Klíček a výhonek je totéž.

Není.

Krátký klíček se objeví zhruba po jednom až třech dnech, v semínkách se mezitím částečně přeměnily složité sacharidy na jednodušší (škroby na cukry) a zvýšila se v nich aktivita některých enzymů. Stále ještě ale obsahují látky, které mohou působit potíže – například v semenech luštěnin zůstávají v této době ještě sloučeniny, které způsobují nadýmání.

Zdroj: Youtube

Výhonek se vytváří po čtyřech až dvanácti dnech. Tyto mladé rostlinky jsou nutričně nejbohatší. Kromě jednoduchých sacharidů, bílkovin a vlákniny obsahují také chlorofyl, spoustu enzymů, vitaminů a dalších prospěšných látek. V této době už v nich nezůstaly žádné škodlivé látky a jsou snadno stravitelné.

Nakličovat lze všechna semena.

Ne.

Pro klíčení jsou vhodná pouze potravinářská semena, nejlépe v biokvalitě. Nevhodná jsou semena určená pro zahrádkářské účely, protože ta mohou být chemicky ošetřena. Ke klíčení se nejlépe hodí obiloviny (pšenice, špalda, žito, ječmen, bezpluchý oves, neloupané proso), luštěniny (čočka, cizrna, mungo, sója, adzuki, vojtěška a další), semena zeleniny (řeřicha, ředkvička, ředkev, hořčice, brokolice, červené zelí, česnek, pór) a také sezam, slunečnice, žlutý len, proso nebo třeba amarant.

K růstu potřebují vodu, teplo a hlavně slunce.

Ano i ne.

Voda je při nakličování zásadní, semínka nesmí nikdy vyschnout, protože by se klíčení zastavilo, ale ani stát ve vodě, protože by začala zahnívat. Semena před klíčením vždy necháme nabobtnat ve vodě, obvykle stačí namočit je na 12 hodin (vodu za tu dobu alespoň 2x vyměníme). Pokud chceme snížit výskyt bakterií, můžeme do namáčecí vody přidat trošku kyseliny citronové. U luštěnin se může stát, že některá semena nenabobtnají a zůstanou ležet u dna – ta odstraníme, protože nenaklíčí.

Semínka umístíme v jedné vrstvě do klíčicí nádoby a 2x–3x denně je propláchneme čistou vodou a přebytečnou tekutinu vždy necháme alespoň 30 minut odkapat. Pokud máme semena na miskách, proplachovat je nemusíme, zato je musíme pravidelně mlžit vodou z rozprašovače.

Většina semen klíčí při teplotě 18 až 21 °C, nesmí ale být vystavena průvanu.

Sluneční záření není při klíčení podmínkou, ba naopak – například semena umístěná ve sklenici mu nesmíme vystavit, protože by se zapařila. Semínkům na miskách slunce neublíží, nesmí však vyschnout, takže je musíme mlžit častěji.

Ke klíčení potřebujeme speciální nádobu z obchodu.

Ne.

Použít můžeme v podstatě jakýkoliv typ nádoby, vždy však musí mít otvory, kterými může odtékat přebytečná voda. Co vše lze použít? Umělohmotné mističky od zeleniny (do dna prorazíme několik otvorů a dno pak vyložíme netkanou textilií), misky z pálené hlíny s podmiskou (jsou vhodné především pro drobná semena, např. vojtěšku) a pro semena produkující sliz (len, řeřicha a další), sklenice s víkem (do něj uděláme díry, namísto víčka můžeme použít i silonovou punčochu, kterou připevníme gumičkou), čočka a sója mungo se nakličují v silnější vrstvě, protože pro tvorbu kvalitních silných výhonků potřebují být trochu „našlapané“ – tady se osvědčila PET lahev, které uřízneme hrdlo a do dna propíchneme několik otvorů.

Drží se v nich nebezpečné mikroorganismy a plísně.

Ne.

