„Můj přítel byl velice sebevědomý, společenský a v kolektivu oblíbený. Stály na něj zástupy holek. I proto mě šokovalo, když si vybral mě,“ vzpomíná třicetiletá Ema (jméno je smyšlené) na začátek několikaletého pekla, které následovalo po navázání vztahu s „idolem ze střední“. „Byl zdvořilý, vtipný, cítila jsem se jako v některém z těch přiblblých romantických filmů. Tohle štěstí ale trvalo jen pár měsíců,“ svěřila se autorkám iniciativy Pod svícnem, které se zaměřují na problematiku domácího násilí. První náznaky, že se něco děje, byly podle Emy nenápadné. Partner ji tu a tam za něco „seřval“, pak se omluvil a láska pokračovala. Časem na ni začal házet věci, škrábat ji, kousat... Pak se s ní rozešel a za pár týdnů se omlouval a přesvědčil ji, aby s ním šla k němu domů, kde ji znásilnil. „Hanba mě fackovala zleva zprava. Taková ubohost!“ popisovala Ema, která partnera přijala zpět. Dokonce si ani nebyla jistá, zda šlo o znásilnění, když se přece znali a dřív spolu chodili. Brána do podsvětí se otevřela. Partner ztratil zábrany, začal ji soustavně ponižovat, bral jí peníze, kontroloval telefon, zakazoval vídat kamarády, úkoloval, vyhazoval z bytu a následně velkopansky přijímal zpátky a neustále kritizoval její vzhled, váhu, inteligenci, všechno. „Neměla jsem ani padesát kilo, přesto mi říkal, že jsem vyžrané prase a nicka a měla bych skočit pod vlak,“ vzpomíná Ema. Když bylo nejhůř, obrátil a „stal se z něj ten největší romantik“. Takhle vztah pokračoval a partner přitvrdil. Ema odevzdala telefon, nesměla jezdit MHD a jíst mohla jen zbytky. Partner ji brutálně znásilňoval a tloukl. Zároveň si zcela omotal Eminu rodinu, která – když se dívka pokusila si stěžovat – okamžitě spustila, že problém je v ní a kde by takového druhého našla.

Čtěte také

Přepuštěné máslo ghí

Čtěte také

Ghí jako elixír dlouhověkosti i podpora imunity. Jak si máslo přepustit doma?

Čtěte také

Oběť domácí násilí většinou tají

Čtěte také

Domácí násilí, o kterém se nemluví. Skoro vždy vám řeknou „Ale já jsem blázen“

„Naše rodinné vztahy byly špatné, kdybych přítele opustila, neměla bych kam jít,“ vypráví, jak se z usměvavé holky stala troska. Pokusila se o sebevraždu. Pak znovu. Bála se opustit partnera, který si našel nový koníček – plivat jí do tváře, protože jí vyhrožoval zveřejněním jejích nahých fotek na sociálních sítích a celkově jejím „zničením“, vždyť on byl ten oblíbený a ona „cvok“, který se pokusil několikrát zabít, a má vedle sebe partnera, co při ní stojí. Pokusy o sebevraždu byly nakonec tři. Pak se Ema rozhodla. Fotky zveřejnila sama a partnera opustila. Volal jí, brečel, že se bez ní zabije, později jí vyhrožoval a všude ji pomlouval. „Zničil mou pověst,“ přiznala Ema, která dodnes – i po letech – špatně spí, přesto je šťastná, že se z bludného kruhu násilí dokázala vymanit.

Čtěte také

Ovoce a zelenina jsou plné vitamínů

Čtěte také

Tyto potraviny jezte! Zaženou hlad, mají minimum kalorií a spoustu vitamínů

Čtěte také

4. Zámek Zbenice, Jiří Češka

Čtěte také

Koupil jsem si zámek! Jak velcí musíte být blázni, abyste do toho šli

Alarmující výsledky

Emin příběh není zdaleka jediný, který se objevuje na stránkách nově vzniklé iniciativy Pod svícnem, jejíž činnost koncem června oficiálně zahájily Michaela Studená, Soňa Daňková a poslankyně Barbora Urbanová (STAN, pozn. red.). A rozhodně není ojedinělý v naší zemi. Podle průzkumu agentury Ipsos, který si v létě nechala iniciativa vypracovat, se s nějakou formou domácího násilí setkala více než pětina obyvatel.

„Výsledky výzkumu jsou pro nás alarmující. Téměř každý pátý člověk zažil na vlastní kůži domácí násilí. Dvě třetiny obětí vycházejí z partnerského vztahu a více než 17 % obětí uvedlo, že zažilo týrání v dětství či dospívání,“ okomentovala výsledek Barbora Urbanová, která dodala, že průzkum potvrdil i dlouhodobou domněnku, že oběti případy týrání nahlašují jen minimálně.

Čtěte také

Muž v sukni

Čtěte také

Návrat mužů k sukním. Nebylo by to zas až tak neobvyklé

Pouze sedm z deseti obětí domácího násilí se někomu se svými problémy svěřilo. Nejčastěji – v necelých padesáti procentech – se obracejí na někoho z rodiny. Nejméně pak vyhledávají pomoc na linkách důvěry, ukázal průzkum. Na policii se obrátil téměř každý pátý člověk. Hodně lidí si ale svou neblahou zkušenost nechává pro sebe. Právě proto, že řada z nich by se mohla dočkat podobné reakce, jaké se dostalo Emě – nedůvěry a bagatelizace. Ti, kteří se dostali z toxického a násilnického vztahu, často vzpomínají, že od blízkých slýchali slova jako – vždyť se zas tak nic hrozného nestalo, hlavně že tě nepodvádí a hele, ne že by sis občas pár facek nezasloužil/a.

