Dnes je Světový den srdce. Co dělat, aby bilo jako zvon, a ne na poplach!
Dnes si připomínáme celosvětový svátek jednoho z nejdůležitějších orgánů v našem těle, SRDCE! Bohužel, právě srdeční choroby se řadí mezi jedny z nejčastějších příčin úmrtí v České republice.
Na 29. září každoročně připadá Světový den srdce vyhlašovaný Světovou federací srdce (WHF) a Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Jeho cílem je zejména prevence kardiovaskulárních onemocnění a osvěta o možnostech jejich léčby. Srdeční onemocnění jsou každý rok zodpovědná za asi 30 % úmrtí v České republice.
V hlavní roli obezita
Velkým rizikem srdečních onemocnění je obezita. V Evropě trpí nadváhou nebo obezitou přes polovinu všech dospělých, u nás je situace ještě horší (cca 60 %). Nadváha způsobuje mnoho zdravotních problémů, které jsou rizikové právě pro kardiovaskulární onemocnění. Vysoký cholesterol, vysoký krevní tlak, cukrovka a celkové zatížení pohybového aparátu srdci rozhodně nesvědčí. „Ať jsme tlustí na tři prsty, říkaly nám naše babičky, když jsme byli malí. Bohužel tehdejší pohled na obezitu jako symbol zdraví a dostatečné výživy je v současnosti po právu zcela opačný. Z obezity se stal vysoce rizikový faktor pro řadu nemocí, zejména v souvislosti s cukrovkou, vysokým krevním tlakem a aterosklerózou,“ říká prof. MUDr. Miroslav Souček, CSc., garant projektu Srdce v hlavě.
Zdravé evropské srdce
Zdravé srdce má dokonce své číslo, a to Evropské číslo zdravého srdce: 0–30–5–140–90, které určili odborníci na konferenci v Lucemburku v roce 2005. Číslo v sobě zahrnuje: 0 vykouřených cigaret denně, minimálně 30 minut fyzické aktivity každý den, cholesterol v krvi pod 5 mmol/l a krevní tlak pod 140/90 mmHg.
Zákeřný cholesterol
„Cholesterol je pro lidské tělo nepostradatelný. Jedná se totiž o látku nezbytnou při zpracování tuků, syntéze hormonů či tvorbě buněčných membrán. Najdeme ho v každé naší buňce. Nebezpečí pro člověka však obvykle představuje až jeho zvýšená koncentrace v krvi. Ta totiž může způsobovat některá závažná onemocnění srdce,“ vysvětluje PharmDr. Ivana Lánová. Lidský organismus si většinu potřebného cholesterolu zvládne vyrobit sám v játrech. Zbytek pak přijme ve stravě, konkrétně v potravinách obsahujících živočišný tuk. Měli bychom si ovšem dávat pozor na množství cholesterolu, které tělu dodáváme. Vysoká hladina cholesterolu v krvi je nejen pro srdce velmi nebezpečná.
Potraviny snižující hladinu cholesterolu:
- Ovesné vločky: jen dvě hrsti vloček dokáží snížit hladinu LDL cholesterolu o 5,3 %.
- Losos a tučné ryby: obsahují kvalitní tuky a esenciální oleje.
- Ořechy: 40 gramů vlašských ořechů, které budete konzumovat denně po dobu 1 měsíce, sníží cholesterol o 9,3 %.
- Fazole: snižují cholesterol díky vláknině.
- Špenát: obsahuje lutein, což je látka, která je schopná odstranit z cévních stěn cholesterol.
Vysoký krevní tlak
Hodnota krevního tlaku vyjadřuje, jakou silou proudí krev ze srdce do celého těla a zároveň jakým náporem působí na cévní stěny. Tato síla je nezbytně nutná pro zajištění krevního oběhu a fungování těla, ale pokud je příliš vysoká, může poškozovat srdce a cévy a mimo jiné i mozkové tkáně a oční nervy. Vysoké hodnoty krevního tlaku mohou být ovlivněny dědičností, ale je za ně zodpovědný i nezdravý životní styl, velmi úzce spojený s nevhodnou stravou a špatným duševním zdravím.
Nutná je prevence
Pravidelný pohyb by měl být samozřejmostí pro každého z nás, nejen pro lidi s problémy se srdcem. Ti by naopak měli po dohodě s lékařem zvážit, jaký sport a v jaké míře je pro ně vhodný. Přiměřený sport je pro posílení srdce velmi účinný, ideální je cvičit 150 minut týdně. Pokud si denně vyčleníte alespoň 30 minut na fyzickou aktivitu, i to stačí. Ať už se jedná o svižnou procházku, běh, kolo, nebo cvičení doma. Lidé, kteří se pravidelně hýbají, mají nižší pravděpodobnost výskytu nemocí srdce a cév. „S pravidelným pohybem se zvýší výkonnost našeho kardiovaskulárního systému, zlepší se funkce našich cév a máme pak dobrou šanci prožít delší život v lepší kvalitě. A právě kvalitu života považuji za jednu z největších výhod pravidelné pohybové aktivity. Budeme se také lépe cítit psychicky i fyzicky. Navíc bude v některých případech možné v budoucnu snížit počet léků, které máme předepsány,“ říká o důležitosti pohybu prof. MUDr. Richard Češka, spoluzakladatel projektu Srdce v hlavě.
Ženy často příznakům infarktu nevěnují dostatečnou pozornost
Na rozdíl od mužů, kteří často pociťují postřehnutelné příznaky problémů se srdcem, jako je bolest v hrudi či vystřelující bolest v ruce, symptomy u žen jsou méně zjevné. Ve skutečnosti 64 % žen, které podlehly náhlé srdeční smrti, si předtím nestěžovalo na žádné problémy. Mohly si je totiž splést s něčím jiným a nepřikládat jim váhu.
Níže uvedené symptomy, seřazené sestupně podle závažnosti, udávaly ženy, které dostaly infarkt:
- neobvyklá únava či letargie
- neklidný spánek
- dušnost
- poruchy trávení nebo nepříjemné pocity podobné refluxní chorobě jícnu
- úzkost
- rychlý pulz / srdeční tep
- tíha nebo slabost v rukou
- problémy s pamětí
- problémy s viděním
- ztráta chuti k jídlu
- brnění v rukou či dlaních
- problémy s nočním dýcháním
Zdroj: www.vlasta.cz Benu Lékárna, Srdce v hlavě, Vylectese.cz