Proč jste žebříček dělali?

Zajímalo nás, jak jsou na tom z hlediska pohybu profese, o kterých se předpokládá, že se hodně hýbou. Vybrali jsme jich deset. A během jejich pracovní směny jsme u nich měřili objem a intenzitu pohybu.

Překvapilo vás něco?

Překvapili nás popeláři, ti toho opravdu nachodí hodně. Za směnu, která trvá necelých osm hodin, udělají 20 tisíc kroků. Což je dvojnásobek často propagovaného denního cíle 10 tisíc kroků. K tomu toho samozřejmě ještě hodně nazvedají.

Čtěte také

Alena Mornštajnová

Čtěte také

Alena Mornštajnová vydává knihu Listopád. Další její literární plány jsou tajné

Nachodit za den 10 tisíc roků není snadné. Musíte rázovat přes hodinu. Sama chodím hodně, ale 10 tisíc kroků denně nedám.

To máte pravdu. A skladnice jich dokonce nachodí 30 tisíc za směnu, ale ty zase mají dvanáctihodinovky, takže v přepočtu je to tak nastejno s popeláři. Co nás překvapilo negativně, je, že i když se profese na prvních místech žebříčku hýbou hodně, chybí jim pohyb vyšší intenzity, který je pro tělo blahodárný. Kromě profesionálních sportovců, což se dalo očekávat, a také hasičů, kteří na tom byli podobně jako profesionální sportovci. Protože hasiči sportují a trénují během směny v rámci přípravy na akce.

Jak to, že nebyli na prvním místě?

Z pohledu počtu kroků nebyli sportovci ani hasiči na prvních místech, protože se sice hýbou s mnohem vyšší intenzitou, ale zase kratší dobu a po zbytek času regenerují. Obecně ale platí, že optimální kombinace intenzivnějšího pohybu a regenerace je vhodnější, než když jste celý den na nohou, jako třeba právě skladníci. Z některých výzkumů také vyplývá, že pohyb v zaměstnání nemá stejný zdravotní benefit jako ve volném čase právě kvůli tomu, že je často příliš dlouhý, relativně málo intenzivní, mnohdy probíhá v nevhodných podmínkách. Popeláři dýchají zplodiny, skladníci tahají břemena, záchranáři jsou ve stresu…

Čtěte také

Čtěte také

Rozhlasová legenda z 60. let Eva Mudrová ve svých 87 letech vzpomíná na rok 1968

I když se dotyčný během práce nezastaví, měl by pak ještě jít běhat?

Samozřejmě že když přijde skladnice po dvanáctihodinové směně domů, těžko jí můžeme radit, aby se šla proběhnout. Ale když bude mít den dva volno, což tyhle profese mívají, protože dělají na směny, mohla by si dopřát nějaký intenzivnější pohyb a také kompenzační cviky, protože má dlouhodobou a nerovnoměrnou zátěž. Ideální je strečink, pilates, jóga. Dobré také je jít si na půl hodinku zaběhat nebo alespoň na rychlou procházku do přírody.

Proč by měly takhle hodně pohybově exponované osoby ještě sportovat?

Protože jejich pohyb je často málo intenzivní a jednostranný a je potřeba to kompenzovat. Cvičit, posilovat. Svalová síla je ze zdravotního hlediska také velmi důležitá a čím jsme starší, tím je důležitější, protože nám umožní zachovat si kvalitu života do vysokého věku. Ze zdravotního hlediska bychom se měli snažit mít minimálně 150 až 300 minut alespoň středně intenzivního pohybu týdně a k tomu minimálně dvakrát týdně posilovací cviky.

Co znamená středně intenzivní pohyb?

Středně intenzivní pohyb je zjednodušeně řečeno ten, při kterém se zadýcháte, už nezvládáte zpívat, ale ještě můžete konverzovat. A při vysoce intenzivním, což je třeba běh, už toho moc nenamluvíte.

Čtěte také

Čtěte také

Kristýna Boková: Ve svém druhém muži jsem našla klid a jistotu

Rychlá chůze je středně intenzivní?

Přesně tak. Pokud se bavíme o chůzi po rovině, tak to odpovídá rychlosti alespoň čtyři kilometry za hodinu nebo aspoň 100 kroků za minutu. Lehký běh už je spíš vysoká intenzita. Pro nás je ale důležitý ten přechod mezi nízkou intenzitou pohybu, tedy když jdete pomalu, a tou střední, o které jsme mluvili. Čím intenzivnější pohyb děláte, tím lépe.

Doporučujete 150 až 300 minut střední intenzity týdně, když si to rozpočítáme, tak je to zhruba půlhodina až hodina pět dnů v týdnu. To jde zvládnout.

To by měl zvládnout každý. Pozitivní je, že se do toho počítá i ta svižná chůze, což je přirozený pohyb, který se dá začlenit do běžného života, i když jsme hodně vytíženi. Dá se začít chodit cestou do práce, vynechat pár stanic tramvaje a jít pěšky, vyrazit s kamarádkami na špacír o víkendu. Ale chodit svižně, třeba s hůlkami, ne se pomalu courat s pejskem nebo po obchodním centru a počítat si kroky. Na druhou stranu je ale potřeba říct, že jakýkoli pohyb je lepší než žádný pohyb a i popocházení za pokojovým psíkem je lepší než sedět s ním doma na gauči.

