Tím prvním prostě musí být La Primavera od Sandra Botticelliho. V překladu je to prostě Jaro a tenhle renesanční Ital ho viděl jako krasavici Venuši v záplavě květin. Původně se ten obraz taky jmenuje „Venuše jako symbol jara zdobena květinami Grácií“ a Sandro ho namaloval pro své mecenáše a přátele, rodinu Medicejských z Florencie, kde sám žil. Medicejové si ho původně pověsili do svého městského paláce, ale pak ho přestěhovali do svého domu mimo město, proslulé Villy di Castello. Když ho budete chtít vidět dneska, najdete ho ve Florencii v galerii Uffizi.

Úplně jinak než rozevlátý Ital viděl v roce 1565 jaro Vlám Pieter Brueghel. Na jaře se podle něj prostě pracuje a neběhá po hájích, tak ho to naučil jeho otec, Brueghel starší, který rád maloval výjevy z venkovského života.  

Čtěte také

Které byliny sbírat v tomto období

Čtěte také

Jarní bylinky sbírejte už nyní. Zkuste smrkové výhonky a tinkturu z břízy

V plenéru

Impresionisté by bez jara vůbec nemohli existovat, vždyť milovali malbu v plenéru, tedy v přírodě, a navíc všechny ty dojmy, které z ní tryskají. Obrazy Clauda Moneta s podobným tématem byste si mohli obložit obývák, my jsme vám vybrali malbu Kvetoucí sad, protože ji má ve sbírkách naše Národní galerie v Praze. Tento obraz namaloval kolem roku 1880 ve Vétheuil, kam rád jezdil tvořit.

Úzkostmi stíhaný Vincent van Gogh maloval svůj obraz růžově kvetoucího sadu v milovaném francouzském městě Arles od dubna roku 1888, kdy ještě v okolí doznívala zima. Během měsíce tehdy vytvořil celkem čtrnáct obrazů s motivem rozkvetlých stromů, inspirovaných japonskými tisky!

Čtěte také

Barvy, které si domů vyberete, o vás hodně prozrazují.

Čtěte také

Barvy v interiéru: Co o vás řekne bílá malba a proč zelená dává sílu

Česká stopa

Ani dvacáté století význam jara nezmenšilo, my jsme vám vybrali obraz Jaro, ztvárněný v letech 1923 až 1924 americkou malířkou Georgií O’Keeffeovou. Zachycuje na něm dům u jezera George ve státě New York, v němž pracoval její životní partner, fotograf Alfred Stieglitz.

Symbolům jara se nevyhýbali ani surrealisté, i když je to vlastně zvláštní, že jim taková idyla jako námět vyhovovala. Podívejte se, jak ho roku 1965 ztvárnil belgický malíř snových výjevů René Magritte. Olejem na plátno namaloval ptačí siluetu a hnízdo, kontrastní, ale logické.

Existence jara si samozřejmě všimli i čeští výtvarníci. Překrásnou verzi dal světu secesní malíř Alfons Mucha, jeho dívku Jaro můžete vidět na spoustě plakátů, hrnečků nebo šálků a taky především ve sbírkách Moravské galerie. Ženskou podobu dal tomuto období i jeho dávný předchůdce Václav Hollar.

Čtěte také

Bez sekačky se na zahradě prostě neobejdete

Čtěte také

Zahradní sezona začíná: Jaké nářadí opravdu potřebuje i každý začátečník