Podmínkou ovšem je, že při nakličování dodržujeme úzkostlivou hygienu (znovupoužitelné nádoby vždy vydezinfikujeme, netkanou textilii vyměníme za novou) a semínka několikrát denně proplachujeme pitnou vodou. Konzumovat bychom je měli vždy čerstvé a pokud možno je nevařit, abychom zachovali obsah prospěšných látek. Můžeme jimi posypat například salát, přidat je do müsli, jogurtu či polévky, rozmixovat je do smoothie. Pokud klíčky nebo výhonky nestihneme zkonzumovat, můžeme je nanejvýš čtyři dny uchovat v chladničce.

Obsahují hlavně vitamin C.

Ano i ne.

Naklíčením jeho množství oproti původnímu stavu opravdu významně stoupá, klíčky a výhonky ovšem obsahují spoustu dalších, zdraví podporujících látek: vitaminy skupiny B (především v naklíčených semenech a výhoncích obilovin a luštěnin), esenciální aminokyselinu lyzin, která podporuje imunitu a léčbu některých srdečních onemocnění (ve výhoncích luštěnin), a tryprofan (v klíčcích obilovin), minerální látky a stopové prvky – vápník, hořčík, fosfor, železo, měď, mangan, zinek a další, rostlinná barviva antokyany, která patří mezi antioxidanty (ve výhoncích rostlin s červenými listy – červené řepě či červeném zelí), chlorofyl, který má významné detoxikační a protiinfekční účinky, urychluje hojení a příznivě působí na tvorbu červených krvinek (je obsažený ve výhoncích, především obilovin).

Aby se vám to povedlo

Aby se vám to povedlo

5 rad Pavla Ovesného pro začátečníky i pokročilé

  1. Občas nevyklíčí všechny fazolky mungo a kousnutí do takřka kamenného zrníčka může být velmi nepříjemné, až nebezpečné pro zuby. Před konzumací proto všechny pomalu sypu ze sklenice na porcelánový talířek. Ty nevyklíčené cinknou, a tak je snadno odhalím a předejdu nepříjemnostem.
  2. Semínka a zrna se nejprve musí namočit alespoň ve dvojnásobku vody. U těch větších (mungo, cizrna, čočka a podobně) na 12 hodin, u menších (pohanka, quinoa, vojtěška) stačí 3 až 5 hodin.
  3. Namáčejte při pokojové teplotě, mimo přímé sluneční paprsky.
  4. Proplachujte minimálně dvakrát denně, v létě, kdy jsou teploty vyšší, klidně třikrát nebo čtyřikrát. Vyšší teploty nahrávají plísním a rychlejšímu osychání. Semínka by měla zůstat na povrchu mírně vlhká, to jim stačí na to, aby růst klíčků pokračoval. Kdyby bylo vody příliš, začnou kvasit.
  5. Doba klíčení se liší teplotou a také druhem semínek. Mungo můžete mít už za dva dny, pokud chcete delší výhonky u drobnějších semínek, počkáte si třeba 5 až 7 dní. U větších semen jsou chutnější kratší klíčky, delší mají smysl u drobných semínek, kde stojí za to počkat si na první lístky a získat tak i chlorofyl.

První pokus

Těm, kteří ještě nikdy nic neklíčili a chtějí to zkusit, radí Pavel Ovesný

Připravte si mungo (nejlépe v biokvalitě), zavařovací sklenici „sedmičku“ a cedník. Do sklenice nasypte fazolky, aby zabíraly čtvrtinu až třetinu objemu, a nalejte vodu až po okraj. Postavte ji při pokojové teplotě v kuchyni tak, abyste ji měli na očích. Fazolky nechte bobtnat alespoň 6 hodin, ideálně přes noc. Ráno na sklenici přiložte cedník a vylejte veškerou tekutinu. Dopusťte cca do poloviny čistou vodu, sklenicí zatřeste a přes cedník vodu znovu vylejte. Od této chvíle mungo dvakrát až třikrát denně proplachujte tímto způsobem. Jakmile se objeví cca půlcentimetrové klíčky, což může být podle teploty nejdříve za cca 48 hodin, přemístěte sklenici do lednice. Klíčky budou růst dál, ale už o poznání pomaleji. Dalším proplachováním nic nezkazíte – já už to obvykle opakuju, až když se je chystám sníst. V lednici vydrží 3 až 4 dny.

ZDROJ: časopis Vlasta, časopis Báječná žena, www.vegmania.cz