Jak jste se dostala k tématu zdravého spánku?
Před časem si mne našlo samo. V hektické profesi novinářky a redaktorky jsem se jednoho dne dostala do bodu, kdy to s mým spánkem nešlo dál. Tehdy jsem zjistila, že v českém prostředí neexistuje mnoho hlubších a relevantních zdrojů informací, jak si z takového stavu pomoci a neuvíznout ve slepé uličce terapií a prášků. Po dlouhých měsících spánkových problémů a studia různých metod u nás i v zahraničí jsem se ve Francii, kde jsem tehdy žila, seznámila s kognitivně behaviorálním přístupem. Ten na spánkové problémy nahlíží jako na produkt našeho myšlení a chování a učí, jak se ve věci spánku oprostit od emočního balastu a vzít ho znovu do svých rukou. O účinnosti těchto metod jsem se přesvědčila sama na sobě a posléze jsem založila svůj web, abych toto téma přenesla do Čech a prošlapala cestičku ostatním.
Jaké chyby dělají podle vás lidé nejčastěji?
Neuvědomují si, že spánek je plodem celého dne. Většina z nás si jeho kvalitu spojí s včasnou večerkou nebo rituály kolem usínání – ty největší spánkové chyby ale často děláme uprostřed denního chodu. Spánek je de facto hormonální záležitost, která souvisí se správným timingem denních činností, adekvátní prací se světlem, s pohybem, stresem. A také únavou… Většina z nás každý večer zažívá vyčerpání psychického rázu a netuší, že únavy, kterou naše tělo očekává, se jim naopak nedostává. Na druhém místě bych zmínila ničivý vliv modrého světla, o kterém se sice hodně píše, ale za zavřenými dveřmi máme s digitálním detoxem všichni stejné problémy. V médiích se stále mluví o tom, že spánek odsouváme na vedlejší kolej, od svých čtenářů mám ale i opačnou zkušenost: setrvalé myšlenky na spánek, jeho potřebu a deficit často výrazně nahrávají chronické nespavosti. Velkou neplechu mohou nadělat i křečovité snahy o relaxaci, dýchání a „vypnutí hlavy“ v případech, kdy s těmito technikami člověk nemá zkušenosti a vrhá se na ně bezprostředně před spánkem. A konečně téma, o kterém se zatím moc nemluví, ale věštím mu velkou budoucnost – souvislost spánkových problémů a chronické únavy s mikrobiomem v našem trávicím ústrojí.
Může se k dobrému spánku dopracovat každý sám – bez pomoci lékaře, bez léků?
Kaleidoskop spánkových poruch je pestrý a zajisté existují indikace, které vyžadují zásah lékaře. Pokud se však zaměřím na neduh, který Čechy sžírá zdaleka nejčastěji – tedy problémy s usínáním, nespavost a ubíjející únava – pak je namístě si v první řadě ozřejmit ony „prášky na spaní“. Ty, které nám předepisují lékaři, většinou fungují na principu tlumení, postupem času ztrácejí účinnost a posilují u pacientů závislost a pocit bezmoci. U volně prodejných preparátů zase dodnes postrádáme přesvědčivou klinickou studii o účinnosti. Pokud zblízka pohlédneme na spánek a jeho anatomii, selský rozum nám rychle napoví, že pilulka není schopna tyto jedinečné procesy suplovat.
Co je ten nejdůležitější krok?
Přijměte stoprocentní zodpovědnost za vše, co se okolo vašeho spánku děje. Nehleďte zbytečně daleko dopředu a vsaďte na malé, zato konstantní krůčky. Po dobu léčby vyznávejte pravidelnost. A samozřejmě na prvním místě je nutné svůj spánek důkladně poznat. Proto každému doporučuji alespoň 7 dní po sobě vést spánkový deník. Stejným krokem začínají i mé knihy a kurzy.
ZDROJ: časopis Vlasta
