Snad nikdy nebylo zastoupení mužské populace tak různorodé jako dnes. Ačkoli i v minulosti býval obraz chlapa coby silného bojovníka a živitele rodiny ženě za všech okolností nadřazeného mnohdy spíš sociálním konstruktem než jednoznačnou realitou, dnes je onen tisíciletitý prototyp definitivně rozmetán na kousky… „Moderní muž byl psychicky a fyzicky zdevastován do té míry, že jediná věc, která jej odděluje od toho, aby byl identifikován jako žena, je jeho penis,“ prohlásil Richard La Ruina, zakladatel poradenské společnosti PUA Training pomáhající mužům po celém světě v navazování vztahů se ženami.

Ubývání sil a zábava pro chudé

O tom, že se muži mění, jasně hovoří i vědecké výzkumy, zdaleka se netýkající pouze poznatku, že mužští předkové měli díky svému zemědělskému způsobu života až o 20 % více kostní hmoty. Ukazuje se totiž, že v určité fyzické nevýhodě jsou současní muži i v porovnání se svými otci. Mimo jiné by je například podle loňské studie uveřejněné v časopise Journal of Hand Therapy rozhodně neporazili v páce. Lékařský výzkum prokázal, že síla v rukou a pevnost stisku je dnes u mužů do 35 let výrazně menší, než jakou disponovali muži před 30 lety. Ve stejné době bylo také pravděpodobnější, že muži budou vykonávat manuální práci, jíž je dnes mnohem méně, a i chlapi, kteří by se ještě nedávno museli živit těžkou fyzickou dřinou, teď sedí na zadku u počítače. Svaly atrofují, tuky bytní, fyzická kondice jde do háje. A můžeme jít ještě dál. Biologové zjistili, že se nemění jen mužská stavba těla, ale třeba i jejich produkce vousů, což je možný důsledek úbytku testosteronu. Ukázkový plnovous dnes vypěstuje málokdo… Stejně jako ukázkové spermie.


„Za posledních 25 let klesl počet mužských spermií o 60 % a každý rok se spermiogram zhoršuje o dalších 1,6 %,“ tvrdí Štěpán Machač z ostravské kliniky Reprofit. Pravda je neúprosná – dříve se za normální považoval spermiogram s koncentrací 40 milionů spermií na mililitr, nyní je to 15 milionů. Ruku v ruce s těmito zjištěními pak jde i fakt, že pro řadu mužů přestává být atraktivní též samotný sex.


Podle odborníků jsou rozptýleni řadou jiných lákadel, kariérou a honbou za zážitky, které je nestojí příliš úsilí a neriskují při nich odmítnutí. Porno taky není k zahození. Společnost degraduje, a tak se prý za 50 let může stát, že se v Evropě ani nenarodí jiné dítě než ze zkumavky. „Pro muže dnešní doby je velmi těžké riskovat neúspěch při namlouvání, vyvíjet komunikační úsilí, které vede k sexu za účelem plození potomka. Současná společnost nabízí celou řadu velmi atraktivních a dostupných lákadel a sex se stal zábavou pro chudé. Nabízejí se různé zkratky, které umějí uspokojit rychle, někdy i lépe, a bez rizika, jako pornografie, autoerotika, cybersex, sex přes sociální sítě. Podle nedávných průzkumů přes 45 % Japonců ve věku 16 až 24 let nemá žádnou zkušenost s reálným sexem. Daleko horším zjištěním v uvedeném výzkumu je fakt, že 80–90 % mužů z uvedené skupiny chce ve svém panictví pokračovat nadále. Sex je obecně příliš nezajímá, a v Evropě to časem nebude jiné,“ soudí urolog Viktor Vik. „Ve finále bude jedno, jestli mají, nebo nemají kvalitní spermiogram, když na samotný akt ani nedojde.“

Nové slabší pohlaví


Svoji roli v tom všem, včetně například tendencí současných mužů co nejvíce odkládat založení vlastních rodin, hrají podle androloga, gynekologa a sexuologa Pavla Turčana i tzv. mamahotely, kdy se o muže stará do vyššího věku jeho matka a do jisté míry přebírá roli jeho partnerky. „V takových případech si muž na nezávazný sex někoho najde, ale už není puzen k tomu, aby se stěhoval a zakládal vlastní hnízdo. V pozdějším věku si pak hůře zvyká na to, že je třeba se omezit právě kvůli malému dítěti. Lépe jsou na tom muži, kteří se starají o domácí zvíře, ti zodpovědnost obecně chápou lépe,“ vysvětluje Pavel Turčan. „Zatímco v minulém století byl trochu divný ten, kdo rodinu ještě v 25 neměl, nyní je tomu přesně naopak.“


Postavení muže ve společnosti se však mění na všech frontách. Podle nejrůznějších statistik jsou muži více ohrožení nezaměstnaností, protože tradičně mužské průmyslové odvětví řídne. Jejich úloha klesá i v obvykle ryze pánské dominantě, jakou odjakživa bývaly nejvyšší posty. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj vytvořila mezinárodní databázi, která měří ekonomickou a politickou moc žen ve 162 zemích. S několika málo výjimkami se ukázalo, že čím větší je síla žen, tím větší je ekonomický úspěch země. Podle deníku The Guardian se muži v mezinárodním měřítku dnes pomalu stávají slabším pohlavím. „Úřad statistiky pracovních sil zjistil, že ženy v současné době zastávají 51,4 % manažerských a profesních pozic, zatímco před čtvrt stoletím to bylo 26,1 %. Současné zastoupení ale nadále stoupá,“ napsal list. Mužství však dostává na frak i v zemích, kde by to jeden nečekal. Ženy v chudých částech Indie jsou dnes vzdělanější než muži, aby uspokojily požadavky nových globálních call center. Takřka polovinu soukromých firem v Číně dnes už vlastní také ženy.


