Proč se vlastně lidem doporučuje, aby jedli pětkrát až šestkrát denně? Cílem mělo být rovnoměrné rozložení doporučeného denního energetického příjmu. Častější jídlo by mělo mimo jiné zamezit výkyvům v hladině krevního cukru, kvůli nimž se lidé následně o to více přejedli.

Nové výzkumy však ukazují, že to už neplatí. Všechny dopolední a odpolední svačiny jsou zřejmě – minimálně podle části odborníků – úplně zbytečné. Stačí podle nich jíst dvakrát nebo třikrát denně. Večeře by ale měla být nejpozději mezi 17. a 18. hodinou a pak už by člověk neměl jíst nic.

Čtěte také

Dilema, jehož rozuzlení znáte

Čtěte také

Padesátka na krku, kolik můžu zhubnout a proč ubývají svaly a přibývá tuk?

 

Šestkrát je moc, ale dvakrát může být málo

Tento trend razí například profesor Michal Anděl, šéf Centra pro výzkum výživy, metabolismu a diabetu 3. lékařské fakulty UK. A jde tak hodně proti proudu, i když není úplně sám. Také odborník na výživu Pavel Suchánek ze společnosti FitBee už dávno nedoporučuje jídlo pětkrát až šestkrát denně, protože to podle něj nevyhovuje zdaleka všem lidem. Přinejmenším u časti z nich to vede k tomu, že ke každému jídlu toho snědí více, než by měli, a nakonec se přejí několikrát denně. Ukázalo se zkrátka, že spoustě lidí po všech stránkách sedí, když nejí příliš často, neznamená to nicméně, že to nemusí dělat dobře vůbec nikomu.

Pavel Suchánek upozorňuje na to, že pokud někdo jí jen dvakrát denně, může mít problém například s tím, aby snědl dostatek zeleniny. „Doporučení činí zhruba 500 až 600 gramů na den, což rozděleno do dvou jídel je opravdu velká porce zeleniny, a tedy i vlákniny najednou, dále je problém i v množství bílkovin, které bychom měli za den zkonzumovat,“ vysvětluje Suchánek, podle nějž jsou jen dvě jídla denně problematická.

Čtěte také

Jezte podle svých biologických hodin

Čtěte také

Cirkadiánní kód: Hubněte podle biologických hodin, střídejte dobu půstu a jídla

„A to z hlediska udržení množství aktivní svalové hmoty, rychlosti metabolismu i dostatku vitaminů i minerálních látek, protože jejich dostatečné vstřebávání může být sníženo právě velkou porcí zeleniny, tedy i vlákniny ze zeleniny. Záleží i na konkrétním zdravotním stavu, hmotnosti, věku a tělesném složení,“ uvádí Suchánek. 

Soudí, že pro osoby s obezitou, s inzulinovou rezistencí nebo diabetem 2. typu by mohl být přechod jen na dvě porce přínosnou změnou, ale je nutné opravdu pečlivě sestavit jídelníček, nejlépe ve spolupráci s nutričním terapeutem. „Ale i tak si myslím, že tři jídla za den jsou vhodnější a výhodnější, zejména pokud doporučujeme i pohybovou aktivitu. Dle mé zkušenosti jsou dvě jídla za den z dlouhodobého hlediska nevhodná a problematická, ale lze tento postup použít jako podporu léčby obezity nebo diabetu druhého typu. Ovšem u lidí aktivních, dětí, dopívajících to bude problém,“ doplňuje.

 

Čtěte také

Nestačí se jen tak procházet, je třeba se trochu zapotit

Čtěte také

Hubnutí chůzí: Kolik musíte denně ujít kroků a jak je důležitá tepovka?

Když už diet bylo příliš

Pravidelné a relativně časté jídlo, ideálně podle jídelníčku sestaveného odborníkem, může hodně pomoci například ženám, které za sebou mají mnoho dietních pokusů, což samo o sobě vede ke zpomalení metabolismu, přičemž jeho výkonnost se sama o sobě snižuje i kvůli věku. Pro tyto ženy je typické, že jedí hodně málo a přitom nehubnou, nebo dokonce přibírají.

Pokud si nechají sestavit jídelníček od odborníka, mnohdy s překvapením zjistí, že mohou jíst mnohem častěji i více na objem než dosud, a přesto hubnou. Nutnou podmínkou je však dostatečný příjem bílkovin, omezení sacharidů a prázdných kalorií a pohyb.

Ale zpět k doporučení, aby člověk nejedl vícekrát než dvakrát až třikrát denně. Profesor Anděl k tomu přidává doporučení, aby si člověk poslední jídlo dal do šesti večer. Proč? V organismu se podle něj střídají anabolické vlny, kdy naše tělo syntetizuje molekuly z toho, co sníme. V období takzvaného anabolismu se tvoří nové molekuly pro struktury i funkce našeho těla a také se vytvářejí zásobní formy živin, tedy triacylglyceroly pro tuky a glykogen pro sacharidy.

Čtěte také

Když břicho nejde shodit

Čtěte také

Břicho hned pod prsy. Proč se mi tam objevilo a jak se ho zbavit?

Naopak v období takzvaného katabolismu organismus to, co si nastřádal, rozkládá. A čím delší období katabolismu máme, tím více tělu vlastních molekul rozkládáme, včetně molekul triacylglycerolů tukové tkáně. Takže – podle Michala Anděla – pokud se člověk nají naposledy dokonce v pět hodin odpoledne a bude snídat až v sedm ráno, má 14 hodin na odbourávání tuku.

I tohle však může být individuální, pokud má někdo hodně pomalé spalování, může si ho tímto způsob paradoxně zpomalit ještě více – tělo si delší půst vyloží jako hladovění a o to více se bude snažit uložit do zásob z dalšího přísunu potravin. Při nastavování optimálního jídelního rytmu se proto do jisté míry vyplatí vyjít z toho, co víte o vlastním těle, případně to probrat s odborníkem na výživu.

Čtěte také

Kulatý obličej? Jak ho zeštíhlit?

Čtěte také

Jak zhubnout v obličeji? Kdo má kila navíc, musí prostě ubrat rovnoměrně a všude