Kolikrát za den se tak v proudu povinností chytíte, jak myslíte na něco jiného, vaše hlava odplula k plánování dovolené nebo ke vzpomínkám na poslední vydařené rande? A na co konkrétně v takových chvílích myslíte? Spřádáte fantaskní životní plány, sníte o dokonalém partnerovi, utrácíte peníze vyhrané v loterii nebo myslíte na to, jestli vám brzo vykvete záhon na zahradě?

Po pár vteřinách se z těchto denních nebo bdělých snů vracíme do reality a naskakujeme tam, kde jsme přestali. Začneme zase poslouchat kolegu na poradě nebo se vracíme k pěti otevřeným oknům v Excelu, mezi kterými kopírujeme supernudná čísla. Anebo zjistíme, jak rychle nám utekl čas na rotopedu v posilovně.

Způsobuje chyby?

O denním snění se většinou nemluví moc hezky. Odvádí pozornost, způsobuje chyby, za volantem i havárie. Ale co je na něm špatného při rutinních činnostech v zaměstnání?

Profesorka psychologie na Georgia Institute of Technology Kelsey Merlová se se svými kolegy rozhodla pro nový přístup ke staré otázce, proč lidé unikají do denního snění a jaké účinky to má na naši produktivitu. Na začátku svého výzkumu si všimli, že ačkoliv je v práci velmi běžné myslet na něco jiného, než co děláme (děje se to až v polovině případů), v odborné literatuře se o tom skoro nemluví.

Hloubková studie, kterou doktorka Merlová se svým týmem vypracovala (výsledky zde), se zaměřila na konkrétní pracovníky a vyzpovídala je na téma jejich denních snů. Měli vlastními slovy popsat obsah svých bdělých představ i účinek toho, že se na chvíli zamysleli nad něčím jiným než svou prací. Konkrétní situace nenavozovali vědci laboratorně, ale zkoumali skutečné životní situace, kterými účastníci studie procházeli. Byla to skupina pracujících dospělých, v průměru jim bylo 40 let a pocházeli z různých profesí.

Ze zjištěných faktů pak psychologové analyzovali, co denní sny spouští – od stavů mysli (smutek, únava, nuda) přes vnější impuls (pohled na někoho nebo něco) po myšlenkové procesy (myslím na něco a to vede k myšlence na něco jiného). A zjišťovali i to, jak většinou končí – třeba pípne mail, přijde na vás řada na poradě nebo vás osloví kolega.

Naopak! Čerstvější mysl

Nejzajímavějším výsledkem studie byl efekt denního snění. Většina účastníků studie pozorovala pozitivní účinek na sebe i na pracovní výkon. Jeden počítačový technik řekl: „Moje denní sny jsou chvilkové, baví mě a odpočinu si díky nim.“ Jiní si všimli, že pak pracují s větší chutí nebo jim přijde nápad, který je vyvede ze stereotypu. Paní pracující v účtárně si všimla, že pak dělá méně chyb, „protože už jsem se nudila a můj krátký mentální výlet za vnoučaty mě znovu nahodil“.

Vědce překvapilo nejen to, že účastníci hlásili většinově pozitivní efekt denního snění, ale i to, že ho prý dokážou ovládat. Využít ho, když se nudí na poradě, která pro ně nemá žádný význam. A ukončit ve chvíli, kdy je jejich pozornost zase potřeba.

„Mikropřestávka, kterou denní snění představuje, dovolí lidem vědomě a efektivně vypnout pracovní svět, odpočinout si a pak se do něj zase vrátit,“ zní v závěru zmiňovaného výzkumu. Takže až vás někdo přichytí při zasněném pohledu z okna kanceláře, můžete s klidem říct, že si efektivně nabíjíte baterky a osvěžujete kreativitu. Ať to taky zkusí.

Zdroj: www.researchgate.net