Evoluční psychologové již dlouho tvrdí, že jsme potlačeni sociálním imperativem vytvořeným ve vzdálené minulosti: Muži jsou ti rychlejší, silnější, schopnější, ženy jsou naprogramované k plození potomků a zajištění vhodného „poskytovatele“. Tenhle způsob myšlení po léta ohraničuje naše vnímání společenského pořádku. Jenže mnozí si dnes pokládají otázku: Co když muži a ženy neplní biologické imperativy, ale sociální role založené na tom, co bývalo efektivnější v dávné historii?

Ženské nebezpečí

Polemiku před časem vyvolala známá psycholožka Jiřina Prekopová, která v rozhovoru pro iDnes prohlásila cosi ve smyslu, že současní muži degenerují. „Mužská role v rodinách ustupuje. Muži dneska bývají v manželstvích daleko servilnější, než bývali jejich předchůdci. Přibývá mužů, kteří dělají domácí práce, dokonce chtějí být mužem v domácnosti, ať peníze vydělává žena.“


Pokud tomu tak je, skutečně lze hovořit o „degeneraci“, nebo spíš o logickém vývoji? Svět se mění. Chlapi dnes nemusí bojovat ve válkách, starat se o velká hospodářství, kácet stromy a sekat dříví, vozí se v autech a většinu práce za ně zastanou technologie. Vydělávat slušné peníze lze i vleže na gauči online nebo pomocí SMS. Současní chlapci k tomu všemu pocházejí vesměs z rozvedených manželství, většinou zůstávají s matkami a chybí jim mužský vzor, v důsledku čehož bijí psychologové obzvlášť na poplach. Nabízí se však poněkud zlomyslná otázka, zda by výše zmíněný „mužský vzor“ bylo skutečně to, co by k budování svého mužství potřebovali nejvíce.

„Je báječné vidět dívky a mladé ženy dokonale připravené na úspěch v nadcházejících letech,“ napsala Hanna Rosin, izraelsko-americká autorka knižního bestselleru Konec mužů. „Ale nechat generace chlapců, aby vyrostly bez kořenů a povrchně, zrovna recept na dobrou budoucnost není. Muži dnes navíc mají jen málo přirozených podpůrných skupin, společností pro mužská práva, nemají vzory, mantinely, tápají v nejistotě. Myslím, že za této situace je namístě rostoucí sílu žen vnímat jako hrozbu spíše než ji oslavovat.“

Jsem krásný

Muži jsou jiní, než bývali dříve. Přestávají se stydět za emoce. Slzy na zarostlé tváři už začínají postrádat punc nepatřičnosti. Místo na vojnu chodí na mateřskou dovolenou. Zatímco i nadále představují drtivou většinu vězňů, bezdomovců a narkomanů, na druhé straně vstupují do sfér výsostně ženských. Konkurují slečnám špulícím na YouTube rty a obsáhle popisujícím, jak si na oko nanést třpytku. Současnému módnímu světu do značné míry vládnou tzv. beauty boys, vyžívající se v používání řasenek, rtěnek a make-upů. Světoznámá kosmetická značka Rimmel si loni za tvář své kampaně zvolila dnes 18letého Brita Lewyse Balla, provozujícího svůj vlastní kanál na YouTube, slavícího celosvětový úspěch se svými beauty blogy a prohlašujícího, že dnes může make-up nosit úplně každý. Připojil se tak ke svým hvězdným kolegům včetně Jamese Charlese, který je pro změnu tváří americké kosmetické značky CoverGirl, či Mannyho Gutierreze, reprezentujícího firmu Maybelline a prohlašujícího: „Žijeme v době, kdy nám už naštěstí genitálie nediktují, co můžeme nosit na obličeji.“

Nejznámějším mužem prezentujícím tento trend je dnes pravděpodobně Jeffree Star, americký model, módní návrhář a vizážista, miláček slavných, který už na základní školu chodil s kompletním make-upem a víkendy trávil v klubech, kde kromě výrazného líčení okouzloval i ultra vysokými podpatky.

Mezinárodní statistiky se shodují na tom, že málokteré průmyslové odvětví podléhá takovému boomu jako mužská kosmetika. Výzkumy firmy Mintel uvádějí, že takřka polovina mužů dnes používá pleťové přípravky a stále více jich sahá po doplňcích typu masek či korektorů. Kosmetické firmy vyrábějí kromě klasických mascar i „manscary“ a vedle tužek na oči – eyelinerů také „guylinery“. Přibývá těch, kdo si malují nehty, a po světě vznikají „nail art“ salony pro muže, kde si zájemci mohou vybírat ze specifických pánských motivů. Astronomických zisků dosahuje vlasový kosmetický průmysl, ať již jde o mužské šampony, růstová séra nebo barvy. Osobní péče je jedna ze zásadních priorit chlapů po celém světě.

Výzkumy potvrzují, že stále více mužů vnímá tlak reklam, kde se objevují výhradně štíhlí svalovci s upraveným obočím a hlavou plnou vlasů, a snaží se jim přiblížit. Rok 2019 měl být podle předpokladů rokem, kdy mužský make-up vstoupí do hlavního proudu. A magazín CNN na to konto přinesl rozbor s titulkem „Make-up mění význam maskulinity“. Není divu. Jak prohlásil profesor sociální psychologie na univerzitě v Leedsu Brendan Gough: „Make-up je zatím jedna z posledních nedobytých ženských pevností, ale už brzy se to změní.“