„Hokej s kamarády v hospodě má lepší atmosféru. Dobře, to jsem brala. Po fotbalovém zápase nejprve ‚na jedno‘, a pak domů. Dobře, dejme tomu. Po práci legraci – probrat s chlapama, jaký měli den. No a v sobotu – v sobotu se přece hrajou v hospodě karty! Ne, tak tady už pochopení prostě nemám,“ rozčiluje se Jana. „Chlapi prostě do hospody chodili, chodí a chodit budou, s tím nic nenaděláš, říkají mi všichni. Myslím si, že jsem docela tolerantní, ale posledního půl roku už prostě nezvládám.“

Tohle už je přes čáru!

„To, že si Bohdan zašel občas s chlapama na pivo, jsem brala víceméně jako samozřejmost. Je to prostě takový jejich rituál. Taky se ráda sejdu s holkama na kafe nebo na víno. Jenže od té doby, co Bohdan nastoupil do nové práce, je v hospodě prostě pořád!“ Z občasného posezení u pár piv se stala téměř každodenní rutina, ať už byl víkend nebo všední den. Na pivo se prostě muselo. „Já nevím, Bohdan si s kolegy v nové práci asi moc nerozumí a podle mě se prostě snaží udržet kontakt se starou partou za každou cenu. Jenže, haló, ještě máš ženu a děti, Bohdane!" zoufá si Jana.

„Jeden syn už je na vysoké, druhý bude maturovat. Představovala jsem si, že budeme s manželem trávit více času spolu, když už teď nemusíme všechen čas věnovat dětem. Jenže on mě prostě vyměnil za půllitr. Kdy jsme spolu strávili nějaký hezký večer? Jo, to nevím…“ komentuje Jana smutně současnou situaci.

Dva úhly pohledu

Když o tom Jana s manželem mluvila, nazval ji hysterkou. „Prý mám být ráda, že se nevrací domů úplně namol nebo že neřídí opilý. Jo, to je pravda. Když jede autem, tak s chlapama sedí u nealko piva. A nebo mi pak zavolá, ať vezmu druhé auto a dojedu pro něj. Jenže tady nejde o to, že bych si myslela, že je alkoholik nebo tak něco. Jde mi o to, že svůj volný čas raději tráví v hospodě. Přijde mi jako malý kluk. On mi ale zase bude tvrdit, že každý potřebuje nějakou formu relaxu, a tohle je jeho styl odpočinku.“

Z práce na pár piv, domů a spát. Manželé se v poslední době tak nějak míjejí. „Nehádáme se, není ani moc kdy, poslední dobou se docela míjíme. Abych teda nebyla úplně nefér, občas má Bohdan i světlou chvilku. Minulý týden měl třeba volno, a když jsem přišla z práce, nachystal nám večeři a povídali jsme si. Nakonec to teda ale zase zničil tím, že přeci jen ještě odešel za chlapama na jedno, a i když se vrátil asi za hodinu a půl, měla už jsem zase docela zkaženou náladu. Asi jsem už z principu na hospodu a ty jeho chlapy úplně alergická.“

Nejčastější náladou doma je poslední dobou vztek a zklamání. Jana už neví, co má dělat. Nezabrala tolerance ani vstřícnost, křik ani hádky. „Vážně nevím, co mám dělat. Někdy si říkám, že to možná hrotím až moc. Nevím. Klidně ať si do hospody chodí, ale ať je aspoň o víkendu doma se mnou a věnuje se mi. Může se totiž taky stát, že jednou přijde domů a já tam na něj čekat nebudu!“ zakončuje rázně Jana.

Pohled psychologa: Mgr. Natália Vodilová, online psychologická poradna Mojra.cz

Milá Jano, z vašeho příběhu jsem pochopila, že vám do života vstoupil nezájem manžela a s tím mnoho negativních emocí. Vše, co prožíváte a na co teď myslíte, je naprosto normální reakcí na manželovo chování. Vy máte nějaké očekávání ohledně vašeho vztahu a váš manžel to ale teď nevidí. Můžeme se jen domnívat, čím žije, když potřebuje každý den relaxovat nad pivem se starými kamarády. Napadá mě myšlenka, jak by mohl relaxovat doma s vámi? Píšete, že jste se snažila svoje potřeby komunikovat a manžel reagoval spíš obhajobou. Tolerance ani hádky nezabraly, proto bych se snažila zachovat komunikaci dvou dospělých lidí, bez vyhrocených emocí, možná na to by Bohdan slyšel.

Také bych ve vaší situaci zkusila pouvažovat nad tím, jakým chováním podporujete Bohdanovo chození do hospody. Tím, že mu občas uděláte taxík, ho jen podporujete. Tohle je otázkou vašich hranic, které musíte vymezit. Možná by zafungovalo plánovat svůj společný čas s manželem. Pokusit se domluvit na společném programu předem, alespoň uvidíte, zda je vůbec ochotný s vámi trávit čas. Může vám to hodně napovědět.

Píšete, že existují i světlé chvilky, kdy dokáže být takovým partnerem, jakého si přejete. Právě zde přichází na řadu ocenění. Pokuste se vnímat momenty, kdy jste spokojená, a partnerovi o tom řekněte. Zvažte také, jaká jste v těch světlých chvilkách vy. Pokuste se vzpomenout, jaký byl váš vztah, když fungoval podle vašich představ. Myslím, že s novou etapou života vám oběma vstoupily do života nové výzvy, které se dají řešit. Z vaší strany moc oceňuji, že se pokoušíte hledat řešení a jste vytrvalá. Když nás problém ovládne, často řešení nevidíme. Jak se věnujete sama sobě a jak relaxujete vy?

www.mojra.cz