Když se vrátíme k profesím, mě překvapilo, že zdravotní sestry jsou na posledním místě žebříčku.

Sestry jsou sice na desátém místě, ale v našem porovnání třeba se skladnicemi, doručovatelkami nebo sportovkyněmi. Ale pořád mají samozřejmě mnohem více pohybu než já, když sedím celý den u počítače.

Čtěte také

Čtěte také

Zdravotní Sestra roku Veronika Petrášová říká: Miminek se nemůžu nabažit

Nebo my v redakci.

U vás si myslím, že to není tak špatné, běháte po schůzkách, rozhovorech, akcích, je to znát i podle výsledků měření. Každopádně ani lidé v zaměstnáních, kde se musí sedět dlouhou dobu, z toho nemusejí být zoufalí. Negativní efekt dlouhodobého sezení lze zmírnit právě intenzivním pohybem. Tedy opět kolo, běh nebo alespoň rychlá chůze, ideálně do kopce nebo do schodů. Důležité je dlouhé sezení přerušovat každou půlhodinu. Protože už po půl hodině sezení dochází k negativním metabolickým změnám a vy je tím, že sezení přerušíte, můžete zastavit, nebo alespoň zpomalit. Stačí vstát, projít se, protáhnout, udělat dvacet dřepů, vyjít schody… A po celém dni sezení v práci si pak naplánovat vysoce intenzivní pohyb aspoň na půl hodiny.

Jak si má pravidelný denní pohyb do programu zařadit žena, která sice celý den sedí, ale přiběhne v šest hodin večer domů z práce, musí psát s dětmi úkoly, vařit večeři, uklidit…

Té se radí těžko, ale zase tenhle režim, kdy má malé děti a ty jí zaberou veškerý čas, netrvá tak dlouho.

No počkejte, to trvá aspoň 10 až 15 let!

Pokud měla dostatek pohybu předtím a zase se k němu vrátí co nejdříve, hned jak se děti trochu osamostatní a jí zbyde víc času, tak to není tragédie. Ono je také důležité, že mladší organismus lépe tuhle zátěž „nicnedělání“ zvládne. Negativní efekt nedostatku pohybu se projevuje hlavně ve stáří a některé výzkumy naznačují, že když se začneme dostatečně hýbat třeba až po čtyřicítce, tak se naše zdravotní ukazatele významně zlepší a postupně se začnou přibližovat těm, kteří se hýbají celoživotně. To ovšem neříkám proto, abych někoho naváděl, že může s pohybem počkat a odkládat ho, ale spíš proto, abych ty starší povzbudil, že nikdy není pozdě začít.

Čtěte také

Čtěte také

Antropoložka Petra Urbanová: Ze stovky let starých kostí lze poznat podobu lidí

Jestli vám dobře rozumím, tak čím jsme starší, tím bychom se měli víc hýbat. Ale co když někdo vůbec nikdy nesportoval, necvičil, má začít v 70?

Jistě, čím jsme starší, tím je pohyb důležitější. Je lepší začít pozdě než nikdy. Jsou studie, kdy odborníci začali cvičit s osmdesátiletými lidmi, kteří nikdy nesportovali a kterým to prokazatelně zdravotně prospělo. Neznamená to, že se strhají v posilovně, měli by si nechat poradit od odborníka, pak mohou dělat i přiměřené silové cviky a výsledky jsou blahodárné. Chcete další dobrou zprávu?

Určitě!

Ti, co se hýbou nejméně, mohou mít z pohybu ten největší užitek. Když se někdo, kdo se doposud ani nehnul, rozhodne, že bude deset minut denně chodit, má to obrovský efekt. Když se dostane z nuly třeba jen na 60 minut týdně, nastane obrovské zlepšení.

Co se zlepšuje?

V první řadě se dotyčný cítí mnohem lépe, má lepší náladu, lépe spí. Má to výrazný dopad na psychiku a samozřejmě i na tělesné zdraví. Výzkumy ukazují, že pohyb vede ke zlepšení krevního tlaku, hladiny cukru, cholesterolu, což jsou významné rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění. Vedle onemocnění srdce a cév je pohyb prevencí i lékem pro dalších více než 30 nemocí.

Kterých? Vyjmenujte mi jich pár.

Všechna kardiovaskulární onemocnění, to jsou infarkty, mrtvice, srdeční selhání, vysoký krevní tlak, ischemická choroba dolních končetin. Metabolická onemocnění, tedy v první řadě cukrovka druhého typu, metabolický syndrom. Ale také nádorová onemocnění, například rakovina prsu nebo tlustého střeva. 

Čtěte také

Čtěte také

Módní návrhářka Lada Vyvialová: Umím si přečíst, co o vás říká oblečení

Největší dříči

Podle procenta času, který během směny stráví středně intenzivním pohybem, což odpovídá rychlé chůzi.

1. popeláři 36 %

2. skladníci 25 %

3. sportovci 24 %

4. dřevorubci 21 %

5. stavební dělníci 16 %

6. pracovníci na farmě 16 %

7. poštovní doručovatelé 13 %

8. hasiči 10 %

9. záchranáři 8 %

10. zdravotní sestry 3 %

Čtěte také

Čtěte také

Miřenka Čechová: Péče o domácnost a děti je plnohodnotná, ale neplacená práce