z dostatečně silného plastového pytle. Je třeba jenom zajistit otvory pro odtok vody a podložky pod nádoby, aby jemné „blátíčko“ nestékalo z balkónu sousedům na hlavu. Pokud jde o hlínu, tady naopak opatrně  s recyklací „vysloužilé“ zeminy ze starých květináčů, to by rajčatům nesvědčilo. Jednoduše si kupte substrát na rajčata v pytli, v sezóně ho mívají i v běžných hypermarketech s potravinami.

Čtěte také

Majitelé zahrady U malíře ji budují podle pravidel přírodních zahrad.

Čtěte také

Výlety do nejkrásnějších zahrad: Vydejte se na zámek Stekník nebo do Ježova

Vodu ke kořenům

Máte-li sazenici například v pěstebním plastovém květináčku ze zahradnictví, zalejte ji, aby se snadno uvolnil kořenový bal. Do nádoby dejte nejprve trochu drenáže (štěrk, keramzit nebo speciální směs), trochu substrátu, položte do něj rostlinku a nakonec ještě substrátem zasypejte. Zalejte ji a dále pak opatrně zalévejte, ideálně vždy ráno a tak, aby půda nebyla příliš mokrá ani přesušená. Vodu lejte ke kořenům, ne na listy ani na plody, předejdete houbovým chorobám. Občas kypřete, vytrhávejte případný plevel. Podle odrůdy, pěstebního místa či pěstitelské disciplíny můžete sklízet úrodu až do prvních mrazů.

Čtěte také

Voda je pro rostliny nezbytná, ale ocení i přírodní přihnojení.

Čtěte také

Kopřivová jícha, soda, lógr i kvasnice. Vyzkoušejte zahradní ekologická hnojiva