Byla to láska jako trám a Renata snad poprvé v životě pocítila potřebu „hnízdit“. Dosud žila sama v pronajatém, nicméně luxusním bytě v centru Brna, kde při jakémkoli problému stačilo zvednout telefon a domluvit se s majitelem na nápravě. Že by snila o okopávání záhonů a pěstování vlastní zeleniny, to ani náhodou. Ale s příchodem nového partnera se v ní cosi hnulo a představa o společném životě začínala nabývat reálnou podobu.

Všechno bylo fajn

„Aleš měl prostě všech pět PÉ a já se do něj zbláznila. Bavilo mě na něm úplně všechno,“ vypráví s úsměvem na rtech Renata. „A nechci mluvit v minulém čase, stále má pro mě jisté charisma a spoustu věcí nadále obdivuji. Je vášnivý sportovec, na co sáhne, to mu jde. V práci je hodně vytížený, manažerský post v nadnárodní firmě mu bere spoustu volného času, ale když jsme ho ještě měli sami pro sebe, dokázali jsme si ho užít. Teď se ovšem situace poněkud změnila.“

Čtěte také

Bylo třeba přijmout život i s velkou ztrátou

Čtěte také

Po smrti novorozeného syna jsem se propadal do temnoty, vzpomíná otec

Najednou jsem „ta druhá“ já

Aleš má z předchozího vztahu desetiletou letou dceru Amálku. Když se s ním Renata seznámila, hned jí svoji situaci objasnil. Ovšem v té době byly vztahy s bývalou přítelkyní a maminkou Amálky na bodu mrazu a on si mohl malou brát sem tam odpoledne, někdy i s přespáním, ale o víkendech byla malá s mámou. „Bývalá žena mu prý nebyla schopná odpustit, že se s ní rozešel, a komplikovala mu záměrně vztah s dcerou. Ale před dvěma lety si našla nového partnera a záhy otěhotněla, teď mají malé miminko a najednou jí kontakt Aleše s Amálkou přijde vhod. Chápu to, mají se rádi a Aleš by pro ni dýchal. Ale má ji na víkend skoro pořád. Ocitla jsem se na vedlejší koleji,“ říká Renata.

Čtěte také

Myslím, že to bude lepší pro všechny

Čtěte také

Radka (60): Načapala jsem syna s milenkou. A přeji mu to, jeho ženu ráda nemám

Jak nastavit mantinely?

Další problém představují oddělené finance. Tak to má možná spousta párů, ale Renata má pocit, že jsou vlastně pomyslně stále rozdělení. I přesto, že společně staví dům. „Vlastně si vůbec neumím představit, že jednou opustím byt a budu žít s Alešem v našem společném domě, kde bude malá tou první královnou. Když se vidíme teď, většinou podnikneme nějaký výlet, ale pak jdeme každý k sobě domů. I kdybych chtěla, nemám šanci zapojit se do výchovy malé Amálky. A ona se tak ke mně chová, bere mě prostě jako nějakou kamarádku jejího táty, ale to je asi tak všechno. Vlastně jí do života nepatřím. A já mám někdy pocit, že ani Alešovi. Dcera má totiž vždycky přednost. Dokonce spolu byli už několikrát na dovolené, ale já zůstala doma, prý by mě to stejně nebavilo. Nevím, cítím se jako páté kolo u vozu a začínám vážně přemýšlet o tom, jak dál,“ konstatuje Renata.

Čtěte také

Prý jde jen o virtuální vztah...

Čtěte také

Helena (57): Nejsem schopná překousnout ani virtuální nevěru. Jsem divná?

Pohled odborníka: mentorka a terapeutka Jana Neuwerthová Šmýdová, online Akademie úspěšné osobnosti

Třeba je to celé úplně jinak. Váš partner může mít mylný pocit, že vás Amálka nezajímá, a tak raději drží vztahy odděleně, aby o vás nepřišel. Řekněte partnerovi, že stojíte o společný život se vším všudy, včetně společných financí. Třeba ho to nenapadlo a má pocit, že vám to tak vyhovuje.

Když váš partner uvidí, že berete vztahy vás všech vážně, pochopí to a začlení vás do společných aktivit. Je skvělé, že vás Amálka bere jako kamarádku, to je dobrá výchozí pozice. Taky by na vás mohla žárlit, čímž by se celá situace ještě zkomplikovala.

Jestli vás má čekat společný život, budujte si vztah i s Amálkou už teď. Je to malé dítě, které třeba bude rádo, že má táta fajn přítelkyni, se kterou může podnikat spoustu věcí, které teď s mámou nemůže, protože je zaměstnaná péčí o sourozence. Pro Amálku může být další ženská podpora v jejím vývoji a dospívání jedině plus.

Mluvte s partnerem o tom, co potřebujete, a hledejte kompromis, ve kterém bude všem dobře. Vám, vašemu příteli i Amálce. Pokud máte jít v životě dál jako rodina a být všichni spokojení, je potřeba si vzájemně říct, jak ta spokojenost má vypadat, co kdo z vás do rodinného života přinese, co kdo od něj očekává. I když se třeba domluvy na toto téma obáváte, běžte do toho. Vzduch se vyčistí, věřím, že najdete cestu a dalšími postupnými kroky se budete ke společnému životu posouvat.

Kontakt: www.neuwerthova.cz

Čtěte také

Rozhodování je pro mě utrpením

Čtěte také

Lucie (43): Jsem strašně nerozhodná. Musíte posílit sebevědomí, radí terapeutka