Ve 45 letech poprvé na mamograf, každé dva roky na preventivní prohlídku ke svému lékaři, ale také každého půl roku na gynekologii a v případě mužů si nechat v padesáti vyšetřit prostatu. To jsou nejdůležitější momenty, které vás mohou ochránit před rozvojem nemoci. Mnoho lidí ale na kontroly nechodí.

Padesátnice kašlou na kontroly

Jak vysvětluje onkogynekolog Jiří Sláma, největšími hříšnicemi jsou jednoznačně ženy starší padesáti let. Mají děti, nemají menstruaci a mají pocit, že už nemusejí gynekologii navštěvovat. Jenže to je mylná představa! Riziko všech závažných onemocnění roste totiž s věkem. A právě kategorie padesát plus patří k těm velmi ohroženým a na gynekologické kontroly chodí pravidelně asi jen polovina žen.

Proč tomu tak je? „Některé ženy prozatím nemají problémy a považuji to za zbytečné. Obzvlášť pokud se v jejich okolí nevyskytlo žádné závažné gynekologické onemocnění. Jiné už naopak závažnou nemoc prodělaly a bojí se, aby u nich lékař při prohlídce opět neodhalil nádor,“ říká Sláma s doporučením, aby ženy prohlídky neodkládaly.

Ne každá bulka je zhoubná

To samé platí v případě mamografie, i když na ni chodí mnohem více žen než dříve, ale stále máme rezervy. „V České republice je v současné době proscreenovanost žen přibližně 60 procent – stále je tedy mezi námi velký počet těch, které na screeningové mamografické vyšetření z jakéhokoliv důvodu – ať už časového, nebo neinformovanosti – nechodí,“ vysvětluje Mgr. Žaneta Honová, MBA, projektová manažerka Mammocenter EUC.

Ty pak přijdou až ve chvíli, kdy už je nemoc v pokročilém stadiu a ženy si v ňadrech nahmatají nějakou nepravidelnost nebo bulku. Nebojte se, ne každá bulka musí být zhoubná.

Na bezplatné screeningové mamografické vyšetření má v České republice nárok každá žena od 45 let věku v intervalu dvou let. K jeho absolvování je třeba získat žádanku (doporučení) od praktického lékaře nebo gynekologa. Ženy, které mají nemoc v rodině, jsou samozřejmě sledovány dříve a častěji.

Plíce nebolí

Mnohem komplikovanější je prevence rakoviny plic, nemoc totiž nebolí a v podstatě se nijak neprojevuje. Pokud už nějaké potíže máte, jde obvykle o pokročilé stadium. Proto je důležité vyšetřit ty, co mají riziko největší, čili těžké a dlouholeté kuřáky.

Právě to teď budou čeští lékaři nově dělat. „Pilotní program včasného záchytu karcinomu plic se bude týkat odhadem 30 000 vysoce rizikových osob, mezi 55. a 75. rokem, co vykouří alespoň jednu krabičku cigaret denně. Na radiologická pracoviště komplexních onkologických center by je k vyšetření za pomoci nízkodávkovaného CT posílali jak plicní, tak praktičtí lékaři. Od tohoto kroku si slibujeme zachycení nádorového bujení včas, a to u významné části rizikové populace. Předpokládáme, že nádor objevíme v první fázi u 650 z nich. Celkově by se screening mohl v budoucnu týkat až 390 000 osob,“ říká prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP.

Obecně platí, že varovat by vás měla zejména změna charakteru kašle, špatné dýchání, dušnost, opakující se záněty plic, ale také únava, bolesti svalů, problémy s polykáním nebo otoky obličeje a horních končetin.

Rakovina prostaty: prevence v padesáti

A nakonec další diagnóza, která naopak nemá tak složitou diagnostiku, problém ale je stud, který mužům brání jít na vyšetření. Jedná se totiž o prostatu. Přitom jde už několik let o nejrozšířenější typ nádorového onemocnění. Lékaři v Česku každoročně diagnostikují kolem 7 500 až 8 000 nových případů. Šance na vyléčení karcinomu prostaty významně souvisí s včasným odhalením rakovinového bujení. V počátcích nemá rakovina prostaty žádné zjevné příznaky, někdy se neprojevuje a nevyvolává žádné potíže řadu let, čímž se stává těžko zjistitelnou nemocí.

Nejlepší prevence? Nechat se včas, tedy v padesáti vyšetřit. K tomu se používá jednak stále obávané vyšetření per rectum, ale také testování na prostatický specifický antigen (PSA) z krve.

Muži starší padesáti let mají na vyšetření prostaty nárok jednou za dva roky při preventivní prohlídce u praktického lékaře. Pokud se ale mezi přímými příbuznými rakovina prostaty vyskytla, měl by se muž nechat jednou ročně zkontrolovat již od čtyřiceti let.

Hlavními příznaky už pokročilého onemocnění jsou potíže při močení, neschopnost zadržet moč, bolesti při erekci nebo ejakulaci, případně krev v moči a spermatu. V pokročilých stadiích se projevuje také bolestmi zad, kyčlí a končetin. Příznakem onemocnění bývá také nechutenství, hubnutí, únava a celková slabost. Nenechte to dojít tak daleko. Rakovinu prostaty má v Česku zhruba 50 tisíc mužů.