Za infarkt může krevní skupina (Pravda)

To, jakou máte krevní skupinu, může ovlivnit riziko vzniku srdeční příhody. Nevěříte? Poslední vědecká studie, jež probíhala 20 let, ukazuje, že u lidí, kteří mají krevní skupinu A, B nebo AB, se infarkt vyskytuje častěji než u jedinců s typem krve 0. U ábéčkářů je ve srovnání s nulkami pravděpodobnost vzniku srdečního infarktu dokonce o 23 % vyšší. Vysvětlení, proč tomu tak je, nabízejí laboratorní testy, které dokazují, že krevní skupina A je spojena s vyšší hladinou „špatného“ cholesterolu, a u osob s AB se často vyskytují záněty a infekce, což negativně ovlivňuje funkci cév. Naopak nulky mají v krvi vyšší koncentraci sloučeniny, která podporuje průchod krve.

Žen se infarkt netýká (Mýtus)

Zatímco mladé dívky jsou před infarktem do určité míry chráněny ženskými pohlavními hormony, u žen v období menopauzy, kdy hladina estrogenu rychle klesá, se riziko vzniku infarktu zvyšuje. Navíc jsou to právě ženy, které jsou k vyšetření cév a srdce posílány méně často než muži. Prevence je u žen často podceňována. Proto, když je u nich v pozdějším věku diagnostikována srdeční porucha, jsou mnohé z nich překvapeny.

Mladí nejsou ohroženi (Mýtus)

V rukou záchranářů nekončí pouze padesátníci a starší ročníky, ale i mladí lidé kolem třicítky (v tomto věku se jedná více o muže). Důvodem jsou nejen genetické dispozice, ale především nezdravý a neaktivní způsob života, alkohol a cigarety. Problémy se srdcem, nehledě na věk, může odhalit také váš vzhled. Dánská studie odhalila, že u lidí, kteří mají pleš, vrásky na ušním lalůčku nebo tukové výrůstky v okolí očí, je pravděpodobnost srdečního infarktu o polovinu vyšší.

Varovným signálem je bolest na hrudi (Mýtus)

Přestože v mnoha případech je bolest na hrudi, respektive uprostřed hrudníku za hrudní kostí klasickým příznakem srdečního infarktu, u někoho se vůbec vyskytnout nemusí. „U mnoha pacientů se infarkt projevuje jinými příznaky. Zejména se jedná o dušnost, celkovou slabost, pocení, nevolnost, někdy zvracení. Tyto příznaky se ale samozřejmě vyskytují i u jiných situací či onemocnění, takže pacienty v prvních chvílích ani nenapadne, že by se mohlo jednat o srdeční příhodu,“ vysvětluje lékař Ferdinand Polák z Kliniky anesteziologie VFN v Praze.

Infarkt se dědí (Pravda)

Dědičnost je v případě infarktu významným rizikovým faktorem. Kdo má nepříznivé dědičné vybavení, některým nemocem se neubrání. Přesto správnou životosprávou a zdravým stylem života lze riziko jejich vzniku hodně eliminovat. To znamená, že nemusíte dopadnout stejně jako váš tatínek, který v padesáti letech prodělal infarkt. Pokud budete dodržovat preventivní opatření, nebudete jíst ve velkém tučná a masitá jídla, holdovat alkoholu a kouřit krabičku cigaret denně, nemusí vás infarkt potkat vůbec.

Cvičení je účinnou prevencí (Pravda)

Pravidelná pohybová aktivita je pro zdraví srdce zásadní. Rozsáhlé medicínské výzkumy dokonce potvrzují, že lidé vykonávající pravidelně nějakou pohybovou aktivitu mají o 34 procent nižší pravděpodobnost vzniku nemocí srdce a cév a předčasného úmrtí. Přitom platí, že čím dříve člověk s pohybem začne, tím je ochranný efekt větší. Nejpříznivější vliv na srdce mají sporty tzv. aerobního charakteru, kam se řadí běh, cyklistika, plavání, svižná chůze a další.

Stres je spouštěčem infarktu (Pravda)

Přestože je potvrzeno, že stres škodí zdraví a srdci především, mnoho lidí tomu nepřikládá velkou váhu. Nejnovější výzkum, kterého se zúčastnilo osm stovek lidí, jež byli rozděleni do tří skupin podle hladin stresového hormonu kortizolu, však prokázal, že vysoká hladina tohoto hormonu v moči je spojena s pozdějším dramatickým nárůstem počtu úmrtí na srdeční choroby. Během šestileté studie zemřelo 183 osob, přičemž skupina lidí s nejvyšší hladinou kortizolu měla pětkrát vyšší riziko úmrtí na srdeční infarkt nebo mrtvici.

V zimě je infarktů více (Pravda)

Během zimních měsíců je zaznamenáno více infarktů než v kterémkoli jiném ročním období. Důvodem jsou nízké teploty okolo bodu mrazu, které jsou zátěží na srdce a celou oběhovou soustavu. Americký vědec Bryan Schwartz, který se svým týmem pečlivě studoval statistiky ze sedmi zemí různých zeměpisných šířek, došel k překvapivému závěru: „V porovnání s létem je v zimě riziko úmrtí spojené s kardiovaskulárními problémy vyšší až o 36 procent.“ Důvody jsou následující: méně pohybu, nedostatek slunečního světla a tudíž i deficit vitaminu D a zimní inverze. Právě znečištěné prostředí představuje pro srdce nebezpečí, které může vést až k propuknutí skrytých problémů.