Říká se vám „space nurse“, což by se dalo volně přeložit jako „vesmírná zdravotní sestra“, co tohle spojení obnáší?

Já si tak neříkám, jen jsem si to kdysi dal na svůj blog spíš jako značku, a opravdu zaujala, ukázalo se, že je to docela legrační a pro lidi zajímavé spojení. Vzniklo to v době, kdy jsem byl členem americké Space Nursing Society. Kdybych měl podat stručné upřesnění, tak stejně jako se lékaři zabývají medicínou ve vesmíru, já se coby všeobecná sestra zabývám výzkumem potřeb člověka, ale nejen ve vesmíru, i v prostředích, která nejsou pro život obvyklá. Právě v těchto prostředích se tato problematika dobře zkoumá. Spolupracuji na projektech, které se týkají přežití člověka pod vodou nebo ve vesmíru… Kdybych to měl shrnout, „nursing science“ je věda o potřebách člověka, zdravého i nemocného, a metodách jejich zajišťování. A co se astronautů týče, to jsou přece také jen lidé. Je třeba zajistit, aby měli co jíst, kde spát, aby jim nebyla zima a také během misí potřebují zdravotnickou podporu ze Země, protože i oni mohou onemocnět nebo se zranit. (Rozhovor vznikal v prosinci 2020 - pozn. redakce.)

Čtěte také

Kateřina Macháčková

Čtěte také

Kateřina Macháčková: O psaní knih i otci, kterému se přiblížila, až když umřel

Ale začínal jste jako „normální“ mužská sestra.

A stále jí jsem. Ošetřovatelství se dá vystudovat na vysoké škole, dokonce lze získat i doktorát. Pokusím se vám princip ošetřovatelství krátce přiblížit. Když si zvíře zlomí nohu, lékař mu ji léčí, ale ono by zemřelo, kdyby také nedostalo najíst a napít, protože když je zraněné, nedokáže si tohle obstarat. A tuhle péči poskytujeme my. A k tomu se staráme, aby to, co lékař ordinuje se mohlo vůbec uskutečnit, protože lékař není s pacientem stále. Proto se také říká, že kdyby pacient nepotřeboval zdravotní sestru, nemusel by být v nemocnici, ale byl by u doktora v ambulanci. Asi bych měl zmínit, že jsem také dlouho pracoval v LDN, což je velmi cenná zkušenost, která má překvapivě mnoho společného i s vesmírným výzkumem.

Jak to?

Tak například mnoho starých lidí skoro vůbec nevychází ze svého bytu ven. Prosedí nebo proleží celé dny doma na gauči. Jejich fyzický a psychický stav důsledkem toho trpí, jako trpí kondice astronautů, kteří tráví dlouhou dobu v izolovaném prostředí na kosmické stanici. A proto jsou výsledky výzkumů z kosmu strašně zajímavé a dají se aplikovat na péči o seniory. Jde o výživu, rehabilitaci, režim dne. Na palubě kosmické stanice může docházet a také dochází k tomu, že některé potřeby jsou uspokojovány méně nebo vůbec. Kosmonauti mají třeba nedostatek soukromí při obyčejném chození na záchod, omezenou osobní hygienu a podobně, což může způsobovat psychické i fyzické potíže. Hygiena ve vesmíru je vůbec téma samo pro sebe, už jen obyčejné čištění zubů, mytí…

Jak jste se k tomuhle oboru dostal vy?

Náhodou. Vystudoval jsem zdravotnickou školu a vždycky mě zajímal vesmír. Třeba bakalářskou práci jsem psal na dost neobvyklé téma: bed-rest studie, což je výzkum vlivu dlouhodobého upoutání člověka na lůžko. To vychází k kosmického výzkumu, protože, upoutání na lůžko simuluje účinek mikrogravitace na lidský organismus a následky jsou podobné jako u astronautů. Poznatky tohoto typu výzkumu jsou použitelné jak v kosmu, tak na zemi. A jak mě bavilo psát, tak jsem publikoval články zabývající se kosmonautikou. Hlavně mě zajímalo, jak poznatky z kosmonautiky využít v medicíně při vývoji léků a technologií, a tak nějak spíš náhodou jsem se dostal k českým vědcům, se kterými jsem začal postupně spolupracovat.

A v Česku běží vesmírný výzkum?

V Česku máme špičkové odborníky třeba na výzkum stresu, fungování sociálních skupin v uzavřeném prostředí, dynamiku skupin lidí, jejich spolupráci a komunikaci, jsou tu špičkoví odborníci na radiaci. Já spolupracuji s odborníky zabývajícími se spíš sociální psychologií a výzkumem stresu ve vesmíru, což je záležitost, která vznikla v podstatě v armádě České republiky. Mám štěstí, že na některých výzkumech mohu spolupracovat. Naši odborníci se podílejí na mezinárodním výzkumném programu, který je zaměřený na problematiku přežití skupiny izolovaných lidí v uzavřeném prostředí. Výsledky jsou určeny pro přípravu dlouhodobých pobytů lidí ve vesmíru, ale dají se aplikovat i na záchranu lidí třeba v zatopených dolech, při závalech, při vyprošťování lidí z těžko přístupných zatopených míst, k záchraně rukojmí či na pochopení chování lidí v karanténě atd. Zjednodušeně řečeno, výsledky poslouží k poskytování zdravotní péče lidem ve stísněných podmínkách a při dlouhodobém přežívání ve stresujících, nebezpečných a extrémních podmínkách.