Především muži, jichž se problematika také týká, se takřka nesvěřují. Dospělí muži většinou netrpí fyzickým násilím, ale psychickým – ponižováním a urážením, srážením sebevědomí a ničením psychiky. Nicméně i mužů se týká násilné a sexualizované násilí, a to především z dob, kdy byli chlapci. I takoví se – v dospělosti – ozývají autorkám iniciativy, která si klade několik cílů.

Čtěte také

Pigmentové skvrny jsou těžko odstranitelné

Čtěte také

Desatero pigmentových skvrn: Jak je poznat, zbavit se jich a jak jim předcházet

„Jde především o vytvoření právní definice domácího násilí, která se bude prolínat všemi odvětvími a relevantními zákony. Bude tedy vždy jasně definované, zda o domácí násilí jde a jak se v tu chvíli má systém zachovat,“ popsala advokátka Alice Hejzlarová. Něco takového tady podle organizace zásadně chybí. Pod svícnem by také chtěla zlepšit přístup státu k obětem, zejména při opouštění násilné osoby. Chtějí navrhnout bezplatnou právní pomoc obětem a sjednocení pomoci materiální, právní i psychologické na jedno místo, dále větší zohlednění domácího násilí při rozvodových řízení (například zrušení aktuální povinnosti řešit věc před rozvodem s mediátorem) a mimo jiné usilují o motivaci zaměstnavatelů, aby poskytli volno či možnost zkráceného úvazku oběti, která se vypořádává s odchodem od partnera. Součástí kampaně je i petice za zákonnou ochranu obětí domácího násilí. A v prvotní fázi především edukace veřejnosti ohledně oblasti domácího násilí. Že se netýká „pouze“ partnerských vztahů a není „jen“ fyzické. Podob a forem domácího násilí je bohužel mnoho. „Podle dostupných dat se domácí násilí dotýká až 2500 domácností s dětmi ročně, přičemž nahlášeno bývá jen 5 až 10 % případů. To jsou alarmující čísla,“ uvedla Barbora Urbanová. Kromě fyzického týrání se oběti mohou setkávat i s týráním psychickým nebo ekonomickým či se sociální izolací, kde se v datech často objevují mimo jiné i senioři.

Čtěte také

Hubnutí bez pevného režimu je složité

Čtěte také

Lidé bez pevného denního režimu mají mnohem častěji potíže s váhou

Domácí násilí v číslech

  • Počet tr. činů týrání osoby žijící ve společném obydlí (§ 199): 400–600 případů ročně (403 případů v roce 2022) 
  • Počet tr. činů znásilnění (§ 185): cca 600 případů ročně (773 případů v roce 2021) 
  • Počet vykázání ze společného obydlí: cca 1100–1400 ročně. (Data Policie ČR)
  • Zhruba 2500 případů domácího násilí v rodinách s dětmi ročně. Je zde ale vysoká míra latence (nahlášeno jen 5–10 % případů) a zároveň absence definice vede k tomu, že data od policie o domácím násilí v podstatě nemáme. (Data OSPOD) 
  • 23 % žen – oběti domácího násilí 
  • 7 % muži – oběti domácího násilí 
  • 51 % případů – přítomnost dětí

Čtěte také

Ilona Svobodová

Čtěte také

Ilona Svobodová: Nechá si dělat další a další tetování. Sama si je navrhuje

Pětina Čechů zažila domácí násilí

  • Více než 20 % Čechů zažilo na vlastní kůži domácí násilí ať už ve formě fyzického, sexuálního, psychického, či ekonomického.
  • Každá třetí žena (30 %) uvedla, že má zkušenost s domácím násilím, totéž uvedl každý devátý muž (téměř 12 %). • Pouze sedm z deseti obětí domácího násilí se někomu se svými problémy svěřilo. Téměř třetina respondentů vypověděla, že si tuto zkušenost nechala pro sebe. Chování se výrazně liší podle pohlaví respondentů (muži se takřka nesvěřují).

S kým jste řešili, že jste se stali obětí domácího násilí

Muži Ženy
S blízkými (přátelé, rodina)  35 50
S nikým jsem to neřešil/a  28 39
S policií  12 24
S právníkem 4 7
S psychologem, psychiatrem 19 23
Se sociálním pracovníkem 5 8
Volala jsem na linku pomoci 2 6

Co by oběti poradily svému mladšímu já

  • Svěř se někomu blízkému, co se ti stalo. 
  • Vše zdokumentuj, fotky, videa, zprávy. Ulož mimo telefon. 
  • Vyhledej odbornou pomoc, terapeuta, psychologa, centrum pomoci. 
  • Měj přístup k vlastním prostředkům, peníze, účet. 
  • Najdi si bezpečný úkryt – agresorovi o něm neříkej.
  • Informuj svého zaměstnavatele – vezmi si volno, nebo aby v práci věděli, kdyby tě hledal.
  • Vezmi si důležité dokumenty (rodné listy, oddací list atd.). Uteč!

ZDROJ: časopis Vlasta, Pod svícnem, https://www.ipsos.com/cs-cz, Topinka, D.: Domácí násilí z perspektivy aplikovaného výzkumu, 2016, agentura Ipsos. Průzkum byl proveden na přelomu července a srpna, zúčastnilo se ho 1050 respondentů starších 18 let

Čtěte také

Biorytmy

Čtěte také

Pozor na spánkový deficit! Biologické hodiny neošálíte a je to krůček k depresím

Čtěte také

Artritické ruce

Čtěte také

Artritida a bolest kloubů? Vyhněte se červenému masu a dalším 6 potravinám

Čtěte také

K hubnutí cvičení nestačí

Čtěte také

Chcete žít dlouho? Cvičení je důležitější než dieta, jen cvičením ale nezhubnete