S termínem „spiritual bypass“ přišel už v 80. letech psychoterapeut a buddhistický učitel John Welwood. Začal si tehdy všímat, že lidé (včetně něj samotného) často používali duchovno a duchovní metody jako štít. Spíše než by pracovali se skutečnými emocemi nebo konfrontovali nevyřešené problémy, začali aplikovat duchovní obcházení jako sílu, která jim pomáhala vyhnout se komplikovaným pocitům nebo problémům. V dnešní době se spirituální bypass velmi rozšířil a mezi námi je spousta lidí, kteří se „skrývají“ za duchovno nebo duchovní praktiky, místo aby svoje problémy skutečně vyřešili (nebo se o to aspoň pokusili).
Příčiny duchovního obcházení
Duchovní obcházení funguje jako forma obranného mechanismu. Chrání nás před věcmi, které se zdají být příliš bolestné na to, abychom se s nimi vypořádali, ale i tahle ochrana má svou cenu. Ignorování nebo vyhýbání se problémům může z dlouhodobého hlediska stres ještě zhoršit a později znesnadnit řešení problémů. Při jeho utváření hraje roli i fenomén zvaný well-being, který často vyzývá lidi k trvalému optimismu. Učí lidi, že nemohou být zdraví, pokud nejsou schopni povznést se nad jakoukoli negativitu. Problém je ale v tom, že i negativní emoce jsou normální a často nás upozorňují na to, že je třeba něco v životě změnit. Ignorovat negativní emoce nemá smysl. K tendenci vyhýbat se obtížným nebo bolestivým emocím přispívá taky individualistická kultura, která podporuje myšlenku, že lidé musí za každou cenu usilovat o seberealizaci, aby dosáhli skutečného štěstí.
V čem spočívá nebezpečí
Duchovní obcházení není vždy špatné, v době vážného emotivního utrpení to může být způsob, jak dočasně zmírnit frustraci či úzkost. Psychologové a vědci ale naznačují, že spirituální bypass může být škodlivý, pokud jej využíváme jako dlouhodobou strategii k potlačení problému. Co všechno může způsobit? Mezi potenciální negativní důsledky patří úzkost, slepá věrnost vůdcům, spoluzávislost, problémy s ovládáním, emoční zmatek, nadměrná tolerance nepřijatelného či nevhodného chování, pocity hanby či duchovní narcismus. V lidech narůstá pocit vlastní duchovní nadřazenosti a přesvědčení, že traumatické zážitky musí sloužit jako „zážitky z učení“ a že duchovní praktiky jsou vždy pozitivní. Často také dochází k pocitům odloučení a ignoraci přítomnosti.
Popírání negativních emocí
Lidé praktikují duchovní bypass často proto, že se domnívají, že by neměli cítit to, co cítí. Negativní emoce mohou být občas ohromující. Pocity hněvu, znechucení, mrzutosti a vzteku mohou být nepříjemné a lidé kvůli nim mohou cítit vinu či stud. Duchovní obcházením nám nepomáhá najít řešení, jak se vypořádat s negativními pocity a jakýmikoli následnými reakcemi na ně, ale spíše jak se jim zcela vyhnout. Stejně jako byste se neměli snažit potlačit své vlastní negativní emoce, neměli byste před vlastními emocemi „zachraňovat“ ani ostatní.
V životě existují dobré i špatné pocity
I když se zdá, že duchovní bypass může být méně škodlivý než jiné metody obcházení, může vést k tomu, že člověk jako jednotlivec stagnuje a nenaplňuje svůj potenciál. Někdo se může cítit nadřazeně nad ostatními, někdo místo toho, aby o svém konfliktu mluvil, bude meditovat, místo setkání s přáteli raději navštíví chrám, místo aby čelil svému nepohodlí, bude se modlit. Problém nespočívá ale v zapojení do těchto duchovních praktik, problém je, že je používáte jako štít, abyste se cítili lépe – ne ze skutečně duchovních důvodů. Meditace jako taková může být samozřejmě užitečný způsob, jak se vypořádat se stresem, stejně tak modlitba může poskytnout pocit klidu. Rozdíl spočívá v záměrech těchto aktivit. Pokud představují způsob, jak se cítit duchovně „lepší“ než ostatní, pak pravděpodobně fungují převážně jako duchovní bypass. V životě si nemůžeme vybrat, jaké emoce budeme zažívat a prožívat, nejsou jen dobré myšlenky, pocity. Abychom mohli zažít let nahoru, musíme zažít i pád.
Jak čelit tendenci k duchovnímu bypassu
Vyvarujte se označování emocí jako dobré nebo špatné. I když mohou být některé emoce negativní nebo nepříjemné, slouží svému účelu. Emocionální zážitky nejsou špatné ani nejsou tabu, a prožívání těchto emocí z vás nedělá špatného člověka. Zkuste na své emoce pohlížet s přijetím a nezapomeňte, že všechny emoční stavy jsou pouze dočasné. Vyhýbat se negativním myšlenkám není řešení, ba naopak. Přijměte je, nebojte se je prožít a použijte je tak, abyste posílili ty pozitivní. Nasazení růžových brýlí a ignorování problémů nic nevyřeší. Nepříjemné pocity jsou často jen známkou toho, že něco není v pořádku a je třeba to změnit. Když budete neustále omezovat nepohodlí tím, že se mu budete vyhýbat, situace, které vám způsobují úzkost, nezmizí. Dívejte se na ně spíše jako na příležitost k transformaci než jako na zátěž, které je třeba se vyhnout. Ovšem samotné duchovní praktiky mohou být pozitivní silou ve vašem životě. Výzkumy naznačují, že lidé, kteří se věnují duchovním praktikám, jsou méně náchylní k depresím, lépe se vyrovnávají se stresem a jsou obecně v lepší psychické pohodě.
