Každý má své biorytmy nastavené trochu jinak, do jisté míry závisí na našem zaběhnutém životním stylu. „Narušení biorytmů může dlouhodobě přispívat k různým změnám v organismu. Mnoho výzkumů uvádí, že dlouhodobé narušování procesu spánku může vést k psychickým obtížím různé intenzity,“ říká Mgr. Kateřina Vozáryová z psychologické poradny. „Kromě denních rytmů, které mají zhruba 24hodinovou periodu, nás ovlivňují ještě ty s delší periodou, u žen třeba menstruační cyklus, nebo sezonní cykly, kdy se například s nadcházející zimou zpomaluje metabolismus a člověk by nejraději zalehl k zimnímu spánku,“ říká MUDr. Rodion Schwarz, praktický lékař.

Čtěte také

Artritické ruce

Čtěte také

Artritida a bolest kloubů? Vyhněte se červenému masu a dalším 6 potravinám

Vyčerpaný organismus

Velký problém pro organismus představuje třeba nepravidelná pracovní doba nebo rovnou práce na směny. „Pokud bdělost a spánek, práce a volný čas, námaha a relaxace apod. probíhají pokaždé v jinou denní dobu, organismus se musí neustále adaptovat na nové podmínky a nemůže tak dosáhnout rovnováhy. Tato nekonečná adaptace ho stojí velké množství energie. Spousta dnešních studií uvádí, že práce na noční směny je dlouhodobě zdraví škodlivá, někteří odborníci ji dokonce dávají do souvislosti s rozvojem autoimunitních onemocnění. Je potřeba si uvědomit, že přizpůsobivost organismu na zmiňované proměny v rámci denní i noční rutiny se s přibývajícím věkem snižuje,“ říká Mgr. Vozáryová.

Čtěte také

Francie je zemí dobrého jídla

Čtěte také

Kde ve světě se jí nejzdravěji? Malé porce, pálivá jídla i sklenka vína

Pozor na práci v noci

V dnešní hektické době, která je často označována jako 24/7, je noční práce mnohdy nezbytná. Velké riziko představují také pracovní úvazky navíc nebo práce při mateřské dovolené, kdy své denní rytmy přizpůsobujeme okolnostem, a organismus tak nemá šanci na pravidelnou rekonvalescenci. Je třeba si uvědomit, že jde v prvé řadě o zdraví! Lidem pracujícím v noci se za světla tvoří méně melatoninu, hormonu spánku. U některých lidí i jedna noční směna dokáže narušit přirozený cirkadiánní rytmus.

Od nespavosti je jen krůček k depresím

Kromě nedostatku spánku a zhoršení jeho kvality, což může vést až k chronické nespavosti či poruchám spánku, se lidé pracující v noci běžně potýkají se zvýšenou únavou, úzkostmi, depresemi, žaludečními a trávicími obtížemi. Zároveň u těchto lidí roste riziko kardiovaskulárních onemocnění i rakoviny. Lidé s chronickým nedostatkem spánku se také častěji potýkají s vyšším krevním tlakem, obezitou či cukrovkou a jsou více ohroženi Alzheimerovou chorobou i demencí.

Čtěte také

Migréna není jen obyčejná bolest hlavy. Záchvaty lze ale minimalizovat prevencí.

Čtěte také

Botox nebo hořčík na migrénu. Tipů, jak s ní zatočit, je víc. Fungují všechny

Jak se vrátit do pohody

Jednou z nejjednodušších věcí, které můžete udělat pro své tělesné i duševní zdraví, je přestat si ničit cirkadiánní rytmus. Tedy pokusit se vymanit z nočních směn, alespoň v určitém věku, ale ani pozdě do noci nepracovat při bílém umělém osvětlení. Hlavním pravidlem udržení stabilního cyklu spánku a bdění je 8 hodin před plánovaným ranním probuzením zhasínat. A to i tehdy, když se vám nechce spát. Krátké svícení (třeba i jen 3 minuty) ničí biorytmus úplně stejně, jako kdybyste svítili hodinu. Přípustné je pouze slabé červené či žlutočervené světlo bez modré a bílé složky.

Zákeřné modré světlo

Když za tmy pracujete s počítačem, nastavte si barvy ve stylu červeno-černého terminálu. Z hlediska biorytmů by byly nejvhodnější červené noční lampy pro pokoj, záchod i koupelnu. Výhodou je, když do místnosti, v níž spíte, ráno nahlíží slunce. I proto mají mít ložnice okna k východu. Když večer budete používat jen světla v barvách ohně, kterému je náš vnitřní pračlověk uvyklý, cirkadiánní rytmy si udržíte v normálu.

Čtěte také

Dostatek spánku je důležitý pro zdraví

Čtěte také

Málo spánku ničí tělo. Zkuste desatero spánkové hygieny. Předejdete nemocem

Zpátky k přírodě

Přemýšlejte o ročním období a o svítání a soumraku ve vztahu ke svému spánku. Snažte se uložit se ke spánku nejpozději v 11 večer a nevstávejte dříve než kolem páté hodiny ráno. Snažte se, abyste měli dostatek denního světla během dne. Především v zimě. Pokud během zimních měsíců spíte do oběda, pak už mnoho hodin, kdy je ještě denní světlo, nezbývá. A to spánkovému biorytmu lidského těla neprospívá. Proč? Protože organismus nemá tolik času si sám vyrobit dostatečné množství melatoninu, klíčového hormonu spánku. K jeho výrobě denní světlo potřebujete.

Recept, jak se dožít „stovky“

Už v 70. letech 20. století se nechal stoletý Japonec Mičiko Jukotava slyšet: „Celý život jsem jedl a spal jako dítě. Ráno jsem vstal po páté, večer ulehl po osmé. Jen dvakrát jsem to porušil: když žena rodila a když vybuchla místní sopka.“ Pravidelný spánek je evidentně elixír dlouhověkosti.

Zdroj: www.vlasta.cz Mojra.cz Wikipedia.cz Adaptogeny.cz

Čtěte také

Některé potraviny obsahují škodlivé látky

Čtěte také

Znáte kumarin? Tady je dalších 5 toxinů z jídla, kterým je dobré se vyhýbat

Čtěte také

Po padesátce se vaše tělo mění po fyzické i psychické stránce.

Čtěte také

Co můžete očekávat ve svých padesáti? Takhle se změní vaše tělo

Čtěte také

Potlačováním strachu vznikají úzkosti

Čtěte také

Strach nepotlačujte, naučte se mu čelit. Zabráníte úzkostem. Pomáhá kineziologie