Čtěte také

Obětovala jsem se pro druhé, kde je ale můj život?

Čtěte také

Alena (45): Uvědomila jsem si, že žiju životy druhých. Ale kde je moje místo?

Když mně pořád připadá, že to všechno říkáte jakoby nic, přitom tahle práce je přece hodně výjimečná.

Když se chcete nějakým způsobem podílet na kosmickém výzkumu, nemusíte být génius, ale spíš být komunikativní a mít zdravý rozum. Poměrně často jsem zvaný na různé semináře, lidi tohle téma zajímá a já jim rád vysvětluji, proč se vyplatí kosmický výzkum dělat a investovat do něj peníze. Na konci přednášek jim říkám, že až vyjdou ven, ať zvednou hlavu a podívají se nahoru: možná právě teď tam pracují lidé, výsledky jejichž práce jim třeba v budoucnu zachrání život.

Například?

Názorný a zajímavý je třeba výzkum převazových materiálů nebo rakoviny. Ve vesmíru se unikátními metodami studuje růst rakovinných buněk ve stavu mikrogravitace a jakým způsobem se v ní chovají. Nebo se na bioreaktorech na vesmírné stanici ISS zkoumá růst cév, což je důležité třeba při léčbě bércových vředů, a vyvíjejí se tam materiály pro takzvané vlhké hojení ran, kdy se pod speciálním obvazem obnovuje cévní řečiště a rána se krásně zacelí... Nebo znáte třeba sledování dýchání u miminek, známé chůvičky v postýlkách? To byla technologie vyvinutá ve vesmíru, kdy se sledovalo dýchání astronautů, a patent pak byl uveden do praxe, takových příkladů je řada.

Říkáte, že u nás jsou špičkoví vědci, jak to, že se o tomhle tématu skoro neví?

Těžko říct, dokonce se setkávám s tím, že lidé říkají, že jsou to vyhozené peníze, tak pilně vysvětluji, že vůbec ne. Česko je součástí Evropské kosmické agentury, která se podílí na kosmických programech a u nás se dělá špičková věda a výzkum. Máme i Českou kosmickou kancelář, která v téhle oblasti odvádí neskutečnou práci, v Česku se vyrábějí různé díly a superpřesné prostředky do těch skvělých kosmických raket, což určitě stojí za zmínku. Ale bohužel povědomí o tom je skutečně malé.

Čtěte také

Kate Winslet

Čtěte také

Kate Winslet (46): Odmítá plastiky, retuše a nebojí se ukázat, že stárne

Možná je to i tím, že jsme měli ve vesmíru jen jediného kosmonauta...

Nikdo neříká, že to tak musí zůstat! I Češi můžou mít v budoucnu astronauta, který by byl členem ESA (Evropská kosmická agentura, pozn. red.), a když se vyhlásí další výběr na některý z programů, může se některá ze čtenářek nebo čtenářů klidně přihlásit. Chce to hlavně špičkové vzdělání, sportovní založení, zdravý rozum a komunikativnost, pak je našlápnuto, a když ne, nic se neděje, je spousta dalších možností, jak se lze ve vesmírném výzkumu uplatnit, a jsou velmi zajímavé.

Pojďme z vesmíru na zem. Co si myslíte o současné krizi a jak se jako zdravotní bratr cítíte?

Ta krize je velká výzva. Pro zdravotnictví jako celek, ale i pro každého z nás. Zdravotníci jsou teď v nelehké situaci. Služby u lůžek pacientů na covidových odděleních jsou nesmírně náročné. V nadsázce říkáme, že je to taková válečná medicína. Já ale v práci vidím, že i když jsme už vyčerpaní, neopouští nás odhodlání a snaha pomáhat. Trochu mě mrzí přístup určité části veřejnosti, která snahy o zvládnutí krize bojkotuje. Jako by někteří zapoměli, že demokracie je také o odpovědnosti ke druhým, třeba starým a nemocným lidem. Je mi jasné, že pro mnoho lidí, kteří teď přišli o živobytí, to je velice těžká situace. Ale myslím si, že to zvládneme. Máme velmi kvalitní zdravotnický systém. Brzy bude dostupná i vakcína. Virus tu s námi sice zůstane, ale pokud se poučíme a uděláme všechna potřebná opatření, vše se zase pomalu stabilizuje a všichni budeme zas žít normálně.

Čtěte také

Sametový podzim

Čtěte také

Je tu sametový podzim. Přírodní samet se nemačká a na těle vypadá skvěle

PAVEL BOHÁČEK (1976)

• Publicista, popularizátor vědy, zejména kosmonautiky a ošetřovatelství.

• Vystudoval ošetřovatelství na 3. lékařské fakultě UK.

• Pracuje v Ústřední vojenské nemocnici v Praze.

• Zabývá se problematikou péče o zdraví posádek kosmických lodí a aplikací poznatků na Zemi. Je spoluautorem odborných článků na téma pobytu v extrémních prostředích.

• Zasazuje se o větší zastoupení mužů v povolání všeobecné sestry.

Čtěte také

Jak se cítit šťastnější?

Čtěte také

Pět triků, jak se cítit lépe podle psychologů: Buďte laskaví a chvalte