Test zjednodušeně řečeno zjistí, nakolik je daná pacientka riziková. Na základě analýzy 70 nejdůležitějších genů spojených s návratem karcinomu prsu se pacientky rozdělí do skupin s nízkým a naopak vysokým rizikem vzniku metastáz, ke kterým by došlo během dalších 10 let po diagnóze.
Pacientky v nízkorizikové skupině se mohou vyhnout zajišťovací léčbě v podobě chemoterapie a pravděpodobně budou léčeny pouze hormonální (endokrinní) terapií.
Pokud ale test ukáže vysoké riziko, je to pro lékaře jasný důkaz, že je chemoterapie nevyhnutelná. Test pomáhá identifikovat také pacientky s ultranízkým rizikem, u kterých je možné vyhnout se jak chemoterapii, tak i bezpečně redukovat hormonální léčbu.
„Dosud jsme se museli spoléhat zejména na klinické a patologické faktory, jako jsou věk pacientky, velikost tumoru, rychlost množení buněk, status hormonálních receptorů nebo zasažení lymfatických uzlin. Vždy se ale jednalo o hrubé informace. Díky genomovým testům máme k dispozici mnohem přesnější data, a můžeme proto část pacientek ušetřit agresivní onkologické léčby, která má negativní dopady na zdraví i psychiku,“ říká profesorka Petra Tesařová z Onkologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Chemoterapie s vedlejšími účinky
Proč je tak důležité se pokusit vyhnout chemoterapii? „Chemoterapie má závažné dopady na fyzický i psychický stav pacientek, které často trpí nevolnostmi nebo vypadáváním vlasů. Podávaná cytostatika způsobují rychlejší stárnutí organismu a pacientky se často potýkají s kazivostí zubů a dalšími zdravotními problémy. Každý vědecký pokrok, díky kterému je alespoň část pacientů od tohoto typu léčby ochráněna, je proto vítaný,“ říká profesor Marek Svoboda, ředitel Masarykova onkologického ústavu v Brně, kde by ještě v tomto roce měla vzniknout první česká laboratoř pro genomové testování testem MammaPrint. Zatím musí lékaři odebrané vzorky posílat na analýzu do Nizozemska.
O tom, zda je daná pacientka pro testování vhodná, rozhoduje onkolog v rámci multidisciplinárního týmu Komplexního onkologického centra a se souhlasem pacientky. „K testování se používá tkáň odebraná při biopsii nebo při operaci, pokud už ji pacientka absolvovala. Výsledky jsou k dispozici nejpozději do deseti dnů,“ doplňuje lékařka Lenka Vášová, oficiální zástupkyně MammaPrintu v České republice.
Mnoho pacientek se léčí zbytečně
Potřebu genomového testování potvrzuje i studie prezentovaná v prestižním lékařském časopise The Lancet Oncology v roce 2021. „Dosud spoustu pacientek léčíme zbytečně, protože nedokážeme rozpoznat, že daný typ léčby nepotřebují. Studie ukázala, že skoro polovině testovaných žen by chemoterapie nepřinesla žádný významnější efekt. Proto se jí mohou vyhnout a přitom dosáhnout stejně dobrých výsledků,“ vysvětluje profesorka Petra Tesařová.
Chemoterapie má podle ní přínos u agresivních typů nádorů, ve kterých ničí dělící se buňky. Pokud jich v nádoru není dostatečné množství, je chemoterapie neefektivní, nádor se nezmenšuje a léčba pacientku jen zatěžuje nežádoucími účinky. Vhodnost nasazení tohoto druhu obávané léčby mohou lékaři lépe posoudit právě díky genomovému testování MammaPrint.
Prevence zůstává
Plnou úhradu genomového testování MammaPrint přislíbila svým klientkám už od března Všeobecná zdravotní pojišťovna. Zatím ho ale absolvovaly jen jednotky pacientek. Většímu rozšíření metody brání neuzavřené smlouvy mezi pojišťovnou a komplexními onkologickými centry. Další zdravotní pojišťovny se k úhradě revoluční metody zatím nepřipojily.
Lékaři nicméně připomínají, že je třeba stále nezapomínat na preventivní vyšetření, zejména pravidelnou mamografii. Každý rok v České republice rakovinou prsu onemocní více než 7 000 žen a za stejné období jich kolem 1 900 na tuto nemoc umírá. Statistika přitom jasně dokazuje, že pokud se podaří nádor zachytit v počátečním stadiu, je šance na vyléčení vyšší než 90 %. „V České republice je v současné době proscreenovanost žen přibližně 60 procent – stále je tedy mezi námi velký počet těch, které na screeningové mamografické vyšetření z jakéhokoliv důvodu – ať už je to časový stres, strach, či neinformovanost – nechodí,“ vysvětluje Mgr. Žaneta Honová, MBA, projektová manažerka Mammocenter EUC.